Hlavní strana

Slovo úvodem

Uprostřed stanice Kácov lze najít nultý kilometr, jehož historie sahá do doby budování tratě. Prvně se totiž stavěla trať z Kolína (km 0,000) do Čerčan (km 62,511) s odbočkou z Ledečka do Kácova. Ledečko leží v kilometru 39,564 kolínské tratě, což je zároveň nultý kilometr kácovské tratě. Při další stavbě tratě do Světlé nová trať kilometricky nenavazovala na předchozí úsek z Ledečka. Ten v Kácově končil kilometrem 16,554, který se tak současně stal nultým kilometrem tratě do Světlé (km 47,958).

Vážení návštěvníci, vítáme Vás na internetových stránkách věnovaných tratím Posázavského pacifiku, konkrétně trati číslo 210 – Praha – Vrané – Čerčany (s odbočkou na Dobříš) a trati číslo 212 – Čerčany – Kácov – Světlá nad Sázavou. Na těchto stránkách naleznete mnoho informací z minulosti i současnosti těchto nádherných železničních tratí. Najdete u nás informace o městech a obcích ležících v blízkosti tratí a další zajímavosti z turisticky velice atraktivního Posázaví.

Pokud se chystáte na výlet do Posázaví, můžete si zde stáhnou některý z letáčků, který Vás ve stručnosti seznámí s tratí 210 nebo 212 a doporučí některá zajímavá místa, jenž stojí za návštěvu. K tomu účelu můžete použít například starší letáčky Českých drah z roku 1998. I přes své stáří jsou tyto letáky stále aktuální, navíc jsou graficky velice zdařilé. Pro stažení letáčku z dolního úseku Posázavského pacifiku [661 kB pdf], tedy tratě 210 v úseku z Prahy do Čerčan. Druhý letáček se týká horního Posázavského pacifiku [632 kB pdf], tedy tratě 212 v úseku Čerčany – Světlá nad Sázavou. Novější letáček z dílny Českých drah pochází z roku 2009 a týká se pouze železniční trati 210 [300 kB pdf]. Zároveň si můžete stáhnout i leták týkající se projektu Vlídná nádraží – Posázavský pacifik, Bezdružická lokálka, Muzejní trať Kolešovka [1,12 MB pdf], jehož hlavní náplní a cílem projektu je zmapování současného stavu těchto historických železničních tratí včetně přilehlých objektů.

Jestliže jste po přečtení některého článku na našich stránkách zjistili, že víte o dané problematice více, velice nás potěšíte tím, že svůj příspěvek vložíte do komentářů nebo nás rovnou kontaktujete. Můžeme tak postupně články doplňovat a upřesňovat. Za podněty předem děkujeme.

Soutěž o nejkrásnější nádraží ČR 2010

Soutěž o nejkrásnější nádraží ČR byla vyhlášena poprvé v roce 2007. Spoluvyhlašovateli byli a nadále zůstávají dva význační spojenci v obnově nádraží a stanic Bezdružicka: Mikroregion Konstantinolázeňsko a Plzeňská dráha, o.s. Mediálním partnerem je Český rozhlas 2 – Praha. Spolupracují Správa železniční dopravní cesty, České dráhy, portál ZELPAGE, Jindřichohradecké místní dráhy, fotoateliér Pavlík a grafické studio Žabka. Nad letošním ročníkem soutěže převzal záštitu pan ministr dopravy Gustáv Slamečka, spolupracuje Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova. Smyslem soutěže je upozornit širokou veřejnost na stav našich nádraží. Lidé si všímají stanic, kde personál velmi dobře plní své úkoly a nad rámec svých povinností se stará o krásu prostředí. Udržuje čistotu, natřený mobiliář, květinovou výzdobu. Takové nádraží je pohlazením po duši. Také setkání s lidmi, kteří se o tento stav zasloužili, je zážitkem. Jsou hrdí na svou stanici a přirozeně vlídní na cestující. Všem je tam hezky. Lidé si všímají zanedbaných, bortících se, abnormálně špinavých a nevhodně využívaných budov. Píší buď s recesí nebo pobouřením. Velmi nás ale těší, že všichni mají zájem stav změnit a jsou ochotni osobně přispět. Čtvrtý ročník soutěže právě startuje. Více informací a kontakty nalezne v letáku, který si zde můžete stáhnout [pdf 328 kB].

Komentářů: 0 – Číst nebo přidat komentář

Letecké snímky Prahy z let 1938, 1953 a 1975

Naprosto unikátní letecké snímky z roku 1953 zachycují podobu starého krčské nádraží. Z fotografie je krásně patrné trasování kolejiště, které se nacházelo v prudkém levém oblouku (při pohledu od Prahy). Na snímku jsou pak vidět jednotlivé budovy na nádraží, kterým dominuje nádražní skladiště (první z prava) a výpravní budova. Zaujme jistě i původní trasování tratě směrem na Prahu, které vedlo přes Kunratický les a teprve poté se stáčelo severněji směrem na Vršovice.

V souvislosti s dokončením nového článku o železniční stanici Praha-Krč jsem byl odkázán na velice zajímavé letecké snímky Prahy na stránkách http://wgp.praha-mesto.cz . Odkazované letecké snímky jsou z let 1938, 1953, 1975 a 2000, tedy pro naší potřebu opravdu ta nejlepší léta. Na snímcích z roku 1938 je totiž krásně zachycená původní trasa lokálky v úseku z Vršovic do Modřan. Obrázky z roku 1953 jsou ještě zajímavější, jelikož jsou na nich vidět přeložky tratě lokálky v úseku Vršovice – Braník a výstavba tzv. jižní železniční spojky. Snímky z roku 1975 pak ukazují stav zmiňovaných úseků po rekonstrukci. Obrázky z roku 2000 zachycují okolí řeky Vltavy po povodních. Ze zmiňovaných leteckých snímků si lze například udělat perfektní představu o průběhu rekonstrukcí modřanského zhlaví stanice Praha-Braník. To původně leželo v mírném levém oblouku (při pohledu od Prahy). Za zhlavím pak trať po mostě překračovala silnici do Modřan a po dalším malém mostě cestu k Vltavě (viz snímky z roku 1938). Roku 1950 pak bylo započato s výstavbou Chuchelského tunelu, tratě do Krče a mohutného železobetonového mostu přes Vltavu tzv. mostu inteligence. Stavbou tohoto mostu byla dotčena i branická stanice, jelikož u ní muselo být upraveno modřanské zhlaví. Jeden z pilířů nově stavěného mostu totiž měl stát v místě, kudy vedla traťová kolej lokálky. Proto bylo zhlaví napřímeno a byl zároveň vybudován nový most přes silnici do Modřan, přičemž druhý most byl zrušen bez náhrady (viz snímky z roku 1953). Další úpravy následovaly v 80. letech minulého století, kdy byl most přes silnici opět odstraněn a nahrazen novým (přelom let 1986/87). Ten překračoval jak novou čtyřproudou silnici do Modřan, tak prostor pro budovanou tramvajovou rychlodráhu. Končený stav, včetně přeložky tratě do Modřan nám pak zachycují snímky z roku 2000. Pokud jste tedy dosud neměly o stavu tratě před rekonstrukcí pořádnou představu, doporučuji zmiňované stránky s leteckým mapováním.

Komentářů: 0 – Číst nebo přidat komentář

Sněhová nadílka

Letošní zima již několikrát přišla s vydatnou sněhovou nadílkou. Nárazové přívaly sněhu komplikují především dopravu v celé republice. Železniční provoz ztěžují například stromy padající pod tíhou napadaného sněhu. Tak tomu bylo i 12. ledna 2010, kdy mezi stanicemi Jílové u Prahy a Davle vykolejil první ranní osobní vlak Os 9000 z Čerčan do Prahy. Vlak byl veden motorovým vozem 810.300, který přes spadlý strom vykolejil v km 28,000. Při nehodě nebyl nikdo zraněn.

Dalším tradičním zimním problémem je pak zavátá trať v zářezech, které silný vítr postupně zaplní sněhem. Úsek, který je tímto stavem vyhlášený je trať mezi stanicemi Dobříš a Mníšek pod Brdy. Dne 28. ledna 2010 zde v závěji například uvázl osobní vlak Os 19010, přičemž došlo i k poškození motorového vozu. Po vyproštění vlaku a obnovení sjízdnosti trati sem byla přes noc nasazena motorová lokomotiva 751.219. Ta pravidelně úsekem projížděla, aby se zabránilo opětovnému zavátí tratě sněhem.

Komentářů: 2 – Číst nebo přidat komentář

PF 2010

Zimní atmosféru na kácovském nádraží zachycuje noční snímek z 21. prosince 2009.

Zřejmě posledním příspěvkem tohoto roku bych chtěl všem do nadcházejících vánočních svátků popřát vše nejlepší, a to samé i v celém roce 2010. Děkuji všem spolupracovníkům za pomoc s jakou postupně doplňujeme naše internetové stránky. Stejně tak bych chtěl poděkovat Vám, našim čtenářům, kteří nás podporujete v činnosti, třeba jen svými příspěvky v diskusích. Jen díky tomu se totiž podařilo dokončit popisy dalších nádraží jako je Sázava, Samopše, Hvězdonice, Zlenice, Chabeřice a Jílové u Prahy. Obdobně některé starší články byly částečně doplněny a rozšířeny. Ostatně obdobná pomoc by se nám opět hodila i v příštím roce, kdy se nám snad podaří doplnit popisy dalších nádraží. Proto předem děkuji za jakoukoli vzpomínku na dřívější éru, případně za nějaký krásný obrázek, který se sem tak podaří nalézt v archivech. Vždyť jen z takovýchto střípků se nám podaří postupně složit celou mozaiku. Zároveň je dobré připomenout, že příští rok bude jubilejní pro úsek Jílové u Prahy – Skochovice, který oslaví 110 let, což bude připomenuto jízdou zvláštního parního vlaku a též doprovodným programem v jílovskému muzeu. Též bych rád všechny nalákal na řadu zvláštních jízd Občanského sdružení Posázavský pacifik, které se budou ve zdejší lokalitě konat. Jistě budete příjemně překvapeni, jelikož sdružení připravuje překvapení v podobě nasazovaných vozidel. Ale to si necháme až na příští rok. Ještě jednou tedy všem díky a nashledanou v roce 2010 – Jakub Džurný a kolektiv.

Komentářů: 0 – Číst nebo přidat komentář

Zkoušky soupravy 854 + 054 + 954

Na snímku z 30. října 2009 projíždí zkušební souprava železniční stanicí Praha-Modřany. Doufejme, že výsledky měření budou úspěšné a v dalších letech se začneme s těmito soupravy setkávat na trati 210 v pravidelném provozu. Díky tomu, že jde o modernizovaná vozidla, poskytují daleko vyšší kulturu cestování, než dnes provozovaná vozidla na trati. Díky tom, že jde o podvozková vozidla, mají daleko lepší i jízdní vlastnosti, než je tomu u dnes nasazovaných dvounápravových přípojných vozů řady 010.

Minulý rok se začalo mezi svazkem obcí Mníšeckého regionu, Středočeským krajem, ČD a SŽDC jednat o nasazení kvalitnějších vozidel do osobní dopravy na trati 210. Nákup nových motorových vozů samozřejmě nepřicházel v úvahu, protože dopravce ČD má důležitější výkony a jiné starosti než dopravu na trati 210. Proto se jako nejvhodnější varianta jevilo využití stávajících motorových vozů řady 854 s přípojnými vozy řady 054, případně řídicími vozy řady 954. Během jednání však byly objeveny výnosy FMD z roku 1977 a 1985, které zakazují provoz přípojných vozů řady 053 a 056 na trati 210. Jednalo se o vozy, z nichž jsou nyní rekonstruovány vozy řady 054, o jejichž nasazení na lokálku se právě uvažovalo. Proto se ČD obrátilo na SŽDC s dotazem jaké podmínky by bylo nutné splnit, aby bylo možné soupravy v sestavě 854 + 054 + 954 provozovat na trati 210. SŽDC se vyjádřilo v tom smyslu, že vzhledem k tomu, že na trati se nachází jak oblouky o malých poloměrech, tak protisměrné oblouky bez mezipřímé a podobně, je použití těchto vozidel nevhodné, až nebezpečné. V dalším dopise se SŽDC vyjádřilo opět negativně s tím, že soupravy složené z přípojných vozů řady 054 a řídicích vozů řady 954 provozovat nedoporučuje, jelikož není vhodné kombinovat jedoucí soupravu s pohonem posledních náprav s technickými parametry vzestupnic navrženými na hraniční strmost a to vše ve většině případů ve stykované koleji. Výše uvedené soupravy bylo doporučeno provozovat tedy pouze jako tažené.

Pro další postup bylo doporučeno provést zkoušky zmiňovaných vozidel přímo na trati 210. Ty byly uskutečněny ve dnech 29. a 30. října 2009. Účelem zkoušek bylo ověření přechodnosti ucelené soupravy na trati Praha-Vršovice – Čisovice. Ve čtvrtek 29. října 2009 se tak na trati pohybovala souprava sestavená z motorového vozu řady 854 a řídicího vozu řady 954. Následující den pak byla souprava rozšířena i o přípojný vůz řady 054. Souprava tak byla sestavena z vozidel těchto inventárních čísel 954.203 + 21-29 322 + 854.006. Měření bylo prováděno ve vybraných částech úseku Praha-Modřany – Vrané nad Vltavou (a zpět) a v úseku Měchenice – Čisovice. Při jízdě obloukovitými částmi tratě byla rychlost při prvním měření omezena nejvýše na 30 km/h. Další zkoušky již byly prováděny traťovými rychlostmi, přičemž měřené úseky byly každý den projety několikrát. Zkoušky drážních vozidel prováděla akreditovaná právnická osoba – VÚŽ, a.s. Uvidíme jaké budou výsledky zkoušek a zda se s těmito vozidly setkáme v dalších letech v pravidelném provozu na trati 210.

Komentářů: 26 – Číst nebo přidat komentář

This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial 3.0 Unported License
Prezentace starých mapových děl z území Čech, Moravy a Slezska