Na tom přejezdu pak dali novou 71čku s podstavcem a boční 71čkou a nyní tam jsou plasty Peca Vlaky
Dobrý večer, měl bych zájem o DVD Posázavského pacifiku, které z nich by se dalo koupit. Děkuji za odpověď. Jaroslav Hais
chodil jsem do školy v podzamčí jak se nekdopta je mi 79 let ale hodne pamatuji s PC neumim pracovat spise telefonem 607172382 stehlik jan
chodil jsem do školy v podzamčí jak se nekdopta je mi 79 let ale hodne pamatuji s PC neumim pracovat spise telefonem 607172382 stehlik jan
Takže přátelé na Dobříši bude v říjnu 2020 zprovozněno RZZ ESA s JOP, stařičké ústřední mechanické stavědlo uvedené do provozu v roce 1976 půjde na věčný odpočinek a nahradí ho moderní počítač. Luboš
Dneska jsem ve svých 46+ letech zjistil, co je to "odvratná výhybka", u vás jsem na fotce viděl i jak vypadá. Díky. Egi
Diskuze o tratích Posázavského pacifiku. Prosečnice
ZastávkaPožáry jak se dříve prosečnická zastávka jmenovala, byla součástí 16 kilometrů dlouhého úseku z Čerčan do Požár. Úsek byl zadán ke stavbě podnikatelství J. a V. Kovaříků v červenci roku 1895. Stavba byla dokončena za 15 měsíců a dne 18. ledna 1897 slavnostně odevzdána do provozu. Do dokončení dalšího úseku z Požár do Jílového, ke kterému došlo na jaře roku 1897, byla až do Požár provozována pouze nákladní doprava. Osobní vlaky jezdily jen v úseku z Čerčan do stanice Krhanice. Přestože zastávka jistou dobu sloužila jako koncová, nebyla zde postavena žádná čekárna pro cestující. Zdejší zastávka s nákladišt ... odkaz na celý text. Staré fotografie zastávky a lomůBudova čekárny na zastávce archiv Jakub Džurný Svážnice z lomu na Doubí 1914 | http://www.hornictvi.info Plány kamenolomu na Doubí 1914 | http://www.hornictvi.info Svážnice o provozu střídavém 1914 | http://www.hornictvi.info Svážnice o provozu oběžném 1914 | http://www.hornictvi.info Plány kamenolomu lomu na Doubí 1941 | archiv Vítek Kocián Plány kamenolomů a nákladiště 1941 | archiv Vítek Kocián Kabelový jeřáb v jiném lomu 1914 | http://www.hornictvi.info Nákladiště v prosečnické zastávky 1914 | http://www.hornictvi.info Léčebna a parní vlak do Čerčan 1925 | archiv Reichardovi Vila pro personál a koleje nákladiště 1926 | archiv Jakub Džurný Prosečnické sanatorium od jihu 1929 | archiv Jakub Džurný Vlevo nákladní vůz na nákladišti 1931 | archiv Jakub Džurný Sanatorium a železniční trať 1947 | archiv Jakub Džurný Parní vlak pod léčebnou archiv Jakub Džurný Z arcivévodských závodů z Požár 1901 | archiv Jakub Džurný Původní vzhled starého hostince 1901 | archiv Jakub Džurný Svážnice do lomu na Vrších 1914 | http://www.hornictvi.info Kamenolom na Vrších 1914 | http://www.hornictvi.info Plány svážnice do lomu na Vrších 1914 | http://www.hornictvi.info KomentářePavel Borský / 3.8.2018 - 19:08 Dobrý den, stačí jít po žluté značce mezi Prosečnicemi a myslivnou Horní Požáry. Pod Vlčí roklí je rybníček,po jeho hrázi vede lesní cesta, opár desítkách metrů je deponie odpadu z lomu(kamenů) tamvedenalevopěšinka,která vede přímo do lomu Borovíčko. Antonín Stára / 12.7.2018 - 12:07 Pocházím z Kamenného Přívozu a můj děda v okolních lomech pracoval. Po velkém hledání se mi podařilo najít lom Doubí, avšak dosud nevím, kde je lom Borovíčko. Můžete mi napsat, jak se k němu dostanu. Má to pro mne osobní význam. Děkuji. Hana Krůčková / 18.5.2018 - 12:05 Chtěla bych vám moc poděkovat, jelikož vaše fotografie udělaly velkou radost mé 96ti leté pratetě, která v tomto sanatoriu byla ve službě od roku 1938 a stále na to vzpomíná a díky vašim fotografiím se jí vzpomínky krásně oživily. Jan / 13.9.2016 - 15:09 Žula z lomů v Prosečnici je považována svým vzhledem -rovnoměrně světlešedé zabarvení protkané černými tečkami živce a šupinami lesklé slídy - za nejhezčí žulu těženou v Československu/Česku .Moji rodiče si postavili chatu v roce 1949 v Těptíně, ten je na opačném okraji Hornopožárských lesů zhruba SV od Prosečnice. Podezdívku chaty si nechali vybudovat z této žuly a je to dodnes paráda. Jdete-li z Těptína Hornop.lesy přes "Vlčí rokli" do Prosečnice, narazíte těsně pod roklí na rybníček s malým zděným domkem a jímacím přelivem ve tvaru nálevky.Do rybníčku přitéká potůček z rokle, který mizí pod kamennou sutí a zase vyvěrá.A nyní jen moje domněnka. Voda se nálevkovitým přelivem vedla do domečku ,kde byl asi filtr, na kterém se zachytily zcela neškodné příměsi -jehličí, listí a jemný kal - a vedla se buď do nákladiště, kde sloužila jako chladící medium při řezání nebo broušení žulových kusů a byla odváděna do potoka, který podtéká pod kamenným viaduktem těsně před zastávkou ve směru od Jílového do odkaliště, které je vidět i z vlaku z viaduktu. Odkaliště "hrálo" všemi barvami a dělalo dojem extrémně špinavé vody, ale ve skutečnosti to jsou jen hnědé,rezavé i načervenalé hydroxidy kovů (železo , mangan a jiné), které jsou obsaženy v žule a jsou celkem neškodné.Další možnost je, že vodu používalo sanatorium jako užitkovou, protože voda z rokle je víceméně nezávadná. V lese pod roklí na úrovni viaduktu jsem jednou viděl otevřenou šachtu s trubkami, takže si myslím, že voda byla kdysi pro nějaké účely používána. Jinak s jistou nostalgií vzpomínám , jak se od lokálky přes les do Těptína hlavně před deštěm nesly zvuky táhlého pískání parních lokomotiv a bylo slyšet jejich "štěkot". Na čerčanské větvi hlavně řada 434 a ještě o něco dříve taky řada 524. Jan / 13.9.2016 - 14:09 Dovolím si doplnit k zaszávce Prosečnice pár mých poznatků i spekulativních úvah.Oboustarnně kusá kolej, která obepínala rampu, zabíhalaobloukem relativně daleko do Hornop.lesa. Byla asi volně ukončena snad hromadou zeminy, kterou už pohltila příroda. Proto jsem si všimnul starodávného profilu kolejnic a jejich upevnění k dřevěným pražcům pomocí masivních hřebů s plochými hlavami, které byly natlučeny do pražců. Zřejmě to byla původní kolej položená v době vybudování nákladiště. Za přejezdem proti zastávce hned vpravo vede cesta/silnička nahoru k budově sanatoria. Vpravo podél cesty byla úzkorozchodná drážka, která se šplhala spolu s cestou do kopce k budově sanatoria.Někdy okolo roku 1958 jsem tam byl s rodiči a pamatuji se ,že kolejnice byly zřejmě pojížděné - měly tu stříbřitě lesklou barvu.Drážka pak už asi v provozu nebyla - byla snesena odhadem do 1980? . Snad sloužila k dopravě materiálu do hlavní budovy a možná i zavazadel, ale nikdy jsem na drážce neviděl v provozu žádné vozidlo, ikdyž jsem byl v Prosečnici mnohokrát. Jiří Turyna / 16.11.2013 - 22:11 Zdravím , velmi pěkné . Zatím nejrosáhlejší sbírka fotografií sanatoria co jsem viděl. Mě , ale více zajímájí staré fotografie od sanatoria nebo lomu směrem k jihu přes Sázavu . Hlavně fotky od roku 1944-1955 areálu bývalých kasáren SS a následně ČSLA. Taktéž fotky nebo pohlednice obce Lešan a Břežan. Magdaléna Roháčová / 26.10.2013 - 18:10 Vzkaz pro pana Jakuba Džurného: Pane Dužný, dobrý den. V Muzeu Beskyd ve Frýdku-Místku připravujeme publikaci o sanatoriu v Jablunkově. Jelikož kniha bude mít v úvodu i stať o našich léčebnách, chtěla bych Vás za autorský kolektiv poprosit o možnost využít Vaše fotografie sanatoria v Prosečnici (Sanatorium na Prosečnici nebo alternativně Sanatorium na Prosečnici - nemá rastr) a fotografii Heslo pohlednice zní - Léčba prací. Vše samozřejmě s uvedením, že fotografie pocházejí z Vašeho archivu. Bylo by to prosím možné? Děkuji moc za pochopení. S pozdravem Roháčová, Muzeum Beskyd Frýdek-Místek martin / 21.8.2013 - 23:08 Úžasné,neuvěřitelné.Hluboká poklona všem,kdo tuto mravenčí práci vykonali!Je jen s podivem,že něčeho tak úžasného,jako byla léčebna v Prosečnici se naše"zdravotnictví"s takovou lehkostí zbavuje.Je to neůcta,ale to je škoda slov.Martin Jakub D. / 1.7.2013 - 17:07 Tak to je zajímavá informace. Nikde jsem o tom zmínku nenašel. Našla by se fotka? Jan Lutrýn / 1.7.2013 - 09:07 Při turistice v okolí Prosečnice jsem v lese asi 500 m od zastávky směrem k řece Sázavě objevil pozůstatky náspu s kamenným propustkem - jedná se o rozestavěnou a nedostavěnou vlečku do někdejšího vojenského objektu "Waffen SS" u Lešan (dnešní vojenské muzeum)? Jakub D. / 30.12.2012 - 17:12 A co by z toho pak mělo být? Jana Kadeřábková / 29.12.2012 - 20:12 Sanatorium se prodalo a v současné době se provádí rekonstrukce budov. Mění se okna na pavilonech a nastavuje se nad původními jídelnami. Strašně si přeji, aby bylo toto místo alespoň takové, jako za mého dětství. Alena Chocholoušová / 8.11.2012 - 18:11 Pracovala jsem před 20lety v léčebně jako vrátná.Je to kraj ve kterém žiji.Existuje někde kronika kde je foto TG Masaryka při otevírání tohoto areálu kterou jsem měla možnost si prohlédnout ale nevím kde ji hledat Antonín a Helena / 16.8.2012 - 21:08 Zdravím, chalupu máme nad zastávkou přes dvacet let a až teď jsme objevili kontakt, kdo také sbírá pohlednice Prosečnice.Při brouzdání na netu náhodou jsme tuto stránku objevili a jsme nadšení. AaH karel bláha / 17.10.2011 - 11:10 dobrý den, jakube máte krásné fotky a pravděpodobně stejně krásný a vřelý vztah k prosečnici... ..jsme na tom trošku podobně, dojíždím do těchto míst již 40let na chatu a něco více se těd snažím zjistit i o sanatoriu...v případě vašeho zájmu mohu sdělit více při osobní schůzce a pravděpodobně i zajistit prohlídku objektu... s pozdravem a přáním hezkého dne karel b. Jakub D. / 6.11.2010 - 09:11 Vážení, nemá tu někdo kontakt na osobu s níž by bylo možné se podívat do budovy prosečnického sanatoria? Docela by mě zajímalo jak to tam vůbec vypadalo. Díky Jana Kadeřábková / 16.1.2010 - 12:01 Původní účel objektu nad zastávkou byl hostinec, který spadal pod Konopisťské panství. Jak uvádíte" Jedna z budov...", tak tato budova se nazývala Vlasta a byla zde vrátnice a odtud začínal vlastní areál původního sanatoria. Trosky staré budovy si pamatuji pouze jen jako chlívky, které používali obyvatelé hostince. Jakub D. / 31.10.2007 - 07:10 Při výluce v září 2007 (Týnec – Jílové) došlo k odstranění části kolejí starého nákladiště a úpravě odvodnění traťové koleje. Přidat komentář!!!POZOR!!! - KOMENTÁŘE JSOU DOČASNĚ ZABLOKOVÁNY - !!!POZOR!!!
Spolupracovníci: Bodlák Vilém, Buchtela Daniel, Dolejší František, Fořt Jan, Hrubeš Martin, Křivánek Tomáš, Kočovský Mirek, Nyklíček František, Mykl Tomáš, Pospíšil Lubor, Procházka Tomáš, Sporer Petr, Šebek Roman, Šmejkal Alexandr, Autorská práva ke všem fotografiím a textům mají jejich autoři. Webmaster: Džurný Jakub. Poděkování: Martin Navrátil
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial 3.0 Unported License Prezentace starých mapových děl z území Čech, Moravy a Slezska | Projekt NIKM |