Na tom přejezdu pak dali novou 71čku s podstavcem a boční 71čkou a nyní tam jsou plasty Peca Vlaky
Dobrý večer, měl bych zájem o DVD Posázavského pacifiku, které z nich by se dalo koupit. Děkuji za odpověď. Jaroslav Hais
chodil jsem do školy v podzamčí jak se nekdopta je mi 79 let ale hodne pamatuji s PC neumim pracovat spise telefonem 607172382 stehlik jan
chodil jsem do školy v podzamčí jak se nekdopta je mi 79 let ale hodne pamatuji s PC neumim pracovat spise telefonem 607172382 stehlik jan
Takže přátelé na Dobříši bude v říjnu 2020 zprovozněno RZZ ESA s JOP, stařičké ústřední mechanické stavědlo uvedené do provozu v roce 1976 půjde na věčný odpočinek a nahradí ho moderní počítač. Luboš
Dneska jsem ve svých 46+ letech zjistil, co je to "odvratná výhybka", u vás jsem na fotce viděl i jak vypadá. Díky. Egi
Diskuze o tratích Posázavského pacifiku. Davle
Historie obce DavleDavle je malá obec o níž první prokázanou zmínku objevujeme roku 999, v souvislosti se založením kláštera na ostrově při soutoku řeky Sázavy a Vltavy. Samotná obec je zřejmě staršího data a její důležitost plyne hlavně z polohy na soutoku dvou významných vodních cest. Díky tomu je též celá obec nerozlučně spjata s vodní dopravou. Po mnoho staletí byly obě řeky zdrojem obživy pro obyvatele Davle i okolních obcí. Občas však byla i zdrojem velkých nepříjemností, zejména při prudkém odchodu ledů při jarním tání nebo při povodních. Dodnes nám těžkou práci okolo řeky připomíná spolek Vltavan, jenž vznikl roku ... odkaz na celý text. Staré fotografie a pohledniceTéměř nové nádraží s tunely 1903 | archiv Jakub Džurný Stanice paroplavby a nádraží archiv Jakub Džurný Výpravní budova a vodárna 1913 | archiv Jakub Džurný Stanice paroplavby a nádraží 1917 | archiv Jakub Džurný Nádraží, řeka, parník a starý most 1920 | archiv Jakub Džurný Reprodukce staré pohlednice 1922 | archiv Jakub Džurný Budovy nádraží a parník na Vltavě 1930 | archiv Jakub Džurný Nádraží s parníkem na Prahu 1938 | archiv Jakub Džurný Budova staré nádražní vodárny archiv Jakub Džurný Nádraží a obec 1973 | archiv Jakub Džurný Nádraží a most přes řeku Vltavu archiv Jakub Džurný Nádraží, obec a parník na Vltavě archiv Jakub Džurný Vagóny na davelském nádraží www.stara-vltava.cz Soutok Sázavy s Vltavou archiv Jakub Džurný Výpravní budova, vodárna a přístav archiv Jakub Džurný Výpravní budova a hospoda archiv Jakub Džurný Výpravní budova davelského nádraží archiv Jakub Džurný Reprodukce staré pohlednice archiv Jakub Džurný Reprodukce staré pohlednice archiv Jakub Džurný Nádraží a v pozadí zastávka Libřice archiv Jakub Džurný Nádraží, v pozadí Skochovický tunel archiv Jakub Džurný Restaurace v Libřici u žel. zastávky 1899 | www.stara-vltava.cz Libřicí projíždí parní vlak do Čerčan 1901 | www.stara-vltava.cz Zastávka Libřice a okolí 1920 | archiv Jakub Džurný Libřice a Davle focené od Oleška 1921 | archiv Jakub Džurný Libřice, řeka Vltava a obec Davle 1923 | archiv Jakub Džurný Zastávka Libřice a okolí 1927 | archiv Jakub Džurný Celkový pohled na zast. Libřice 1936 | archiv Jakub Džurný Zastávka Libřice a obec Davle 1940 | archiv Jakub Džurný Zastávka Libřice a okolí 1940 | archiv Jakub Džurný V Libřici stojí parní vůz Komárek archiv Jakub Džurný Vlak na zastávce Libřice archiv Jakub Džurný Vlak na zastávce Libřice archiv Jakub Džurný Zastávka Libřice a Davelský tunel archiv Jakub Džurný Nová cesta na libřické zastávce archiv Jakub Džurný Libřická zastávka a restaurace www.stara-vltava.cz Zastávka Libřice a Davelský tunel www.stara-vltava.cz Výstavba silničního mostu 1905 | archiv Jakub Džurný Celkový pohled na Davli 1909 | archiv Jakub Džurný Levobřežní část davelské obce 1943 | archiv Jakub Džurný Filmování Mostu u Remagenu 1968 | archiv Jakub Džurný Starý silniční most přes Vltavu www.stara-vltava.cz Plánovaná trať na Slapy 1930 | www.stara-vltava.cz V pozadí portál Davelského tunelu archiv Jakub Džurný Trojice davelských tunelů archiv Jakub Džurný Mot. vlak u Davelského tunelu archiv Jakub Džurný KomentářeOndra / 20.10.2017 - 18:10 Budova hlásky zmizela už loni při té velké výluce, pokud si to dobře pamatuji. Torzo návěstidla zmizelo taky, dnes tam zůstává už jen torzo předvěsti. Jakub D. / 10.9.2017 - 21:09 Aha, tak to je zajímavá informace. Nevíte přesně kdy byla zbourána? Připravuji aktualizaci webu, tak bych to do toho zahrnul. Venca / 10.9.2017 - 10:09 Zdravím, jen tak pro info, hláska Jezero je již pár měsíců zbourána a není po ní téměř ani stopy; torzo návěstidla však ještě zůstalo. Libor / 14.6.2016 - 21:06 To nádraží už není, narazíte tam na zbytky a velkej betonovej pomník. To co tam udělaly nemá s Posázavským pacifikem nic společného. Jen črkám kdy se tam objeví cedule: LIDEM VSTUP ZAKÁZÁN JE TO TU JEN PRO ROBOTY. Čekárna nebo záchody tu už nejsou, a jízdenky jen ve vlaku, pamatuju,že jsem tam mohl koupit jízdenko kamkoliv. Vladimír / 28.8.2014 - 17:08 Sakra...škeble byly...Pěšina okolo libřického tunelu nahoru na Oleško stále existuje.Vedle libřického tunelu směrem k nádraží Davle byl u paty svahu muniční skládek pro rekonstrukci tunelů, jestli jsou tam zbytky i dneska to nevím.Budovy pro satvební personál byly na území osady Orlík.Dnes z toho zbyl jen panely vyložený brod na Záhořanském potoce. Vladimír / 28.8.2014 - 17:08 Dobrý den! Se zájmem jsem si přečetl zdejší komentáře.Ke věci zavážky mám pár - nezaručených - poznámek.Oficiální název zavážky ("Oplotiště") byl Měchenické louky a katastrálně to snad bylo i území Měchenic.Po vzdutí tady, kromě těch ryb byli i říční škeble. Zavážka byla prováděna v několika fázích.Nejprve byl vytvořen bazén - pole - z kameniva a pak do něj umístěn polotekutý materiál vybagrovaný ze dna řeky.Část kameniva pochází i ze staveb tunelů.Při pečlivé prohlídce se tam daly najít vrty pro odstřel a byly tam i kusy drátů k odpalu.Jestli materiál pocházel i ze stavby radotínského přístavu nevím, ale já osobně viděl říční korečkový bagr pracující na Sázavě a odkud šel materál do zavážky.Nezavezeny zústaly dvě pole, občas se tam chodila mládež z Oleška koupat, hnízdí tam vodní ptáci a usadily se tu nutrie. Podle toho co vím, mělo být účelem akce urychlení toku vody, dnes (po povodních) se k tomu nikdo nehlásí aspoň, co vím. Obdobná akce proběhla v menším na pravém břehu před Mandátem (pod Hradištkem) a naplno v Jarově, opět pravém břehu.Prakticky šlo o celý prostor od silnice až po stávající břeh.Teď (2014) se tam staví cyklostezka.To zmiňuji proto, že ta vede prakticky do Vraného a jsem zvědavý, jestli bude akce pokračovat nějak i dál.Po cestě by to přez Skochovice až k vodácké základně šlo...ale dál? Buď přez měchenický železniční most, který ale nemá potřebnou lávku (jo, choděj´ tam cyklisti, my jsme tam taky lezli, ale oficiálně?).Nebo po břehu směrem k vodácké základně, kde by to pomocí náspu šlo právě až k tomu závozu, ale jak jste psali, dál jsou tunely...Mimochodem: z hlásky už je zřícenina :-(. P.H. / 18.9.2013 - 10:09 Dobrý den, byla tu řeč o kozlíku z hlásky Jezero. Mohu se zeptat, co to bylo za kozlík? Popř. je-li ještě k mání? Děkuji za odpověď. M.S. / 28.3.2013 - 15:03 Bývalou hlásku Jezero nějakým způsobem levně odkoupil bývalý kotelní inspektor Pospíšil,který dle zápisů mj. rušil parní lokomotivy / např. ř.477 v Nymburce / Bývalou hlásku Jezero měl jako chatu a jezdil tam s manželkou většinou pomocí lodičky z druhé strany Vltavy. To se mu stalo osudné při návratu z hospody, z lodičky zřejmě vypadl a našel se až po několika dnech u Vraného.Jeho paní tam posléze několik let jezdila sama,ale poté,co objekt několikrát vyrabovali nezvaní nájezdníci a pobertové, snad pronajala či odprodala domek nějakému Pražákovi.Ten se několik let snažil,ale dopadl stejně, protože v okolí trati se začali obohacovat drobní prodejci mědi z telefonních kabelů.takže nám v Davli většinou v pátek po vlaku ve 12 hodin nešly traťové telefony. Jinak stavěcí !kozlík! s pákami Př.L a NL je kanzervován a zachován ve vlastnictví davelského výpravčího M.S. Pokud by byl oň zájem,je možno se dohodnout. Ahoj M.S. Tom Kaňka / 25.3.2013 - 22:03 Tak budeme citovat pana Berku, resp. pana Kufnera (Posázavský Pacifik, str.50: "Všechen potřebný materiál se dopravoval z Jílového nebo z Davle motorovými kolejovými vozíky, případně i auty. Těsně po válce shořel u jílovského tunelu vagón elektronu. Žárem z hořícího kovu se roztavily i nápravy vagónu." Kurt / 23.3.2013 - 10:03 Jedná se o radio Jerevan.Neshořel vagón elektronu v Davli,ale seník na Libřici.Nehledě na to,že ve Skochovicích byly vyjmuty jazyky výměny č.2,takže se vagón ani do Davle nemohl dostat(navíc kudy,když v tunelech byly na kolejnicích stroje?).Veškeré dodávky pro fabriku v tunelech,byly prováděny nákladáky OPEL Blitz ze skladiště(?) v Prokopském údolí. sosna / 6.3.2013 - 20:03 v r.1945 shořel u tunelů vagon naložený materiálem zvaný ,,ELEKTRON,, žár to byl prý takový,že to tavilo koleje. V. Dvořák / 28.9.2012 - 13:09 RE:Martin Benda – Tam, kde je teď navážka, se to místo skutečně jmenovalo Oplotiště. Před vzdutím přehrady tam byla říční niva, na které měli Daveláci zahrádky. A aby jim je nepustošila zvěř, byly oplocené. Takhle mi to vysvětlovala máma, když jsem byl kluk. Ondřej R. / 5.2.2011 - 13:02 No mě napadla ta třetí možnost, když vidím jak je to dnes s rychlostníky po celé trati (někde je 50 přemalovaná na 30 a kousek dál 30 přemalovaná na 50 atd :D). Spíš mě zajimalo, jestli to třeba nemá jiný důvod :-) Tonda Č. / 5.2.2011 - 12:02 Napadají mě tři věci: 1) Buď v době (60. léta), kdy hláska skončila, platilo jednotné označení "X" pro předvěsti jak vjezdů (odjezdů) tak i oddílovek a krycích; 2) Mohla ta oddílovka nahradit během zvyšování měchenického mostu při stavbě přehrady vjezdovku odbočky Skochovice (ta mohla při stavbě provizoria překážet, tak se dočasně zrušila); 3) Traťovka neměla "+"... :D Ondřej R. / 1.2.2011 - 15:02 Tak koukám na fotku torza předvěsti bývalé hlásky Jezero. Přijde mi to nebo je tam obravdu na označovací tabuli vidět kříž do "x"? Zdálo se mi to tak už z vlaku. To by ale odpovídalo předvěsti vjezdového (odjezdoveho) návěstidla. A ne návěstidla oddílového, jehož předvěst by měla mít na označovací tabuli s křížem do "+". Zajímalo by mě, jak se tam ta "nesprávna" deska ocitla :) Václav Hora / 7.8.2010 - 16:08 Dovolil jsem si v libřickém údolí nedaleko bývalé zastávky /a je mi líto zejména četných chatařů-důchodců, že musí vléci své věci kilometry z nádraží Davle na chaty daleko za údolím/najmout restituovaný Maškův mlýn za komunistů dost poničený a zřídit v něm kromě antikvariátu /původní knihkupectví DIALOG vzniklo ve Frankfurtu v roce 1976/ i v letním období zatím podle domluvy předem miničítárnu regionální a jiné turistické literatury. Ve druhém patře vzniká studovna k dějinám včetně filmu s video a DVD archivem. Dobrý člověk je vítán. Jakub D. / 5.7.2010 - 09:07 Tak už ho mám vyfocenej. Brzy sem hodím fotku. Je to opravdu dost ujetý. Jsem zvědav, jestli v tom budou pokračovat a jestli někdo přizná, kdo to byl :-) Marvn / 30.6.2010 - 00:06 Jo,už takhle ten tunel vypadá dosti teplounce... :-))) Jakub D. / 29.6.2010 - 19:06 Kdopak tam skočí a pošle foto :-) Určitě by se to hodilo. Dal bych ho sem na web. Co udělat každý jinou barvou. To by bylo ještě ujetější. Marvin / 29.6.2010 - 04:06 Někdo ne-úplně při smyslech, natřel portál skochovického tunelu na růžovo!!!!"Úžasně" to zapadá do okolní krajiny. Doporučuju foto,než to někdo normální napraví... Jakub D. / 3.3.2009 - 16:03 Všiml si někdo toho, že vodárna na nádraží v Davli několikrát změnila podobu? Na starých pohledech vypadá obdoně jako vodárna v Měchenicích, tedy s dřevěnou horní partií, kde byla vodní nádrž. Na pohlednicích kolem roku 1920 již tato část vodárny neexistuje a tam rovná střecha. Dnes však vodárna horní část opět má, avšak zřejmě zděnou. Napoví někdo jak to bylo? Martin Benda / 4.5.2008 - 23:05 Misto v Davli, o kterem hovorite jako o navazce pred prvnim davelskym tunelem se za meho detstvi nazyvalo Oplotiste nebo V oplotistich. Vyznam nazvu nevim. Pred tim, nez se tam objevila navazka, ktera nepochazi z tunelu, ale snad ze Sazavy blizko usti(pamatuji si na to, kdyz zeminu privazely sify), tam byla krasna zatoka, kam jsme jako deti jezdili na lodich a zily tam obrovske ryby o jakych se lidem vetsinou jen zda.. Bydlel jsem v dome naproti pres reku a zvlastni bylo, ze zhruba v 10 ti letech mi rodice zakazovali kolo, ale ze jezdim sam na lodi na vode misty 15m hluboke, nikomu nevadilo :-) Tunely asi 20 let rekonstruovala parta delniku pry za ucelem elektrifikace trate, ale nestalo se tak. Na zastavku Librice si tez dobre pamatuji, jakoz i na hospodu zvanou Kourovka, ktera stavala pobliz, smerem k vode. Nekdy v 70 letech ale byla zbourana a dnes tam stoji jen stanek s obcerstvenim. Omlouvam se, ze text, je bez diakritiky, ziji v zahranici a nemam k dispozici pc s cestinou. M. Benda ing. Jiří Štefan / 31.5.2005 - 11:05 Zastávka Libřice byla zrušena k 1. 5. 1975. Nad okénkem bývalé výdejny jízdenek se skvěl od roku 1970 ručně vyrobený nápis "Pakostnice" (byl viditelný ještě v roce 1984, kdy jsem tam byl naposledy). Jinak tunely se opravdu rekonstruovaly pro elektrifikaci, která měla být dokončena v roce 1988 soustavou 3 kV a měly zde jezdit soupravy EM 475 (podle starého označení). Tom Kaňka / 15.3.2005 - 14:03 Ještě k Michalovi Thumovi. Sňatky z rozumu jsem viděl, místo jsem samozřejmě poznal ale předvěsti jsem si nevšiml. Byla tam ještě mechanická? Žil jsem v doměnce, že světelná předvěst od Skochovic byla zbudována právě kvůli rekonstrukci tunelů, ale na videokazetě Posázavský Pacifik, je na záběru údajně z roku 1973 již předvěst světelná. Jinak nádherný záběr Libřice je uveden v publikaci pana Navrátila 120 trati Nusle - Modřany na str. 7, i když mylně uvedená jako Jarov. Tom Kaňka / 15.3.2005 - 14:03 Zastávka Davle - Libřice byla opravdu zrušena současně se zahájením rekonstrukce tunelů. Současně byly zrušeny Mn vlaky v úseku Davle - Vrané. Do Davle byl sice trasován pár Mn z Čerčan ale tyto vlaky jezdily velice sporadicky, pokud vím tak jen když přišel sypák písku pro tuneláře. V Davli byl zákaz nakládky a vykládky, manipulační kolej složila k odstavení vozidel Železničního stavitelsví Brno, které opravu tunelů provádělo. Jednalo se o Motorový vozík Tatra, se kterým jezdil pan Berka - autor knihy Posázavský pacifik, MUV 69 (p.Oros) a přívěsných vozíků s lešením, jeřábem apod. Dále zde byla T 211.0 s plošinovým vozem - s tou jezdil důchodce pan Taufman z Krhanic, který za své aktivní služby jezdil s párou na Pacifiku. Tatra a traktor vyjížděly zřídka, muvka pokaždé. Výluka probíhala od pondělka do čtvrtka od 7,30 do zhruba 12,00. Vlaky od Čerčan točily v Davli, cestující přešli přes most (nový most ještě nestál a starý byl pouze pro osobní auta) a nastoupili do autobusů ČSAD Kolín, které je dopravily do Měchenic. Odtud pak pokračovali do Prahy opět vlakem a opačným směrem naopak. Pokud v Měchenicích zrovna nejel vhodný "dobříšák", v úseku Měchenice - Vrané byly zaváděny zvláštní vlaky 39200,39201 a 39203. Ve Vraném se pak napojili (pochopitelně se zpožděním) na svou kmenovou trasu. Úzkokolejka na odvoz suti byla napojena na splítku sundavacími můstky, před splítkou byly zamykatelné kolejové zábrany. Suť se odvážela právě do zastávky Libřice, kde bylo na bývalém nástupišti zřízeno dvoukolejné nádražíčko (dvě výhybky) a pomocí točny do dřevěné výsypky, která stála kolmo k trati vedle bývalé hospody "Kouřovka", zároveň zde byly konceláře, ubytovna a dílna stavitelsví. Později se suť vyvážela podle trati za skochovický tunel, dokonce mám pocit, že až za bývalou Hlásku Jezero, ale tím si nejsem už stoprocentně jistý. Navážka v řece nemá s tunely nic společného, pochází z budování radotínského přístavu, kdy byla hloubena a rozšiřována Berounka. Doměnka, že tunely byly rekonstruovány kvůli elektrizaci, je však mylná. I když její plány byly a tunely jsou pro její eventuelní realizaci připraveny, hlavním důvodem byl jejich katastrofální stav. Z zmínku též jistě stojí smrtelný úraz při střelbě v davelském tunelu, který připomíná pamětní deska na klenbě nedaleko od davelského portálu. Michal Thuma / 21.2.2005 - 10:02 Pokud jste se dívali 20.2. na Sňatky z rozumu, jistě jste zaregistrovali, že Nedobyl jel do Vídně. A jako trať byla vybrána právě trať posázavského pacifiku. Tak jste mohli vidět tunel u zastávky Libřice (ten směrem ku Praze) v celé své kráse, včetně nástupiště a původní předzvěsti za tunelem. Jen tak mimochodem, když v devadesátých letech natáčeli cizinci akční film, ve kterém jel ten hlavní bouchač do Vídně, tak jel taky Posázavským pacifikem a navíc skákal po krabičkách :-) RomOn / 28.9.2004 - 15:09 Co já vím, tak Libřická zastávka byla zrušená v roce 1975, když začala rekonstrukce Davelských tunelů. O tom odkloněném německém vlaku, o kterém jsem zde četl moc nevím, ale ke konci války prostřílel hloubkový letec lokomotivu 423.0154 na Svárově, v těch dnech byla zastávka Prosečnice určena za nástupní místo při odsunu Němců. Možná to má s tím něco společného. Jirka M. / 26.9.2004 - 17:09 Zastávka Libřice údajně měla být zrušena se začátkem staveb.prací na davelských tunelech (1975),jak jsem vyčetl v někt.článcích. V r.2001 jsem ještě na boku té bývalé výdejny jízdenek viděl zbytky JŘ z let 1973/74,možná tam budou ještě dnes. Jakub Džurný / 26.9.2004 - 10:09 Ono zajistit přístupnost jenom vlakem by bylo dost obtížné. Když by tam už někdo nechtěl čekat a radši by se vydal čekat na nádraží do hospody, nevím jak bych mu v tom zabránil. A zákonitě by šel po kolejích. Druhá věc je, co když někdo přijede autem. Nechá ho v Davli na nádraží a bude čekat na vlak nebo půjde po kolejích? Myslíte, že tohle bylo nějak dořešené, nebo zda to někdo vůbec řešil? Kde by se to asi tak dalo najít? Pamatuje někdo ty dva malé remorkéry (nebo co to bylo), co stály dlouho kousek od bývalého hradla? Jo a ještě došel mi mail, kde mi autor píše, že v jízdním řádu ČSD pro roky 1973/74 je ještě zastávka Libřice uvedena, ale v jízdním řádě na rok 1976/77, kde již není. Kdy tedy byla přesně zrušena? Bylo to s novým jízdním řádem nebo někdy v průběhu. No a na úzkokolejka měla u výsypky zřízenou točnu. Filip Bouška / 24.9.2004 - 22:09 Myslím, že do Davle-přírodní park měl být přístup výhradně jenom vlakem. Jak již napsal někdo předemnou, povodně tomu udělaly přítrž. Jakub Džurný / 24.9.2004 - 20:09 Co já vím, tak Davle přírodní park měla být opravdu někde před tunely. Asi někde mezi Skochovickým tunelem a zrušeným hradlem Jezero. Taky jsem slyšel něco ohledně toho parku. Snad nějaký park vodních sportů, či co. Nakonec se nic neděje, ale zastávka čučí v jízdním řádu pořád. Stejně by mě zajímal jiný druh přístupu k tomu parku než vlakem, nebo přes tunely po kolejích. O tom něco nevíte? Jinak to, že se vyvážela suť z tunelů do těch míst u tratě je asi již jasné. Nevím to přesně, ale nebylo na libřické zastávce malé nákladiště s odstavnou úzkorozchodnou kolejí? Já myslím, že jo a že tak před deseti lety tam stály ještě vozíky. Skoro až tam na konci u Libřického tunelu. Bylo to na pravé straně trati při směru jízdy od Prahy. Jak bylo udělané odbočení z trati mi není opět jasné, to si nepamatuju. Michal Thuma / 24.9.2004 - 14:09 Jen mám dojem, že to není navážka z přehrady, ale ona suť z tunelů, o které autor neví, kam se vyvážela... Roman Šebek / 19.9.2004 - 22:09 Zastávka Davle-Přírodní park byla dle mých informací plánovaná cca 200m před 1 Davelským tunelem, kde je navážka z bagrování dna Vltavy nad vranskou přehradou. Měl zde vyrůst přírodní park, ale povodeň 2002 vše ukončila. Michal Thuma / 18.9.2004 - 22:09 V jízdním řádu je již několik let uvedena zastávka Davle-Přírodní park - otevřena ode dne vyhlášení. Podle kilometráže by měla být situována daleko před davelské tunely, ale patrně se jedná o znovuotevření zastávky Libřice (kde mimochodem dodnes stojí původní výdejna lístků). Co se týče splítky, tak nájezd na ní se odehrával přes dvojici žlutých "můstků", pomocí kterých okolky úzkorozchodky překonaly v době výluky vlakové koleje. V době provozu byly sundány a uschovány. Kdy byla zastávka zrušena by patrně bylo možné zjistit z jízdních řádů, ale v roce 1975 ještě byla v provozu, a na Oleško se chodilo po okraji starého tunelu, z čehož jsem měl jako dítě veliký strach. Přidat komentář!!!POZOR!!! - KOMENTÁŘE JSOU DOČASNĚ ZABLOKOVÁNY - !!!POZOR!!!
Spolupracovníci: Bodlák Vilém, Buchtela Daniel, Dolejší František, Fořt Jan, Hrubeš Martin, Křivánek Tomáš, Kočovský Mirek, Nyklíček František, Mykl Tomáš, Pospíšil Lubor, Procházka Tomáš, Sporer Petr, Šebek Roman, Šmejkal Alexandr, Autorská práva ke všem fotografiím a textům mají jejich autoři. Webmaster: Džurný Jakub. Poděkování: Martin Navrátil
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial 3.0 Unported License Prezentace starých mapových děl z území Čech, Moravy a Slezska | Projekt NIKM |