Hlavní strana

Slovo úvodem

V okolí Pikovic, Luk pod Medníkem a Jílového vede trať vysoko ve skalách nad řekou Sázavou. Právě v tomto úseku se nachází jedno z nejkrásnějších míst na trati, a to úsek u skalního útvaru „pikovický komín“. Snímek z 5. července 2006.

Vážení návštěvníci, vítáme Vás na internetových stránkách věnovaných tratím Posázavského pacifiku. Nositelkami tohoto legendárního jména se staly tratě číslo 210 – Praha – Vrané – Čerčany (s odbočkou na Dobříš) a trati číslo 212 – Čerčany – Kácov – Světlá nad Sázavou. Název pochází již z 20. let 20. století, kdy se rozšířil mezi trampy navštěvující tyto lokality, a zůstal populární až dodnes. Na těchto stránkách naleznete mnoho informací z minulosti i současnosti těchto nádherných železničních tratí. Najdete u nás informace o městech a obcích ležících v blízkosti tratí a další zajímavosti z turisticky velice atraktivního Posázaví.

Pokud se chystáte na výlet do Posázaví, můžete si zde stáhnou některý z letáčků, který Vás ve stručnosti seznámí s tratí 210 nebo 212 a doporučí některá zajímavá místa, jenž stojí za návštěvu. K tomu účelu můžete použít například letáčky Českých drah. Zároveň si můžete stáhnout i leták týkající se projektu Vlídná nádraží – Posázavský pacifik, Bezdružická lokálka, Muzejní trať Kolešovka, jehož hlavní náplní a cílem je zmapování současného stavu těchto železničních tratí včetně přilehlých objektů.

• Letáček tratě 210 z Prahy do Čerčan - z roku 1998 [661 kB pdf]
• Letáček tratě 210 z okolí Jílového u Prahy - z roku 2009 [300 kB pdf]
• Letáček tratě 212 v úseku Čerčany – Světlá nad Sázavou - z roku 1998 [632 kB pdf]
• Vlídná nádraží – Posázavský pacifik, Bezdružická lokálka, Muzejní trať Kolešovka [1,12 MB pdf]

Jestliže jste po přečtení některého článku na našich stránkách zjistili, že víte o dané problematice více, velice nás potěšíte tím, že svůj příspěvek vložíte do komentářů nebo nás rovnou kontaktujete. Můžeme tak postupně články doplňovat a upřesňovat. Za podněty předem děkujeme.

Železniční trať 210

Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany s odbočkou ze Skochovic do Dobříše

Jako první se začala budovat trať, kterou dnes nalezneme v jízdním řádu pod označením 210. Jejím nejstarším úsekem se stala roku 1881 trať z Vršovic (dříve Nusle) do Modřan. Důvodem pro stavbu dráhy byl hlavně dnes zaniklý modřanský cukrovar. Teprve později bylo rozhodnuto trať prodloužit dále do Posázaví. Následně byla tedy v roce 1897 otevřena trasa Čerčany – Prosečnice (kdysi Požáry). Ve stejném roce byly slavnostně otevřeny také úseky Modřany – Vrané nad Vltavou – Dobříš a dále Prosečnice (resp. Požáry) – Jílové u Prahy. Zbývající a stavebně nejnáročnější úsek Jílové u Prahy – Skochovice byl dokončen v roce 1900. Na stavbě se podílelo mnoho předních stavitelů nejen z tehdejšího Rakouska-Uherska (J. Muzika, J. a V. Kovaříkové, O. Žiwotský, J. Hrabě), ale také z Itálie, kteří měli zkušenosti se stavbou železnice v náročném skalnatém terénu.

Realizace trati umožnila obrovský rozvoj celé oblasti Posázaví a Brd. Původně měla velký hospodářský význam (přeprava dřeva z okolí Dobříše, zásobení modřanského cukrovaru nebo papíren ve Vraném nad Vltavou, obsluha kovohutí Mníšek, doprava materiálu z lomů a skláren na trase). Velmi také dopomohla růstu turistického ruchu v Posázaví, v okolí Dobříše a celých Brd. Na začátku století se stala důležitým článkem v rozvoji trampingu v okolí Prahy, protože zpřístupnila romantické scenérie těchto oblastí.

Železniční trať 212

Čerčany – Ledečko – Zruč nad Sázavou – Kácov - Světlá nad Sázavou

Trať z Čerčan přes Český Šternberk do Světlé nad Sázavou vznikala též na etapy. V první fázi bylo rozhodnuto vybudovat železniční trať z Kolína přes Rataje do Čerčan. Trať začínala v Kolíně a končila v Čerčanech. Zároveň bylo rozhodnuto vybudovat odbočku z dnešní stanice Ledečko do Kácova, přičemž k samotnému odbočení tratě docházelo v Ratajích. Po dokončení této tratě se tak železniční stanice Kácov stala koncovou stanicí posázavské tratě. Nebylo to však nadlouho, jelikož již v té době bylo rozhodnuto o pokračování tratě dále ke Světlé nad Sázavou. Stavební práce na pokračování tratě dále do Světlé nad Sázavou se rozběhly v březnu 1902. Stavba trvala až do září 1903, kdy byla celá trať dokončena a současně byl zahájen pravidelný provoz. Tím bylo budování posázavských tratí završeno. Jak je zřejmé, tak přestože dnes vnímáme železniční trať Čerčany – Kácov – Světlá jako jeden celek, v době výstavby se jednalo o dvě samostatné trati.

Dnes se na trati kromě pravidelného provozu uskutečňuje řada historických a svátečních jízd (např. Posázavské linky). Většina z nich se koná ve spojení se zajímavými kulturními akcemi (např. Sázavská pouť) či při příležitosti svátků a významných dnů (např. Velikonoční jízdy). V rámci běžného provozu dnes slouží trať mnoha cestujícím jako praktický hromadný prostředek pro přepravu do zaměstnání, školy a za zábavou.

Poslední aktualizace stránek

02.01.2020 – Nové fotografie zastávek Vranice a Soběšín.

20.12.2019 – U Dolní Březinky doplněny fotky dráhy 600 mm od Jiřího Večeři.

18.12.2019 – Doplněny fotografie z rekonstrukce zastávky Dolní Březinka.

16.12.2019 – Aktualizace textu a fotografií zastávky Vilémovice.

03.05.2018 – Aktualizace textu stanice Praha-Zbraslav poznatky od Onřeje Romana.

08.04.2018 – Nové fotografie z Chrástu nad Sázavou.

30.03.2018 – Rozšířena fotografie lokomotiv řady 740, 742 a 749.

29.03.2018 – Obnovena fotogalerie lokomotiv z tratě 210 + pár nových fotek.

27.03.2018 – Doplněny fotografie zastávky ve Světlé nad Sázavou od Petra Štípka.

25.03.2018 – U několika stanic doplněny další staré jízdenky.

Výběr nejnovějších fotografií a pohlednic

Nová budova zastávky
27. 12. 19 | Jakub Džurný
Nová budova zastávky
27. 12. 19 | Jakub Džurný
Pohled směrem na Kácov
27. 12. 19 | Jakub Džurný
Km 12,651 u táboru YMCA
27. 12. 19 | Jakub Džurný
Km 12,700 u táboru YMCA
27. 12. 19 | Jakub Džurný
Km 12,800 směr Vranice
27. 12. 19 | Jakub Džurný
Km 13,200 směr Soběšín
27. 12. 19 | Jakub Džurný
Km 13,200 směr Vranice
27. 12. 19 | Jakub Džurný
Přejezdník X131 v km 13,100
27. 12. 19 | Jakub Džurný

---

Další nové fotografie a pohlednice naleznete na této stránce.

Spolupracovníci: Bodlák Vilém, Buchtela Daniel, Dolejší František, Fořt Jan, Hrubeš Martin, Křivánek Tomáš, Kočovský Mirek, Nyklíček František, Mykl Tomáš, Pospíšil Lubor, Procházka Tomáš, Sporer Petr, Šebek Roman, Šmejkal Alexandr, Autorská práva ke všem fotografiím a textům mají jejich autoři. Webmaster: Džurný Jakub. Poděkování: Martin Navrátil


This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial 3.0 Unported License
Prezentace starých mapových děl z území Čech, Moravy a Slezska | Projekt NIKM