Stará jízdenka

Fotografie bohužel nemám, pouze plánek z toho roku. Vjezdová návěstidla v té době byla v Čerčanech, ve Vršovicích, pravděpodobně v Krči, dále v Braníku (distanční), v Modřanech, ve Skochovicích, proč ...

Tomáš Kaňka

 

Tomáš Kaňka: Děkuji. Nemáte k dispozici nějaké fotografie prosím? Nebo kde je to návěstidlo v r. 1937 dokumentováno? Znamenalo by to, že na rozdíl od ostatních stanic na trati měla Dobříš vjezd už pře ...

fanda

 

Vjezdové návěstidlo do Dobříš je dokumentováno již v roce 1937, bylo ale umístěno až na zastávce ve Staré Huti v km 1,200. Mechanické závory v Dobříši byly.

Tomáš Kaňka

 

Dobrý den. Nevěděl by někdo od jakého roku byla stanice Dobříš vybavena mechanickým vjezdovým návěstidlem s předvěstí? Nepodařilo se mi tuto informaci nikde dohledat. Ostatní stanice na této trati byl ...

fanda

 

Hezký den, v rámci nové rubriky magazínu POZOR VLAK, která bude mapovat důležité historické události na železnici, bychom rádi zařadili také zahájení provozu v úseku Čerčany - Prosečnice. A chtěl jsem ...

Jiří Dlabaja

 

Ta zastávka pro mě vždy hodně znamenala. Tolik jmen a příběhů s sebou nesla a toliv vzpomínek vyprávěla. Vše co jsme tam kdy napsali nebo vypálili, mělo svůj důvod a mnohdy i hlubší význam.

Pajkinc

 

K-report

Diskuze o tratích Posázavského pacifiku.

Sledovačka

Sledovačka lokomotiv řady 754/749 depa Praha-Vršovice.
 

Sledovačka

Sledovačka manipulačních vlaků ČD Cargo - PJ Praha.

Skochovice

Stavba tratě přes Skochovice

Vzácný snímek z roku 1934 zachytil příjezd prvního oficiálního vlaku do nově otevřené zastávky ve Skochovicích.

Vzácný snímek z roku 1934 zachytil příjezd prvního oficiálního vlaku do nově otevřené zastávky ve Skochovicích.

Roku 1895 je po dlouhých měsících přípravách zahájena stavba úseku Modřany – Dobříš. Jedná se o téměř 40 kilometrů dlouhý úsek, na který se později připojí trať z Čerčan. Proto bylo nutné určit, kde k samotnému spojení obou tratí dojde. Samozřejmě by bylo nejlepší, aby se tratě spojily přímo v některé ze stanic, odkud by jedna trať vedla na Dobříš, jedna do Čerčan a opačným směrem na Prahu. Jako nejpříhodnější by se pro takový záměr jevila plánovaná stanice v osadě Vrané. Odbočení dobříšské tratě hned ve Vraném by však znamenalo vést tuto trať přibližně dva kilometry souběžně s čerčanskou větví, což by bylo zbytečně nákladné. Proto bylo rozhodnuto dělení tratí posunout mimo vranskou stanici, a to až do osady Skochovice. Odtud by čerčanská trať pokračovala po pravém břehu řeky Vltavy a dobříšská trať by po velikém ocelovém mostě překročila vltavský tok a pokračovala dále na Dobříš. Posunutí celé vranské stanice až ke styku obou tratí se jevilo jako nereálné, jelikož ve Skochovicích nebyl žádný průmysl, tudíž žádná velká poptávka po službách železnice. Proti tomu ve Vraném byla od roku 1837 v provozu papírna, postavená na místě bývalého mlýna.

Výsledkem těchto úvah tedy bylo, že ve Vraném se postavila stanice, která byla společně s celou dobříšskou tratí odevzdána veřejné dopravě 22. září 1897. Ve Skochovicích se vybudovala pouze odbočka obou tratí, která byla uvedena do provozu 1. května 1900, což je termín, kdy byl zprovozněn spojovací úsek Skochovice – Jílové. Samotná skochovická odbočka leží v kilometru 29,671 dobříšské tratě, přičemž nultý kilometr se nachází v Dobříši. Vzhledem k tomu, že nultý kilometr čerčanské tratě se nachází v Čerčanech, můžeme též říci, že odbočka leží i v kilometru 34,833 této tratě. Ve Skochovicích se tedy střetává kilometráž obou tratí, takže ve společném úseku Skochovice – Vrané se setkáváme s dvojí kilometráží. Dále z Vraného na Prahu pak pokračuje pouze dobříšská kilometráž, čerčanská končí ve vranské stanici.

Stavba zastávky

Snímek z 5. června 2004 zachycuje budovu a kolejiště skochovické odbočky. Přímá kolej vede z Davle do Vraného a dále směrem na Prahu. Kolej připojující se z leva náleží dobříšské trati. V pozadí fotografie je možné spatřit vjezdové návěstidlo na odbočku. Dále za obloukem se pak nachází skochovická zastávka.

Snímek z 5. června 2004 zachycuje budovu a kolejiště skochovické odbočky. Přímá kolej vede z Davle do Vraného a dále směrem na Prahu. Kolej připojující se z leva náleží dobříšské trati. V pozadí fotografie je možné spatřit vjezdové návěstidlo na odbočku. Dále za obloukem se pak nachází skochovická zastávka.

Díky vranskému nádraží dochází k postupnému růstu osad Vrané i Skochovic, které jsou spolu odjakživa nerozlučně spojeny. Obě osady hospodaří vždy společně, jen společný název obce se měnil: Skochovice s osadou Vrané, Spojené obce Vran-Skochovic, Skochovice-Vrané. Nádraží v osadě Vrané však jasně definovalo za hlavní osadu do dalších let Vrané, což ostatně platí dodnes. Růst skochovické osady byl též významný, a to natolik, že necelých 40 let po zprovoznění dráhy bylo rozhodnuto vystavět zde zastávku. Tím by se železnice podstatně přiblížila obyvatelům Skochovic, kteří do té doby museli chodit na přibližně dva kilometry vzdálené nádraží ve Vraném. Zastávka byla slavnostně otevřena roku 1934, kdy zde zastavil první oficiální vlak, jež přišli přivítat snad všichni zdejší obyvatelé. Na zastávce byla postavena zděná výdejna jízdenek. K výstavbě dřevěné čekárny pro cestující však došlo až v roce 1951.

V současnosti skochovickou zastávku využívají jak místní obyvatelé při cestách do zaměstnání, případně rekreanti při cestě do svých chat. Často lze zaslechnout na zastávce i některou cizí řeč. To když zahraniční výletníci z místních kempů (převážně Holanďani) vyrazí za poznáním našeho hlavního města. Bohužel při pohledu na současný stav zastávky se člověku vybaví vzpomínka na nějaké zapadlé nádraží v Rumunsku a ne přibližně 20 kilometrů od Prahy. Hlavně co se týká dřevěného přístřešku pro cestující, jehož stav je opravdu alarmující. Robustní dřevěná konstrukce je tak zničena vandaly, že při dešti lidé stejně radši stojí opodál. Přitom se jedná o velice pěknou stavbu, která by jistě mohla svému účelu sloužit i nadále. Obdobný přístřešek stál do začátku roku 2007 i na zastávce Jarov. Bohužel díky jeho katastrofickému stavu se zřítil během vichřice v noci z 18. na 19. ledna 2007. Poté byl nahrazen naprosto nevzhlednou ocelovou konstrukcí. Byla by škoda, kdyby se něco podobného stalo i na skochovické zastávce.

Nehody na skochovických přejezdech

Kompletně rozdrcený automobil Škoda Favorit, jež se v pondělí 2. ledna 2006 střetl s motorovou lokomotivou 714.025. K něhodě došlo na železničním přejezdu ve Skochovicích (km 35,463), přičemž příčinou nehody bylo nerespetování varovných značek u přejezdu ze strany řidiče automobilu. Ačkoli nehoda vypadá děsivě, oba pasažéři osobního aotomobilu nehodu přežili.

Kompletně rozdrcený automobil Škoda Favorit, jež se v pondělí 2. ledna 2006 střetl s motorovou lokomotivou 714.025. K něhodě došlo na železničním přejezdu ve Skochovicích (km 35,463), přičemž příčinou nehody bylo nerespetování varovných značek u přejezdu ze strany řidiče automobilu. Ačkoli nehoda vypadá děsivě, oba pasažéři osobního aotomobilu nehodu přežili.

V okolí Skochovic se nachází řada železničních přejezdů, které se staly svědky řady střetnutí vlaků s automobily. Jedna z takových nehod se stala v pondělí 2. ledna 2006 krátce před třetí hodinou odpoledne. V tuto dobu došlo na železničním přejezdu ve Skochovicích (v km 35,463) k těžké dopravní nehodě, při níž se střetnul osobní automobil s projíždějícím osobním vlakem do Čerčan (lokomotiva 714.025 + 3x 010). Při střetu došlo k těžkému zranění osádky automobilu Škoda Favorit, kterou tvořila dvojice mladíků (oba 19 let). Automobil byl nárazem roztržen na dva kusy a je malý zázrak, že osádka i přes těžká zranění vůbec přežila. Při střetu se automobil dostal mezi vlak a taras plotu u přilehlého domu. Na místo se dostavila jednotka PO HZS Středočeského kraje ze stanice Jílové u Prahy a krátce nato i jednotka PO HZS ČD Praha ze stanice Chodovská. Za jejich spolupráce proběhlo složité vyproštění osob hydraulickým nářadím a následné předání záchrance k ošetření a převozu do nemocnice. Jedna osoba byla transportována vrtulníkem. Poté byl vrak Favorita navijákem vyproštěn a naložen na vozidlo odtahové služby. Jednotka drážních hasičů pak provedla úklid místa nehody.

Škoda na automobilu byla odhadnuta na 50.000 korun, 63.000 korun na vlaku a 10.000 na drážním zařízení. Ze strany jízdy osobního automobilu je přejezd na pozemní komunikaci označen a zabezpečen dopravní značkou „Výstražný kříž pro železniční přejezd jednokolejný“, doplněn o dopravní značku „Stůj, dej přednost v jízdě“. Ve směru jízdy osobního vlaku je umístěno v kilometru 35,696 výstražné neproměnné návěstidlo s návěstí „Pískejte“ na vzdálenost 260 metrů před přejezdem. V tomto úseku tratě je rychlost 60 km/h, která nebyla překročena, strojvedoucí použil rychlobrzdu při rychlosti 48 km/h a brzdil 97 metrů až do zastavení. Těžko lze přičítat zavinění nehody někomu jinému než řidiči automobilu, který porušil zákon číslo 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích v paragrafech 28 a 29. Navíc se jedná o přejezd před železniční zastávkou Skochovice ze směru od Prahy, který je dobře přehledný.

Aktualizace: 18. prosince 2016
Text: Džurný Jakub; Za poskytnutí informací děkuji Ladislavu Ryšánkovi
Autoři fotografií a majitelé archivu starých pohlednic jsou uvedeny vždy pod snímkem.
Jízdenky: Jan Beneš

Použitá literatura:
100 let trati Čerčany - Ledečko - Kácov | Martin Navrátil | 2001
Posázavský pacifik | Miroslav Berka | NADAS 1991
Internetové stránky ve sloupci napravo

Komentáře 

K článku je celkem 22 komentářů >>> ZOBRAZIT KOMENTÁŘE

Přidat komentář

Jestliže jste po přečtení článku zjistili, že víte o dané problematice více, velice nás potěšíte tím, že svůj příspěvek vložíte do komentářů pod článek nebo nás rovnou kontaktujete. Můžeme tak postupně články doplňovat a upřesňovat. Za všechny podněty předem děkujeme.

Vaše zpráva – povinný údaj

Jméno – povinný údaj

E-mail

Smažte slovo "SPAM" – jinak se zpráva neodešle
   

Spolupracovníci: Bodlák Vilém, Buchtela Daniel, Dolejší František, Fořt Jan, Hrubeš Martin, Křivánek Tomáš, Kočovský Mirek, Nyklíček František, Mykl Tomáš, Pospíšil Lubor, Procházka Tomáš, Sporer Petr, Šebek Roman, Šmejkal Alexandr, Autorská práva ke všem fotografiím a textům mají jejich autoři. Webmaster: Džurný Jakub. Poděkování: Martin Navrátil
Kontakt na autory webu

 

obec Hradištko Internetová galerie současných a zejména historických fotografií z Povltaví se zvláštním zřetelem na Povltaví střední Odkaz na stránky http://www.podzemi-cma.cz/ Mračský spolek z tvrze v Mrači u Benešova Stanice techniků - Pacifik v měřítku 1 : 87 Zbraslav.Info Internetová galerie Svatojánských proudů Odkaz na stránky http://www.pujcovna-lodi.cz/ WebArchiv - archiv českého webu Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial 3.0 Unported License
Prezentace starých mapových děl z území Čech, Moravy a Slezska | Projekt NIKM