Poříčí nad Sázavou-Svárov

Historie zastávky

V lesích nad obcí Poříčí nad Sázavou leží Svárov, malá chatová osada, jejíž součástí je i malá železniční zastávka. Nezasvěcenému pozorovateli se může zdát, že zastávka vznikla jen kvůli blízké chatové osadě, ale zdání klame. Historie zastávky je totiž podstatně starší, což platí o celém Svárově. Například o Svárovském rybníku, který leží nedaleko zastávky, existuje zmínka již z roku 1525, kdy se objevuje v soupisu panství Komorní Hrádek. Rybník pak přechází do panství Mračského, které roku 1725 spadá pod panství Konopišťské. Konopišťské panství nechalo po roce 1878 vystavět nedaleko rybníku lovecký zám ... odkaz na celý text.

Staré fotografie a pohlednice

Vlak od Čerčan přijíždí na zastávku
1936 | www.osadasvarov.cz
Stará svárovská železniční zastávka
www.osadasvarov.cz
Zastávka a zámeček (hájovna)
1921 | archiv Vladislav Mareš
Dřevěné chaty výletníků
1930 | www.osadasvarov.cz
První svárovští osadníci
1930 | www.osadasvarov.cz
U žel. zastávky - v pozadí hájovna
1947 | www.osadasvarov.cz
Parní vlak nedaleko Svárova
www.osadasvarov.cz

---

Komentáře 

J. Rezek / 16.6.2011 - 18:06

Sorry vážení, pouze drobný doplněk. Chatová osada Svárov se nerodila během 60. let, nýbrž už v polovině 20. let minulého století. Největšího rozmachu, pravda, doznala v 50. a 60. letech. To jen jako upřesnění pro nepamětníky.

Vojta / 22.1.2011 - 01:01

Všiml jsem si, že na zrekonstruovaných úsecích tratě již chybí staré telegrafní vední. Škoda, myslím si, že k takovéto lokálce neodmyslitelně patří

Jakub D. / 21.8.2010 - 20:08

Koukal jsem, že na zastávce byla nově natřená čekárna. Nyní je hezky modrá. Opravené jsou i sousední lavičky. Netuší někdo kdy se čekárna natírala? Díky

MirekK / 8.12.2009 - 19:12

No, pamatuju, že Pecerady se řešili tak, že autobus stavěl přímo v obci a dokonce i v Bukovanech (90 léta), jak to bylo při poslední výluce to, ale nevim.

Jakub D. / 8.12.2009 - 14:12

No to je taky fakt. Ale stejně by to podle mě nemělo smysl. Je to jako do Pecerad. Přijede, nikdo nenastoupí a nevystoupí a zase odjede.

MirekK / 8.12.2009 - 14:12

Na Svárov NAD nezajíždí protože nemá kudy, ta silnička která tam vede by to prostě nezvládla.

Jakub D. / 7.12.2009 - 07:12

O životě na Svárově vím. Navíc s některými rodinami jsem ve styku. Ale uznejte sám, že 6 rodin je pro „uživení“ železniční zastávky proklatě málo. Kolik vlaků tam zastaví a nevystoupí a nenastoupí tam vůbec nikdo. Tahle zastávka si na sebe nemůže „vydělat“ ani na úklid, natož se nějak zaplatit. Vím, že se to místním nemusí líbit, ale taková je realita. Vezměte třeba nedaleký Hvozdec nebo Větrov. Jedná se o podstatně větší osady s více žijícími rodinami a nejezdí tam ani autobus. Kdyby přes Hvozdec procházela trať a někdo z místních tam chtěl dnes vybudovat železniční zastávku, tak se mu všichni vysmějí, protože by byla silně nerentabilní. Zastávka na Svárově má jen historické kořeny, ale dnes by zastávku na tomto místě nikdo nevybudoval. Důležitost Svárova je též vidět třeba náhradní autobusové dopravě. která dráhu občas zastupuje. Do takových Pecerad se zajíždí, do Kamenného Přívozu též. Avšak takový Svárov se v klidu vždy vynechává…. Podle mě je jen otázkou času, kdy zde některé spoje začnou projíždět. Tak jako tomu bylo dříve na řadě zastávek na trati 212. Je to smutné, ale je to tak. Vezměte to v kontextu, že se uvažuje o zavření části tratě do Trhového Štěpánova. Tam jde o podstatně více lidí a to kraj nijak nezajímá. Při tom mě napadá jedna věc. Nemá někdo přepravní průzkum kolik lidí kde nastupuje. ČD to dělají každý rok. Bylo by to docela zajímavé to zde zveřejnit.

Jan Benda / 6.12.2009 - 20:12

Na osadě Svárov trvale bydlí více jak 6 rodin, které jsou odkázany i s osobami staršího věku na dopravu touto železnicí pro poštu, na nákupy i za lékařem. Tudíž se nezakládá na pravdě, že jiné využití však zastávka krom rekreantů vzhledem ke svému umístění neposkytuje. Ten kdo toto napsal je neznalý.

Zuzana Sumarová - Ostrava / 27.6.2009 - 11:06

Ahoj lidičky,koukala jsem na Vaše fotky ze Svárovské osady a už to tam skoro nepoznávám,i ta čekárna na vlak se úplně změnila.Já si pamatuji ještě tu tm.hnědou,dřevěnou boudu která vždycky tak divně voněla.Prožila jsem tam mnoho krásných letních dnů a dodnes vzpomínám jak tam bylo dobře.Dodnes si dokážu vybavit chaty p.Svobody,Tyrka,Pospíšilů,Petra Dobrého i Kunců a hlavně chatu p.Sládka a taky moc vzpomínám na Zuzku Benákovou se kterou prožily hodně srandy.Byli to krásné časy.Tak Ti osado přeji aby se každému kdo tam zavítá moc líbilo a měl na tebe krásné vzpomínky jak já.Zdraví Zuzana Sumarová která jezdila na prázniny do chaty Gustava a Marie Blažků...

marcela / 29.4.2009 - 08:04

Není pravda, že zastávka Svárov je využívána jen občas rekreanty. Na Svárově bydlíme celoročně a spolu s námi dalších asi šest rodin. Tedy ze zastávky jezdíme nakupovat, děti do školy atd...

Marvin / 31.1.2009 - 14:01

Svárov, 4. května 1945 V rubrice Středočeský kraj Hloubkový útok se nevyhnul ani populárnímu Posázavskému pacifiku – 4. května 1945 se jeden letoun přehnal přes Týnec nad Sázavou a u Svárova (místní část Poříčí nad Sázavou; okr. Benešov) na trati Vrané nad Vltavou-Čerčany zničil lokomotivu č. 423.0154 (díky G. Höhnovi za pomoc při její identifikaci), která táhla osobní vlak č. 3613. Další podrobnosti nejsou známy. Zdroj: BERKA, Miroslav. Posázavský pacifik: Historie železnice a trampingu na Zlaté řece. Praha : NADAS, 1991, s. 51 Zdroj:http://hloubkari.bloguje.cz/0705archiv.php

Jakub D. / 31.10.2007 - 07:10

Během konání podzimní výluky úseku Týnec – Čerčany (termín 4. října – 4. listopadu 2007) bylo na zastávce vyčištěno panelové nástupiště a malý propustek na čerčanském konci zastávky. Dále byla natřena čekárna pro cestující na světle šedou barvu.

Přidat komentář

!!!POZOR!!! - KOMENTÁŘE JSOU DOČASNĚ ZABLOKOVÁNY - !!!POZOR!!!

Spolupracovníci: Bodlák Vilém, Buchtela Daniel, Dolejší František, Fořt Jan, Hrubeš Martin, Křivánek Tomáš, Kočovský Mirek, Nyklíček František, Mykl Tomáš, Pospíšil Lubor, Procházka Tomáš, Sporer Petr, Šebek Roman, Šmejkal Alexandr, Autorská práva ke všem fotografiím a textům mají jejich autoři. Webmaster: Džurný Jakub. Poděkování: Martin Navrátil


This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial 3.0 Unported License
Prezentace starých mapových děl z území Čech, Moravy a Slezska | Projekt NIKM