Kamenný Přívoz

Historie zastávky a nákladiště

Starých snímků železniční zastávky a nákladiště Kamenný Přívoz moc k dispozici není. U opravdové historie v podstatě nemáme opravdu nic. Je to zajímavé, že v porovnání se sousední Prosečnicí byl pro fotografy Kamenný Přívoz, potažmo Kamenný Újezdce dost nezajímavý. O to vzácnější je relativně mladý snímek z roku 1984, který zachycuje starou dřevěnou čekárnu a výdejnu jízdenek na nástupišti zastávky. Samotné nástupiště je ještě provedeno jako sypané. Takto zastávka vypadala až do 90. let 20. století, kdy bylo rekonstruováno nástupiště a dřevěná budova zastávky nahrazena dvojicí plechových kontejnerů.

Zastávka s nákladištěm Kamenný Přívoz leží na 4 kilometrovém spojovacím úseku z Požár (dnešní Prosečnice) do Jílového, který byl uveden do provozu 22. září 1897. V původním projektu tuto zastávku však v současné poloze nenalezneme, jelikož původně měla trať vést blíže pravému břehu řeky Sázavy, tudíž nedaleko obce Kamenný Přívoz. Proti trasování však silně protestovalo město Jílové, které požadovalo vést železniční trať co nejblíže u Jílového. Jílovská varianta se však vůbec nezamlouvala Kamennému Přívozu, od něhož se trať naopak vzdalovala. Vzájemný spor obou obcí nakonec skončil vítězstvím jílovské radnice, které se podařilo prosadit změnu v projektu dráhy, čímž došlo k jejímu prodloužení o 1458 metrů proti původní trase. Tím Kamenný Přívoz definitivně ztratil nádraží u obce. Ačkoli to dodnes nese název Kamenný Přívoz, nachází se na katastru Kamenného Újezdce. Ten se rozprostírá asi 1,1 kilometrů jihovýchodně od Kamenného Přívozu, jehož je součástí.

Nákladiště v Kamenném Přívoze od počátku sloužilo místní nákladiště účelům nedalekých lomů a také panským lesům. Můžeme říci, že ve své podstatě bylo rozděleno na dvě základní části. Na část lesů, která se nachází přímo naproti zastávce a na část kamenolomu, která byla situována směrem na Prosečnici. Zdejší kolejiště se skládalo z trojice výhybek, z nich dvě byly umístěny na traťové koleji a byl z nich umožněn vjezd na manipulační kolej lesů (délka necelých 130 metrů) jak ze strany od Jílového, tak od Prosečnice. Na manipulační koleji se nacházela třetí výhybka, z níž vedla směrem na Prosečnici kusá kolej v délce přibližně 300 metrů. Nad touto kolejí se nacházelo překladiště místních lomů, drtič kamene a též dílny pro opravy strojů. V celém tomto areálu se nacházela úzkorozchodná drážka napojená na svážnici vedoucí do lomů. Jelikož mezi kolejí vlečky a úrovní zmiňovaného areálu byl výškový rozdíl cca 3 metry, sloužil pro nakládku kamene do vagónů jeřáb, čímž se zabránilo zvýšenému ničení vagónů při nakládce.

Tato vlečka sloužila i po skončení prací v lomu (rok 1962) pro místní firmu zabývající se opravami kolejových vozíků a výrobou strojních zařízení. Nakládaly se zde zásobníky, drtiče i další stavební a výrobní stroje (cca rok 1990). Později (do roku 1995) se zde odstavovaly cisternové vozy s plastovými kuličkami. Většinou se jednalo o jeden nebo dva vozy z nichž se kuličky přečerpávaly do kamiónů. Dodnes budou kuličky v manipulační koleji a jejím okolí k nalezení. Od té doby se již vlečky nevyužívá, což nemůžeme tvrdit o nákladiště lesů, které slouží svému účelu dodnes. Na rampě nad manipulační kolejí vyrostla moderní pila, která na dnešní poměry hodně využívá možností železnice.

Rekonstrukce původní zastávky

Snímek z 25. března 2007 zachycuje novou budovu na železniční zastávce Kamenný Přívoz. Budova byla vybudována v roce 1994 náhradou za původní dřevěný domek. Levý kontejner sloužil jako výdejna jízdenek, pravý jako čekárna pro cestující. V dnešní době se již výdejna výzdenek vůbec nepoužívá a čekárna je též v dost dezolátním stavu. Přestože se dráha i obec snaží o udržení příznivého vzhledu budovy zastávky, bohužel je dosud veškerá shana bez valného úspěchu. Proto se například uvažuje o odstranění jednoho z kontejnerů, který dřív sloužil jako výdejna jízdenek. Na zastávce by pak zůstala pouze část s čekárnou, kterou by se snad podařilo uvést do částečně přijatelného vzhledu. Otázkou je, jak dlouho by v takovém stavu budova opět vydržela.

Původní zastávka na nákladišti Kamenný Přívoz byla vytvořena pouze nízkým sypaným nástupištěm u traťové koleje, jehož zbytky jsou dodnes k vidění na jílovské straně nástupiště. Na levé straně u koleje (při pohledu na Jílové) se nacházela budova zastávky. Jednalo se o dřevěno budovu s obdélníkovým půdorysem a šikmou střechou (tzv. pultovou). Budova byla rozdělena na dvě části, z nichž jedna (ta blíže k Jílovému) sloužila jako čekárna pro cestující. Vstup do čekárny byl od kolejí přibližně v polovině délky budovy. Na straně od kolejí se pak v čekárně nacházelo jedno okno. Druhá část budovy (blíže k Prosečnici) sloužila jako výdejna jízdenek. Vstup do výdejny jízdenek se nacházel ve stěně blíže k Prosečnici. Výdejní okénko pak směrem do čekárny. Dlouhou dobu je zde prodával Antonín Kukačka, bývalý strojvůdce původem z jižních Čech. Před budovou zastávky bývaly tři dřevěné lavičky bez opěradel, které postupně zničili vandalové, až zbyla pouze jedna přímo u budovy. Pokladní v zastávce nebyl přítomen stále, přicházel vždy jen pár minut před příjezdem vlaku.

Někdy kolem roku 1990 se budovalo nové zvýšené nástupiště z betonových panelů (na snímcích z roku 1990 je již patrné). Zřejmě v souvislosti se stavbou nástupiště byl zrušen přejezd (přechod) ležící na jílovském konci zastávky (km 17,295). Druhý přejezd umístěný na prosečnickém konci zastávky (km 17,145) zůstal zachován a křížil jak traťovou kolej, tak vlečkovou kolej bývalého překladiště kamenolomu (zrušena až roku 2007). V létě roku 1994 došlo k demolici původní dřevěné budovy výdejny jízdenek s čekárnou, jejiž stav byl již značně nevyhovující. To nám ostatně dokazují i staré fotografie, které jasně ukazují. Pamětníci vzpomínají na čekárnu jako na budovu jejíž vstup byl bez dveří, v okně jen mříž, žádné světlo uvnitř, jen lavička, zaplivaná podlaha a podrápané zdi. Vnější barva byla šedivo mordá s tmavšími lištami údajně zelené barvy. Po demolici byla dřevěná budova nahrazena dvojicí plechových kontejnerů. Jeden kontejner sloužil opět jako čekárna pro cestující (blíže Jílovému), druhý byl určen pro výdejnu jízdenek. Svému účelu však dlouho nesloužil, jelikož výdej jízdenek zde byl brzy po dokončení celkové rekonstrukce zastávky zcela zrušen. Nová budova zastávky se pak brzy stala ostudou celé tratě, a to pro svůj značně zanedbaný vzhled, který jaksi nekoresponduje s jejím věkem. Tuto situaci se pokusil roku 2004 zvrátit místní okrašlovací spolek a žáci ze základní školy, kteří pomalovali stěny budovy motivy krajiny, květin a samozřejmě vlaku i s panem výpravčím.

Rekonstrukce kolejiště v září 2007

Výhybka nákladiště Kamenný Přívoz. Jedná se jednu ze tří původních výhybek, která zůstala po úpravách kolejiště. Jako první byla snesena výhybka č. 1 (první od Krhanic), což nastalo na jaře roku 2004. Při výluce v září 2007 byla snesena i tehdy již nepotřebná výhybka č. 2, která po odstranění výhybky č. 1 nikam nevedla. Snímek z 28. října 2007.

Vzhledem k tomu, že se již řadu let zmiňovaná vlečková kolej nevyužívala, ztrácelo smysl i relativně složité kolejiště nákladiště. Obsluha manipulační koleje lesů totiž byla prováděna zásadně ze strany od Jílového, takže výhybka (původní výhybka č. 1) na prosečnickém konci zastávky nebyla vůbec využívána. Navíc se její technický stav zhoršoval, až přes ní byla zavedena pomalá jízda. Proto bylo rozhodnuto výhybku odstranit, k čemuž došlo na jaře roku 2004, kdy byla nahrazena obyčejnou kolejí. Zároveň úplně ztratila smysl i navazující výhybka č. 2, která však zůstala na svém místě až do září roku 2007. Tehdy proběhla nepřetržitá výluka úseku Týnec – Jílové (prováděna dle ROV č. 0373), při níž byly opravovány koleje v Krhanicích, Kamenném Přívozu a jeho okolí. Zde se práce dotkly jak zastávky i nákladiště, tak traťové koleje směrem na Prahu (km 17,310 – 18,250) a přejezdu v km 17,582. Na nákladišti byla zrušena zbytečná výhybka č. 2 a kusá kolej byla zarážedlem ukončena před přejezdem v km 17,145. Po rekonstrukci se tedy kolejiště nákladiště skládá pouze z jedné výhybky na jílovském konci zastávky a jedné kusé koleje v délce přibližně 150 metrů. Stále však existuje pokračování této koleje směrem ke starému překladišti kamenolomu. Tato část koleje však nebyla obnovena a v současném stavu není možné jí využívat. Ostatně k tomu není vůbec žádný důvod.

Aktualizace: 21. června 2010
Text: Džurný Jakub
Autoři fotografií a majitelé archivu starých pohlednic jsou uvedeny vždy pod snímkem.
Jízdenky: Roman Provazník, Jakub Džurný
Poděkování: Michal Šulc

Použitá literatura:
Posázavský pacifik | Miroslav Berka | NADAS 1991
Staré jízdní řády

Komentáře 

K článku je celkem 3 komentářů >>> ZOBRAZIT KOMENTÁŘE

Přidat komentář

!!!POZOR!!! - KOMENTÁŘE JSOU DOČASNĚ ZABLOKOVÁNY - !!!POZOR!!!

Spolupracovníci: Bodlák Vilém, Buchtela Daniel, Dolejší František, Fořt Jan, Hrubeš Martin, Křivánek Tomáš, Kočovský Mirek, Nyklíček František, Mykl Tomáš, Pospíšil Lubor, Procházka Tomáš, Sporer Petr, Šebek Roman, Šmejkal Alexandr, Autorská práva ke všem fotografiím a textům mají jejich autoři. Webmaster: Džurný Jakub. Poděkování: Martin Navrátil


This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial 3.0 Unported License
Prezentace starých mapových děl z území Čech, Moravy a Slezska | Projekt NIKM