Petrov-Chlomek

Chlomek a okolí

Snímek z června roku 2004 zachycuje dřevěnou budovu staré čekárny v železniční zastávce Petrov-Chlomek.

Dne 22. září 1897 jsou slavnostně otevřeny dva nové úseky posázavské železnice. Prvním je téměř 40 kilometrů dlouhý úsek z Modřan do Dobříše a druhým pouze 4 kilometrový úsek z Prosečnice do Jílového. Následujícího roku přichází dělníci pracovat na propojení těchto úseků, což znamená vystavět 14 kilometrů dlouhou trať z Jílového do Skochovic, kde se obě tratě spojily. Stavba tratě z Jílového je velice náročná, jelikož vede vysoko ve skalách nad řekou Sázavou. Během budování je nutné vystavět množství umělých staveb, jako jsou vysoké náspy, tunely, mosty a propustky. Obtížný terén trvá až do Pikovic, odkud trať již jen klesá po úbočí 365 metrů vysokého kopce s názvem Chlomek. Trať se vlnící se po jeho svahu, vede nikým neobydlenou krajinou až k soutoku Sázavy s Vltavou, kde je vystavěna železniční stanice Davle. První vlak po nově dokončeném úseku projel 1. květen 1900.

S rozvojem trampingu ve 30. letech minulého století je v okolí trati vybudováno mnoho trampských osad, z nichž jedna vzniká i na úbočí kopce Chlomek. Píše se rok 1929 a v okolí kilometru 28 čerčanské tratě se začínají objevovat první rekreační chaty. Jejich počet postupem času stále vzrůstá a některé se dokonce objevují i na levém břehu řeky Sázavy. Přístup k nim tak vede pouze na loďce. Obyvatelé pravobřežních chatek jsou na tom evidentně lépe, vždyť hned za komínem jim jezdí každou chvilku vlak. Bohužel zde však nezastavuje, možná jen na pozdrav zahouká. Všichni kdo chtějí využívat služeb železnice, tak musí chodit do dvou kilometrů vzdálené Davle nebo Pikovic. To však mělo již brzy skončit.

Železniční zastávka

Celkový pohled na původní železniční zastávku Petrov-Chlomek ze směru od Davle. Snímek z 16. března 2008 zachycuje jak sypané nástupiště, tak dřevěnou čekárnu.

Ke konci 30. let minulého století bylo rozhodnuto vystavět v osadě Chlomek železniční zastávku. Jejím účelem nebylo nic jiného než rekreační doprava, ačkoli někteří obyvatelé žijí ve svých chatkách celoročně. V období kolem 2. světové války byl život v Chlomku dokonce v takovém rozmachu, že zde byla obyvatelům k dispozici také prodejna smíšeného zboží a restaurace.

Nová zastávka byla podle osady, v níž ležela pojmenována Chlomek. Počátkem 60. let minulého století pak byla přejmenována na Petrov-Chlomek. Celá zastávka byla pojata velice stroze, vždyť kromě nízkého sypaného nástupiště, jejího označení a později zbudovaného přístřešku pro cestující se zde nic nenacházelo. Navíc jakmile skončila éra parních lokomotiv, přestala být trať udržovaná od náletových dřevin, což zvláště v okolí Chlomku vyústilo v tvorbu „zeleného tunelu“. V bujném létě, kdy všechno kolem tratě rostlo a zazelenaly se i všudypřítomné akáty, nebylo žádným překvapením, že někteří ze strojvůdců občas zastávku projeli s osobním vlakem bez zastavení. Výpravčí v Davli se pak jen divil, že vlak dorazil přibližně o dvě minuty dříve, proti pravidelnému příjezdu. Ono se však celkem nebylo čemu divit. Vždyť do roku 2014 připomínalo nástupiště zastávky spíše vyšlapanou cestu podél kolejí.

Rekonstruovaná železniční zastávka s novým nástupištěm a čekárnou pro cestující. Snímek z 5. června 2015.

V roce 2014 však byla zastávka na místní poměry poměrně honosně rekonstruována. Nově bylo postaveno zvýšené nástupiště z použitých betonových panelů, rozšířené betonovou dlažbou. Jelikož stav původní dřevěné čekárny pro cestující byl katastrofální, byla u nástupiště postavena nová dřevěná čekárna pro cestující, kde mohou cestující nalézt úkryt před nepohodou. I přes uskutečněnou rekonstrukci, je však využití zastávky cestujícími malé. Občas jí využívají místní chataři, jejichž chatky se dnes prolínají s trvale obydlenými rodinnými domky. Většina zdejších obyvatelů však hlavně využívá k dopravě své automobily, než nedaleko ležící železniční zastávku. Malou skupinu cestujících zde tvoří občasní turisté, kteří si chtějí užít procházku kolem řeky Sázavy. Věřme, že postupné úpravy tratě a stále se zlepšující služby železnice povedou k postupnému nárůstu cestujících.

Aktualizace: 24. října 2015
Text: Džurný Jakub
Fotografie: Jakub Džurný, Roman Šebek, Mirek Kočovský
Archiv starých pohlednic a fotografií: Tomáš Pech

Použitá literatura:
Posázavský pacifik | Miroslav Berka | NADAS 1991

Komentáře 

K článku je celkem 2 komentářů >>> ZOBRAZIT KOMENTÁŘE

Přidat komentář

!!!POZOR!!! - KOMENTÁŘE JSOU DOČASNĚ ZABLOKOVÁNY - !!!POZOR!!!

Spolupracovníci: Bodlák Vilém, Buchtela Daniel, Dolejší František, Fořt Jan, Hrubeš Martin, Křivánek Tomáš, Kočovský Mirek, Nyklíček František, Mykl Tomáš, Pospíšil Lubor, Procházka Tomáš, Sporer Petr, Šebek Roman, Šmejkal Alexandr, Autorská práva ke všem fotografiím a textům mají jejich autoři. Webmaster: Džurný Jakub. Poděkování: Martin Navrátil


This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial 3.0 Unported License
Prezentace starých mapových děl z území Čech, Moravy a Slezska | Projekt NIKM