Poříčí nad Sázavou

Historie vzniku nádraží

Dnešní zastávka s nákladištěm Poříčí nad Sázavou je umístěna v centru stejnojmenné obce, která vznikla v 16. století sloučením tří osad – Poříčí, Kouty a Balkovice. Jejich historie sahala až do 11. století, což dokazují jak provedené vykopávky, tak románský kostel svatého Petra a Pavla z přelomu 11. a 12. století. Dále i kostel svatého Havla z počátku 12. století, u něhož se nachází podzemní kaple (krypta), která je jednou ze čtyř téhož stáří a druhu, zachovaných v Česku v původní podobě. K zajímavým poříčským stavbám je třeba připočíst i starý kamenný most na státní silnici Praha – Linec z roku 1 ... odkaz na celý text.

Staré fotografie a pohlednice

Stavba drážních budov v Poříčí
1896 | archiv Jakub Džurný
Nádraží na staré pohlednici
1902 | archiv Jakub Džurný
Nádraží a obec na staré pohlednici
1919 | archiv Vladislav Mareš
Skládaná pohlednice z Poříčí
archiv Jakub Džurný
Nádraží a obec na staré pohlednici
archiv Vladislav Mareš
Parní vlak odjíždí z Poříčí
1910 | archiv Vladislav Mareš
Reprodukce staré pohlednice
1919 | archiv Vladislav Mareš
Parní vlak a obec Poříčí
1922 | archiv Vladislav Mareš
Parní vlak a obec Poříčí
1926 | archiv Vladislav Mareš
Reprodukce staré pohlednice
1926 | archiv Vladislav Mareš
Cesta do Měsíčního údolí
1931 | archiv Vladislav Mareš
Obec a nádraží - napravo v pozadí
1942 | archiv Jakub Džurný
Reprodukce staré pohlednice
archiv Vladislav Mareš
Obec Poříčí na staré pohlednici
archiv Vladislav Mareš
Obec a nádraží - vlevo uprostřed
archiv Vladislav Mareš
Obec z kopce na Homolce
archiv Vladislav Mareš
Kamenolom v Měsíčním údolí
1908 | archiv Vladislav Mareš
Koňka z kamenolomu na nádraží
1928 | archiv Reichardovi
Koňka z kamenolomu na nádraží
archiv Vladislav Mareš
Kamenný most v km 2,400
1895 | archiv Jakub Džurný

---

Komentáře 

Ondřej R. / 15.2.2018 - 19:02

Všiml jsem si, že je zde uvedený i popis původního nádraží. Což je super a bylo by to skvělé u všech stanic. Dovolil bych si tyto údaje upřesnit. Výpravní budova nebyla typu 56/H -takovou normálii ani neznám, nejspíš je tím myšlena normálie Zemského Výboru království Českého LVI/H (ale ZVkČ normálie označoval římskými číslicemi). Nicméně v Poříčí, stejně jako na celém dolním pacifiku (snad s výjimkou Davle), stála budova podle normálií Rakouských drah kkStB a to zde konkrétně číslo 12/H. Ono na první pohled ty budovy vypadají s LVI/H dost podobně, ale jsou tam rozdíly v šířce obytného křídla, v řešení střechy nad "verandou" před čekárnou, nebo třeba přístavek s wc u obytného křídla. Dodám, že naopak mladší horní pacifik už má výpravní budovy podle normálií ZVkČ. Skladiště a rampa byly skutečně normálie 23/H a 30/H. Ovšem dřevěné záchodky jsou dle normálie 19a/H (zase jako všude na dolním, kromě Davle která se stavěla až o cca 3 roky později než zbylé stanice). Dále pak byla ve stanici postavena dřevěná kůlna na uhlí (palivo) o půdorysu 2,5x3m a označená ve výkresu jako XXX/H. V případě zájmu rád poskytnu informace i k dalším stanicím :)

Jakub D. / 9.7.2012 - 21:07

Všiml jsem si, že v Poříčí byl z budovy záchodů udělána docela pěkná čekárna. Nemá někdo podrobnosti o této akci? Kdy přesně k tomu došlo, případně nějakou fotku? Díky

Jakub D. / 19.12.2009 - 14:12

Díky za informaci. Je to celkem logické. Od té doby tam neštěkl ani pes.

Richard / 19.12.2009 - 03:12

Zděné záchody se v Poříčí oběvili tuším kolem roku 88 kdy se na homolce jezdilo mistrovství evropy v autokrose, tak aby obec byla světová. Dlouhou dobu poté byl na dveřích veselý nápis " Klíče k vyzvednutí ve stanici Čerčany"

Jakub D. / 6.12.2009 - 16:12

Netuší někdo kdy se na zastávce v Poříčí objevila budova zděných záchodů? A zároveň by mě zajímalo, kdy byla opuštěna nádražní budova. Do kdy v ní třeba fungovala výdejna jízdenek, nebo co to v ní všechno vlastně bylo. Díky

Jakub D. / 21.10.2009 - 19:10

Roku 2009 (22.6. - 14.7.) byl v Poříčí rekonstruován přejezd v km 2,748 (dle ROV 64R19).

Jakub D. / 31.10.2007 - 07:10

Při podzimní výluce (4. října – 4. listopadu 2007) úseku Týnec – Čerčany byla v Poříčí nad Sázavou zrušena výhybka č.1 a navazující kusá kolej. Z bývalé zastávky s nákladištěm se tak stala pouhá zastávka. Zároveň byla po obnově traťové koleje provedena oprava nástupiště. V posledních dnech výluky došlo i na rekonstrukci silně zničeného silničního přejezdu (km 2,748).

Miroslav Ejem / 30.3.2007 - 18:03

Ad Poříčí: v budově na zastávce byla asi do 70tých let výdejna lístků s bytem. Pokladní současně ručně obsluhovala závory za přejezdu silnice na Benešov. Přejezd je automatizovaný od druhé poloviny 60tých let (pokud se pamatuji tak před r.1969).

Miroslav Ejem / 30.3.2007 - 18:03

Ad Svárov: vlakem jsem tam jezdil na chatu od roku 1957 (skoro od narození), teď občas autem. Táta na osadu od r. 1929. Pokud si pamatuji sám a z vyprávění: Kusá kolej: byla, sloužila pro nakládku kamení z lomu, který je za bývalým loveckým zámečkem Ferdinanda d'Este (zděná budova na kopci nad zastávkou, bohužel necitlivě přestavěná v 80.letech). K lomu vedly koleje pro hurty. Nevím jak, neboť svah je dost strmý, ale trampové z osady se v nich vozili, takže tam byly. Kolej si nepamatuji a podle fotografií z rodinného archivu musela být zrušena před r.1960. Zastávka: původně bez přístřešku, asi v polovině 60tých let dřevěná bouda vpravo od kolejí (směr do Čerčan), od 80tých let současný přístřešek a zpevněné nástupiště. Pokud by byl zájem mohl bych se pokusit vyhrabat fotografii přístřešku ze 60tých let. Vojenský prostor: v letech 1942-1945 byla mezi Svárovem a Poříčím hranice vojenského prostoru, který sahal až ke Štěchovicím, a oblast byla nepřístupná.

Jakub Džurný / 6.12.2006 - 07:12

Ne, tak zpět, teď na to koukám a kilometr začátku koňské dráhy o rozchodu 600 mm je km 2,5 a cituji: odbočení přes dráhu v km 2,7. Sklon 30 promile, minimální poloměr 5 metrů, vystavěno 1916 - 1918.

Jakub Džurný / 4.12.2006 - 07:12

Taky jsem si pak uvědomil, že km 5 je až na Svárově. O tom přejezdu vím. Je na tom dobré, že dráhy ho mají stále zavedený jako funkční.

pedro sanchez / 3.12.2006 - 11:12

Ahoj,kilomatr 5 je ale svarov,je to přesně 4,639 km.ještě taková hloupost,puvodní cesta vedla mezi rybníkem a kolejemi,ta dnešní severně od zastávky byla udělána někdy v 70.letech.kvuli tomu byl zrušen jeden ze přejezdu a posunut až na konec zastávky,jinak vlastně na hrazi byly na 100 mnetrech 3 přejezdy.taky kuriozita.znám pana co se na svarove narodil,ja ho vyzpovidam.

Jakub Džurný / 29.11.2006 - 06:11

O peceradském lomu vím. Teď se mi tady ale objevilo, že nějaká úzkokolejka byla i přímo v Poříčí. Měla vést nedaleko km 5, což odpovídá poříčské obci. Jen nevím kde tam byl lom.

pedro sanchez / 28.11.2006 - 18:11

ahoj všichni,jak píše pavel,na svarově byl lom,kusa kolej byla demontovaná v 60 letech, a nakladiště a snad i uzkokolekjka na hunty.podobný lom,ale vetší je i v peceradech,vite to ?

PetrKall / 21.7.2006 - 10:07

Když tak čtu o Svárovu a jeho zastávce, napadá mě skutečnost, že tato část středních Čech byla za druhé světové války vojenským pásmem. A Svárov, resp. jeho poloha, byla jistě zajímavou kótou pro německou armádu. Ale jakkoliv tenhle kraj dost dobře znám, nenacházím důvod, proč by dráhy na Svárově zastávku zřizovaly. Dík za brouka do hlavy, budu o tom přemýšlet a poptávat se. Petr

Pavel / 9.7.2006 - 14:07

Něco co se podobá zbytkům lomu se opravdu na Svárově nachází. Cestou ve směru na Pecerady-u první chaty v lesíku (po levé straně) vpravo lesem do kopce. Není to od zastávky dál než 200 metrů. Dnes slouží jako černá skládka. Možná proto mohlo být na Svárově nákladiště.

IVAN STASA / 27.6.2006 - 18:06

Ahoj Jakube a ostatni priznivci Posazavskeho Pacifiku. Posilam pozdrav ze zamori,a zaroven to,na co si jeste dodnes pamatuji o zastavce Svarov a Porici s let padesatych az sedesatych. Jak mnozi vite,tak ziji v USA od roku 1969...domu ted jezdim kazdy rok a tyhle stanice porad musim videt ve skutecnosti a dodnes je modeluji v meritku H0. Zastavku Svarov mam dosud doslova vypalenou na pravem chodidle. Co by asi sedmilety kluk,jsem se sel koupat se spoluzakem,ktery mel chatu na Svarove a po preplavani reky,nase chata byla na protejsim pravem brehu reky v Nespekach,cesta od reky stoupala lesem do strmeho vrchu az na Svarov. Byl to tehdy horky den a koleje byly tak rozzhavene sluncem a dehet na prazcich tal jako med...slapl jsem na kolej v domneni ze nemusim jit po prazcich,ktere byly rozpalene a plne mekkeho asfaltu...jaky to omil...doslava jsem zarval bolesti a hned slapl do tekute brecky a pak upaloval s brekem do rybnika,ktery byl horky jako lazen...pak si vzpominam na cestu k doktorovi do Porici motorackem a kde cele moje chodidlo ocistili a zbavily asfaltu natrely nejakou masti a cesta zpatky byla uz prijemnejsi. Tehdy tam uz take bylo dostatecne mnozstvi chat a tak zastavka byla porad pouzivana chatari a cundraky.Mam take dojem ze tam byla cundracka osada,ale ne tak velika jako v MesicniM udoli v Mraci. Dostupova cesta k chatam byla hrozna a nekdy i nesjizdna.Rygoly vemlete destem,byly vzdycky posazene ostrym kamenim, ktere delalo cestu nesjizdnou (nechal jsem tam take jednou cast meho nejcitlivejsiho mista meho tela na ramu kola znacky Pionyr -:))) asi proto mnoho chataru nechavalo auta dole na louce u reky a mnozi,tak jako meho spoluzaka rodice jezdili vlakem a auto nechavali v Praze Na Svarov se jelo s Porici polni cestou,ktera take byla vzdycky vykotlana a plna kameni a naplav po destich. Pokud vim tak zastavka se hlavne pouzivala chatari,kteri jezdili s Prahy a nebo ze Svarova jezdili do Porici na nakup a na zdravotni stanici... Skladiste si pamatuji,ale byl tam jakysi lom na kamen a myslim ze podezdivky na chatach byly prave s tohoto lomu.Sklad snad slouzil pozdeji na naradi pro lom. V Porici se pamatuji jak nekdy stal vagon u skladu a bylo tam vetsinou nejake naradi pro zemedelce a nebo konve s mlekem...asi proto to byla jenom kusa kolej. Dodnes si pamatuji piskani 434 ctyrky a houkani motoracku pred vjezdem do stanice. To vse se dalo videt s okna nasi verandy v Nespekach. Je to krasny pocit vracet se zpatky do materske zeme a hlavne dodnes vnimat vse co clovek miluje na dosmrti.Sazavu,Vltavu a Posazavsky Pacifik a vse c k tomu patri. Vas vsech oddany vyznavac Posazavske linky 210. Ivan Stasa.

Lubor Pospíšil / 26.3.2006 - 18:03

Vysvětlení bude možná jednodušší než se předpokládá. Stanicí se dříve označovaly i taková nádraží, která měla pouze dvě koleje, tj. jedna byla s přilehlou rampou a skladištěm. Z tratí Pacifiku můžeme jmenovat například třeba Hvězdonice, Sázavu a Vlkovec, neb v počátcích provozu byl tříkolejnou stanicí v úseku Čerčany - Ledečko pouze Samechov. Zatímco Hvězdonice a Sázava pak byly obohaceny o dopravní kolej, v případě Vlkovce se tomu nikdy nestalo. Asi tady bych hledal vysvětlení. Uvedu příklad z jiné trati, který je do očí bijící. Jsou to Lnáře, kde budova je shodná ( až na drobné detaily, neb jde o typisovanou budovu pro místní dráhy v Rakousku ) s budovou ve Vraném nad Vltavou, přičemž ve Lnářích jsou též jen dvě koleje a stanice je s dnešního pohledu zastávkou s nákladištěm.

Jakub Džurný / 26.3.2006 - 14:03

Pokud mluvíme o zastávkách, tak jsem nedávno narazil na zmínku, že současná zastávka s nákladištěm Poříčí nad Sázavou byla dříve též stanicí. Na jednu stranu bych tomu i věřil, a to hlavně z toho důvodu, že je zde postavena tak velká nádražní budova a skladiště. Takovéhle objekty se přece na normálních zastávkách nestavěly. Nemá někdo nějaké podrobnější informace?

Tomáš Mykl / 4.10.2004 - 22:10

Nástupiště + přístřešek bylo zcela určitě na opačné straně až do 80.let. Bývala tam hnusná dřevěná bouda. Datum si ale už nepamatuju. Nákladiště si taky nepamatuju, nikdo mi o něm neříkal, ale mohlo tam kdysi být

Jakub Džurný / 4.10.2004 - 13:10

Byl jsem na Svárově fotit a náhodou jsem v roští na zastávce našel taras. Vypadá jako rampa starého nákladiště. Je to místech od domečku zastávky až ke konci nástupiště na peceradské straně zastávky. Je to už pěkně zarostlé. Navíc o kousek víš je cesta, takže by rampa musela být i pěkně zanesená hlínou. Pokud to byla rampa, tak by to souhlasilo s tím, že přístřešek pro cestující a nástupiště bylo původně na opačné straně a nákladiště na téhle.

Přidat komentář

!!!POZOR!!! - KOMENTÁŘE JSOU DOČASNĚ ZABLOKOVÁNY - !!!POZOR!!!

Spolupracovníci: Bodlák Vilém, Buchtela Daniel, Dolejší František, Fořt Jan, Hrubeš Martin, Křivánek Tomáš, Kočovský Mirek, Nyklíček František, Mykl Tomáš, Pospíšil Lubor, Procházka Tomáš, Sporer Petr, Šebek Roman, Šmejkal Alexandr, Autorská práva ke všem fotografiím a textům mají jejich autoři. Webmaster: Džurný Jakub. Poděkování: Martin Navrátil


This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial 3.0 Unported License
Prezentace starých mapových děl z území Čech, Moravy a Slezska | Projekt NIKM