In many of the old postcards there is a large yellow house to the right of the bridge as it crosses into the town of Zbraslav. In the late 1920's, early 1930's, it was owned by Frantisek Theiner who - ...

zuzana

 

Bylo by prosím možné od Vás získat kopii nebo scan toho plánku? (Kdyžtak mi prosím napiště na mail). Na internetu je dostupná fotografie z nehody vlaku a autobusu společnosti JAS na přejezdu v Dobří ...

fanda

 

Fotografie bohužel nemám, pouze plánek z toho roku. Vjezdová návěstidla v té době byla v Čerčanech, ve Vršovicích, pravděpodobně v Krči, dále v Braníku (distanční), v Modřanech, ve Skochovicích, proč ...

Tomáš Kaňka

 

Tomáš Kaňka: Děkuji. Nemáte k dispozici nějaké fotografie prosím? Nebo kde je to návěstidlo v r. 1937 dokumentováno? Znamenalo by to, že na rozdíl od ostatních stanic na trati měla Dobříš vjezd už pře ...

fanda

 

Vjezdové návěstidlo do Dobříš je dokumentováno již v roce 1937, bylo ale umístěno až na zastávce ve Staré Huti v km 1,200. Mechanické závory v Dobříši byly.

Tomáš Kaňka

 

Dobrý den. Nevěděl by někdo od jakého roku byla stanice Dobříš vybavena mechanickým vjezdovým návěstidlem s předvěstí? Nepodařilo se mi tuto informaci nikde dohledat. Ostatní stanice na této trati byl ...

fanda

 

K-report

Diskuze o tratích Posázavského pacifiku.

Sledovačka

Sledovačka lokomotiv řady 754/749 depa Praha-Vršovice.
 

Sledovačka

Sledovačka manipulačních vlaků ČD Cargo - PJ Praha.

Zlenice

První výletníci

Reprodukce staré pohledice zachycuje lokalitu v okolí Zlenic v letech kolem roku 1941 až 1945. Patrné jsou jak honosné vily, tak železniční trať, po které zrovna projíždí smíšený vlak. Souprava vlaku je sestavena z pestré směsice vozů. Jako první za lokomotivou je řazen služební vůz, pak několik vozů osobních a nakonec pár vozů nákladních. V čele této unikátní soupravy je řazena lokomotiva řady 344.1. Tato lokomotivní řada byla původně určena pro provoz na hlavních tratích. Nejvíce jich bylo možné spatřit v okolí České Třebové, kde jich byla též většina deponována. Časem však byly lokomotivy nahrazovány novějšími stroji, takže byly uvolňovány do provozu na místní dráhy. Na posázavskou lokálku tyto stroje do provozu nasazovalo lokomotivní depo v Kolíně ještě na začátku 60. let minulého století.

Reprodukce staré pohledice zachycuje lokalitu v okolí Zlenic v letech kolem roku 1941 až 1945. Patrné jsou jak honosné vily, tak železniční trať, po které zrovna projíždí smíšený vlak. Souprava vlaku je sestavena z pestré směsice vozů. Jako první za lokomotivou je řazen služební vůz, pak několik vozů osobních a nakonec pár vozů nákladních. V čele této unikátní soupravy je řazena lokomotiva řady 344.1. Tato lokomotivní řada byla původně určena pro provoz na hlavních tratích. Nejvíce jich bylo možné spatřit v okolí České Třebové, kde jich byla též většina deponována. Časem však byly lokomotivy nahrazovány novějšími stroji, takže byly uvolňovány do provozu na místní dráhy. Na posázavskou lokálku tyto stroje do provozu nasazovalo lokomotivní depo v Kolíně ještě na začátku 60. let minulého století.

Zlenice patří již více než jedno století ke známým turistickým destinacím v Posázaví. Výletníky do zdejší lokality přitahovala hlavně krásná krajina v okolí řeky Sázavy, které dominují trosky zlenického hradu. Ty se rozprostírají na skalnatém ostrohu nad pravým břehem řeky Sázavy, přičemž ve své době šlo o jedno z nejvýznamnějších posázavských šlechtických sídel, k němuž patřilo i rozsáhlé okolní panství. Z původního hradu se nám do dnešních dnů zachovaly zbytky hradeb, brána, několik zdí a torzo velké věže tzv. donjonu. Představu, jak taková věž vypadala je možné si udělat například na hradech Křivoklát, Kost nebo Karlštejn. Torzo věže tvoří dominantu celé zříceniny zlenického hradu a ten podle ní bývá též lidově nazýván jako Hláska. Není bez zajímavosti, že v těsném sousedství zříceniny zlenického hradu Hláska se nachází málo známé pozůstatky dalšího hradu. Ten je známý pod názvem Stará Zlenice nebo též Hrad u Čtyřkol. Jedná se převážně terénní pozůstatky, takže zde nelze čekat nějaké větší trosky zdiva a podobně, jako je tomu u novějšího zlenického hradu. Navíc trosky starého hradu byly během let poškozeny jak stavbou železniční trati společnosti Dráhy císaře Františka Josefa (Kaiser Franz Josef-Bahn – KFJB) z Českých Velenic do Prahy, tak později i výstavbou chat.

Zmiňovaná železniční trať byla prostředkem, který umožnil výletníkům snadný přístup do zdejší lokality Posázaví. Trať KFJB byla v úseku z Čerčan do Prahy uvedena do provozu 14. prosince 1871 a v okolí Čtyřkol umožnila cestujícím krásné výhledy na údolí řeky Sázavy, včetně kostela svatého Klimenta u Lštění a zlenického hradu Hlásky. To bylo jistě velkým lákadlem pro řadu výletníků, kteří tak mohli objevovat zapomenuté kouty země. Do Zlenic bylo možné se v té době nejjednodušeji dostat z přibližně pět kilometrů vzdálených Čerčan, kde měla dráha KFJB nádraží, jež tehdy neslo název Čerčany-Pyšely. V roce 1877 byla v blízkosti Zlenic na trati KFJB vybudována nová železniční zastávka v Senohrabech, jež však nebyla určena pro veřejnost. K jejímu zřízení došlo na podnět vojenské správy v souvislosti s usnadněním přesunů vojska na polní vojenskou střelnici, která byla v nedalekém Kališti. V dalších letech byla zastávka předána do užívání i široké veřejnosti. Tím se výrazně zlepšila dostupnost Posázaví a Zlenic, protože nyní to bylo například ke zlenické Hlásce, též známé jako Senohrabská hláska necelé dva kilometry. Navíc cesta lesnatými svahy a údolím potoka Mnichovky byla velice atraktivní. Tato vycházková trasa, po níž se dalo pokračovat dále do Čerčan, se brzy stala velice oblíbenou a můžeme jí najít i v tehdejších turistických průvodcích. Roku 1895 byla navíc železniční zastávka v Senohrabech přebudována na železniční stanici a v roce 1897 se ve stanici stavěla nová nádražní budova. Senohrabská brána do Posázaví tak byla plně otevřená, přičemž do zdejší lokality míří stále více výletníků.

Vznik železniční zastávky

Romantická zákoutí zdejšího kraje byla důvodem, že sem přijíždělo stále více výletníků. Jako brána do zdejšího kraje sloužila železniční zastávka v Senohrabech. Pro celou senohrabskou obec byly příjmy z turistického ruchu velkým přínosem. Proto zde vyrůstají první hotely a penzióny. Od nich pak vedou cesty údolím potoka Mnichovky k hradu Zlenice a řece Sázavě. Příliv výletníků se ještě zvýšil po otevření nové železniční zastávky ve Zlenicích. Zdejší kraj přitahuje široké spektrum výletníků. Ukazují se zde například i osobnosti jako Adina Mandlová, Oldřich Nový či Hugo Haas. Prostě pravá smetánka.

Romantická zákoutí zdejšího kraje byla důvodem, že sem přijíždělo stále více výletníků. Jako brána do zdejšího kraje sloužila železniční zastávka v Senohrabech. Pro celou senohrabskou obec byly příjmy z turistického ruchu velkým přínosem. Proto zde vyrůstají první hotely a penzióny. Od nich pak vedou cesty údolím potoka Mnichovky k hradu Zlenice a řece Sázavě. Příliv výletníků se ještě zvýšil po otevření nové železniční zastávky ve Zlenicích. Zdejší kraj přitahuje široké spektrum výletníků. Ukazují se zde například i osobnosti jako Adina Mandlová, Oldřich Nový či Hugo Haas. Prostě pravá smetánka.

Výletníkům jistě nemohlo uniknout, že ke konci 19. století bylo možné na levém břehu řeky Sázavy pozorovat zvýšenou aktivitu, která souvisela s plánem vybudovat zdejším krajem novou železniční trať. Ta byla vyprojektována z Kolína do Čerčan, přes Rataje s odbočkou do Kácova. Jejím účelem bylo oživení Posázaví, kterému měla umožnit jednodušší dopravu zboží, než jak to bylo možné po starých cestách. S budováním dráhy se začalo od druhé poloviny roku 1899, přičemž její otevření se uskutečnilo 6. srpna 1901. Jelikož lokalita Zlenic nebyla pro novou posázavskou dráhu příliš atraktivní (nebylo zde žádné větší sídlo ani průmysl, lom atd.), nebyla v téměř osm kilometrů dlouhém mezistaničním úseku Čerčany – Hvězdonice postavena žádná stanice, zastávka, ani nákladiště. Alespoň v případě malé zastávky je to poměrně zarážející, jelikož pravý břeh Sázavy u Zlenic byl již v té době poměrně známou výletní destinací.

Atraktivnější však stále byl hlavně pravý břeh řeky Sázavy, kam se dalo dostat od Senohrab. Levý břeh, po němž vedla nová posázavská dráha poněkud zaostával, ačkoli zde existovala řada zajímavostí. Necelé dva kilometry směrem na Hvězdonice stála v lese rozsáhlá zřícenina hradu Stará Dubá a hradby přilehlého městečka Odrance. Stejně daleko směrem na Čerčany pak na kopci stál gotický kostelík svatého Klimenta z počátků 14. století, který byl vybudován na místě starobylého slovanského hradiště. Místo u kostelíka pak nabízelo překrásné výhledy na celé okolí. Čekání na zastávku však nebylo moc dlouhé, jelikož pro dráhu byly peníze z kapes výletníků jistě vítaným příjmem. A počet zdejších výletníků se rok od roku zvyšoval. Proto bylo o stavbě zastávky rozhodnuto poměrně brzy, přičemž k jejímu otevření došlo již 1. února 1906. Nová zastávka nesla podle zdejší osady název Zlenice a byla to první zastávka, jež zde byla otevřena v rámci zvyšujícího se turistického ruchu. Vždyť další zastávky obdobného charakteru se na lokálce začaly budovat až ve 30. letech minulého století (Střechov nad Sázavou – červen 1931, Lštění – 22. května 1932 atd.).

Jedním z tradičních míst k ubytování je již mnoho let penzion Sázavka. Penzión funguje dodnes a je ideálním místem pro rodinnou dovolenou, ale i pro rekreaci jednotlivců a skupin. Pro svoji polohu a prostředí je velmi vyhledáván firmami pro pořádání akcí typu seminář nebo školení. Je vhodný pro milovníky pěší a cykloturistiky, vodních sportů i rybaření.

Jedním z tradičních míst k ubytování je již mnoho let penzion Sázavka. Penzión funguje dodnes a je ideálním místem pro rodinnou dovolenou, ale i pro rekreaci jednotlivců a skupin. Pro svoji polohu a prostředí je velmi vyhledáván firmami pro pořádání akcí typu seminář nebo školení. Je vhodný pro milovníky pěší a cykloturistiky, vodních sportů i rybaření.

V okolí zlenické zastávky brzy začínají vyrůstat první chatky, rekreační osady. Pod hradem Hláska vzniklo roku 1920 úsilím senohrabského okrašlovacího spolku koupaliště pro letní hosty tzv. Senohrabská plovárna. Zásluhou stejného spolku vedly k těm nejzajímavějším místům v okolí vzorně upravené pěšiny. Některé z těchto cest časem obdržely i turistické značení a byly zaneseny do turistických map. Aby se i železniční zastávka alespoň částečně přizpůsobila věhlasu zdejší lokality, byla na jaře roku 1930 vylepšena díky zlenickému okrašlovacímu spolku, který zde vlastním nákladem vystavěl malou dřevěnou čekárnu. Na zdejší kraj totiž odkazovalo čím dál větší množství turistických průvodců, čímž se věhlas zdejšího kraje dále šířil. Jako příklad můžeme uvést doslovnou citaci z knihy Körbrův ilustrovaný průvodce po památných a zajímavých místech království Českého – dolní a střední Sázava:

„… V měsících letních jest okolí zdejší četně navštěvováno a to jednak výletníky, kteří z pražského nádraží cís. Frant. Josefa až do Senohrab cestu dráhou konají, jednak letními hosty, kteří částečně v nově postavené villové čtvrti Senohrabské, částečně ve villegiatuře Hrušovské se zdržují. O zvelebení okolí pečuje okrašlovací spolek v Senohrabech, který během nedlouhého svého trvání zřídil pohodlné stezky na nejvýznačnější místa v okolí, zvláště na „Ježov“ u Mirošovic, do lesa Žlábku, k Hubáčkovu mlýnu a velekrásným údolím Mnichovky k břehům Sázavy, kde značným nákladem úpravnou plovárnu a lázně přímo pod hradem postavil, jež v měsících letních hojně používány …“

Budovatelská doba a současnost

Železniční zastávku Zlenice zachycuje snímek ze 17. září 2007. Patrné je nástupiště postavené z betonových panelů, několik dřevěných laviček a plechový přístřešek pro cestující, který slouží jako čekárna. Přístřešek sice poměrně nedávno obdržel nový nátěr, avšak tmavě šedá barva, která byla zvolena vyvolává spíše depresivní atmosféru. Jistě by bylo vhodné volit příště nějakou atraktivnější barvu, jež by zastávku trošku více rozzářila.

Železniční zastávku Zlenice zachycuje snímek ze 17. září 2007. Patrné je nástupiště postavené z betonových panelů, několik dřevěných laviček a plechový přístřešek pro cestující, který slouží jako čekárna. Přístřešek sice poměrně nedávno obdržel nový nátěr, avšak tmavě šedá barva, která byla zvolena vyvolává spíše depresivní atmosféru. Jistě by bylo vhodné volit příště nějakou atraktivnější barvu, jež by zastávku trošku více rozzářila.

Příliv výletníků vedl k postupnému růstu Zlenic, v nichž bylo vybudováno množství rodinných domů, zahrádek, chat, táborů a časem i hotel a restaurace. Oblíbenost místa se nijak nezmenšila ani v meziválečném období, ani v době po 2. světové válce. Rekreační charakter si lokalita udržela i v době komunistického Československa. Tuto dobu máme zachycenu například v turistickém průvodci Posázavím z roku 1956:

„… Dříve byly v této rekreační oblasti hotely v nichž by byl pracující utratil za jeden den svoji celotýdenní mzdu. Dnes jsou z nich rekreační objekty jako ROH-Moskva v Jevanech, Šohajka v Pyskočelích, Hořalka u Dubska a další, ve kterých tráví pracující dovolenou. Z jiných, jako na příklad ve Zlenicích, jsou školy ROH Hláska a Sázavka. Z dřívějších panských sídel jsou dnes kulturní domy, anebo slouží jako objekty internátního školení různých institucí. Jiné byly přebudovány na domovy odpočinku pro přestárlé občany, jako například v Pyšelích nebo v Ostředku …“

V této budovatelské době byla železniční zastávka Zlenice též rekonstruována, aby lépe splňovala tehdejší požadavky na dopravu. To znamenalo, že její původní sypané nástupiště bylo nahrazeno zvýšeným panelovým nástupištěm o délce 163 metrů. Na nástupišti byl též postaven plechový přístřešek pro cestující, jenž byl situován blíže k hvězdonickému konci zastávky. Celá zastávka byla elektricky osvětlena. V této podobě se nám zastávka dochovala do dnešních dnů. Přímo u hvězdonického konce zastávky se nachází přejezd (km 61,388) zdejší cesty k chatám. U opačného konce zastávky se pak dnes nachází přechod pro pěší (km 61,626) a na samotném začátku obce pak ještě jeden silniční přejezd (km 62,562).

Velkým lákadlem pro výletníky je zřícenina hradu Zlenice, též známého jako Hláska. Hrad vznikl během 1. poloviny 14. století a jen o století později byl vojskem Jiřího z Poděbrad dobyt a zničen. Hrad pak postupně chátral, takže do dnešních dob se nám dochovalo jen jeho torzo. Zlenice patří mezi hrady, které zná téměř každý Čech, i když si to zřejmě ani neuvědomuje, protože právě tuto zříceninu na svých obrázcích často maloval Josef Lada, který pocházel z nedalekých Hrusic. Fotografie ze 17. září 2007 zachycuje pozůstatky hradebních zdí a torzo brány, které je nyní chráněno střechou.

Velkým lákadlem pro výletníky je zřícenina hradu Zlenice, též známého jako Hláska. Hrad vznikl během 1. poloviny 14. století a jen o století později byl vojskem Jiřího z Poděbrad dobyt a zničen. Hrad pak postupně chátral, takže do dnešních dob se nám dochovalo jen jeho torzo. Zlenice patří mezi hrady, které zná téměř každý Čech, i když si to zřejmě ani neuvědomuje, protože právě tuto zříceninu na svých obrázcích často maloval Josef Lada, který pocházel z nedalekých Hrusic. Fotografie ze 17. září 2007 zachycuje pozůstatky hradebních zdí a torzo brány, které je nyní chráněno střechou.

Samotná osada Zlenice dnes spadá pod sousední obec Lštění. Krásná poloha obce s možností podnikání nádherných, ať už pěších či cyklistických výletů po okolí, vede dodnes k velké návštěvnosti tohoto kraje a rozvoji turismu. Samozřejmě počet zdejších výletníků není zdaleka takový jako tomu bylo v dřívějších dobách, ale i tak jsou Zlenice stále atraktivní výletní destinací. Jedním z hlavních zdejších lákadel jistě zůstávají trosky zlenického hradu Hláska, o něž se od roku 1996 stará Občanské sdružení Zlenice. Jeho cílem je postupná konzervace zříceniny a její zachování pro budoucí generace. Cílem konzervace hradu je zajistit stabilitu staticky narušených částí zdiva, zpevnit zdivo tam, kde je ohroženo samovolným rozpadem, zajistit přirozené odvodnění všech částí areálu hradu, zabezpečit ochranu zdiva před účinkem povětrnosti a vegetace a vytvořit podmínky pro bezpečný přístup návštěvníků. Sdružení též pořádá na hradě archeologické průzkumy a různé akce jako jsou dětské dny a podobně.

Není to však jediný spolek aktivistů, který ve zdejší lokalitě působí. Velkou práci za sebou má též Občanské sdružení pro obnovu provozu senohrabské plovárny a zachování přívozu. To se stará o starou Senohrabskou plovárnu, která se nachází pod troskami hradu při řece Sázavě. Místo s obdobnou atmosférou již stěží v naší republice najdete. Stará říční plovárna s barevnými kabinkami, tak jak je známe z Vančurova Rozmarného léta, jsou již po řadu let raritou. Zde však můžete jejich atmosféru prožít, přičemž určitě nezažijete sterilní atmosféru mnoha moderních plaveckých bazénů a aquaparků. V létě je možné se tady nejen vykoupat, ale ve zdejší „Baštírně“ také zakoupit lahodné občerstvení či pohledy. V činnosti je též přívoz do obce Zlenice na protějším břehu, který funguje v sezóně po celý týden, mimo sezónu pak pouze o víkendu.

Aktualizace: 25. října 2009
Text: Džurný Jakub

Použitá literatura:
100 let trati Čerčany - Ledečko - Kácov | Martin Navrátil | 2001
Posázavský pacifik | Miroslav Berka | 1991
Körbrův ilustrovaný průvodce po památných a zajímavých místech království Českého – dolní a střední Sázava | Antonín Kubišta
Dolní Posázaví | Lumír Hlaváč | 1956
Rozhledy Čtyřkol a Javorníků | Martina Matuštíková | září 2007
Internetové stránky ve sloupci napravo

Komentáře 

K článku je celkem 2 komentářů >>> ZOBRAZIT KOMENTÁŘE

Přidat komentář

Jestliže jste po přečtení článku zjistili, že víte o dané problematice více, velice nás potěšíte tím, že svůj příspěvek vložíte do komentářů pod článek nebo nás rovnou kontaktujete. Můžeme tak postupně články doplňovat a upřesňovat. Za všechny podněty předem děkujeme.

Vaše zpráva – povinný údaj

Jméno – povinný údaj

E-mail

Smažte slovo "SPAM" – jinak se zpráva neodešle
   

Spolupracovníci: Bodlák Vilém, Buchtela Daniel, Dolejší František, Fořt Jan, Hrubeš Martin, Křivánek Tomáš, Kočovský Mirek, Nyklíček František, Mykl Tomáš, Pospíšil Lubor, Procházka Tomáš, Sporer Petr, Šebek Roman, Šmejkal Alexandr, Autorská práva ke všem fotografiím a textům mají jejich autoři. Webmaster: Džurný Jakub. Poděkování: Martin Navrátil
Kontakt na autory webu

 

obec Hradištko Internetová galerie současných a zejména historických fotografií z Povltaví se zvláštním zřetelem na Povltaví střední Odkaz na stránky http://www.podzemi-cma.cz/ Mračský spolek z tvrze v Mrači u Benešova Stanice techniků - Pacifik v měřítku 1 : 87 Zbraslav.Info Internetová galerie Svatojánských proudů Odkaz na stránky http://www.pujcovna-lodi.cz/ WebArchiv - archiv českého webu Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial 3.0 Unported License
Prezentace starých mapových děl z území Čech, Moravy a Slezska | Projekt NIKM