Stará jízdenkaStará jízdenkaStará jízdenka
Stará jízdenka

Další pozdravy pro Jarováka černovlásku Jíťu! A Károváky bráchy Stehlíky, brášky Schelingerovi, Petra Buchala, Aleše, Ninu, Honzu Procházku, Láďu Válu, Petra Vegnera, Láďu Kučeru, Péťu Kulturu, Míšu G ...

Jiřka z Károva

 

Pozdrav všem přátelům z Károva - Ivance, Vaškovi, Mirkovi, Jardovi-Cipounovi, Slávovi, klukům Novákovým, Jitce, malé Janě, holkám z černých chat, sestrám Hníkovým, Zuzce Polákové, Petrovi Doškovi, Mí ...

Jiřka z Károva

 

Zdravím vás všechny, kdo jsou z Jarova, Károva a dalšího okolí, ale i ty kteří Jarovem projížděli na trempy apod.Na Jarovskou stanici a paní Petrákovou nikdo z nás nezapomeneme..Je to tak dávno, co js ...

Jiřka z Károva

 

In many of the old postcards there is a large yellow house to the right of the bridge as it crosses into the town of Zbraslav. In the late 1920's, early 1930's, it was owned by Frantisek Theiner who - ...

zuzana

 

Bylo by prosím možné od Vás získat kopii nebo scan toho plánku? (Kdyžtak mi prosím napiště na mail). Na internetu je dostupná fotografie z nehody vlaku a autobusu společnosti JAS na přejezdu v Dobří ...

fanda

 

Fotografie bohužel nemám, pouze plánek z toho roku. Vjezdová návěstidla v té době byla v Čerčanech, ve Vršovicích, pravděpodobně v Krči, dále v Braníku (distanční), v Modřanech, ve Skochovicích, proč ...

Tomáš Kaňka

 

K-report

Diskuze o tratích Posázavského pacifiku.

Sledovačka

Sledovačka lokomotiv řady 754/749 depa Praha-Vršovice.
 

Sledovačka

Sledovačka manipulačních vlaků ČD Cargo - PJ Praha.

Český Šternberk

Šternberské panství a železnice

Reprodukce staré pohlednice zachycující stavbu železnice v okolí Českého Šternberka. Na pohlednici je vidět již hotové těleso tratě, na němž je položená polní úzkorozchodná drážka, která se využívala během stavby. V pozadí snímku je patrná dřevěná konstrukce vznikajícího skladiště na nádraží v Českém Šternberku.

Reprodukce staré pohlednice zachycující stavbu železnice v okolí Českého Šternberka. Na pohlednici je vidět již hotové těleso tratě, na němž je položená polní úzkorozchodná drážka, která se využívala během stavby. V pozadí snímku je patrná dřevěná konstrukce vznikajícího skladiště na nádraží v Českém Šternberku.

Již přes 760 let dominuje krajině středního toku řeky Sázavy hrad Český Šternberk. Hrad nechal roku 1241 vystavět Zdeslav z Divišova a jeho pojmenování vzešlo podle německého názvu zakladatelova erbu s osmicípou hvězdou (Sternberg). Zdeslav se tak stal praotcem nového panského rodu, zvaného ze Šternberka. Jako nejvhodnější místo pro stavbu hradu byl vybrán skalnatý kopec na levém břehu řeky Sázavy. Původní gotický hrad byl po těžkém poškození v roce 1467 přestavěn do pozdně gotického stylu. Další přestavba se uskutečnila po třicetileté válce, kdy byl hrad změněn na raně barokní zámek. Současně s hradem vznikla v jeho podhradí i vesnice, která se spolu s hradem postupně rozrůstala. Přes svůj vesnický ráz obdrželo podhradí dokonce status městyse, který mu však byl roku 1948 odebrán. K navrácení došlo dne 10. října 2006. Účel samotných proměn a přestaveb hradu skvěle popsal J. Snížek v malém průvodci Posázavím z roku 1926. Zde se doslovně píše:

„ ... Hrad šternberský. Nynější sídlo rodiny šternberské k nepoznání se liší od hradu, jemuž jako opuštěnému samotáři hudba meluzina monotonní písničku a kastelán chrastil klíči, ruše jeho ticho. Mnoho let uplynulo od té doby, kdy u hradu ceněna byla způsobilost k obraně a záruka bezpečnosti. Pokrok, zejména v řemesle válečném učinil mocná zubatá cimbuří, hluboký příkop bezvýznamnými a kultura současně roustoucí s možností jiného řešení sporů odstraňovala unenáhla z mysli hradních pánů touhy po silných hradbách a „nedobytných“ věžích. „Nedostupná“ sídla velmožů ztratila svůj význam. Tím však povolil tlak , který spojen byl se životem na hradě. Zbytečnými se stala malá, pergamenem či vystrouhanou koží potažená okna, zbytečným bylo nepohodlí komínových jizeb, železná brnění octla se ve starém haraburdí a jasnější život nakoukl do zšeřelého hradu. Zemanská a rytířská sídla namnoze ponechána osudua rodiny šlechtické počaly zakládati své komfortní zámky v rovinách. Studené jizby nahrazeny nádhernými komnatami a rytířský obyčej šel spát na věky v opuštěné hrady na drolících se skalách. Přišel jiný život, jiný mrav. Souboj vystřídán diplomatickými intrikami, intimita rodinného života porušena rokokovým filtrem, v jehož poklonách, menuettech a polonaisách obsažen byl jedovatý extrakt západní kultury ... “

Vzhledem k tomu, že v 18. století patřilo šternberské panství mezi významné oblasti na Podblanicku, měli Šternberkové značný vliv na dění v celém kraji. Jedním z projektů na němž se podíleli byla například stavba železnice přes jejich panství. Po řadě jednání o možnosti stavby dráhy, kdy se dohadovala optimální trasa, byl vyhotoven projekt, jež byl předán ke schválení do Vídně na ministerstvo obchodu. Ihned po jeho schválení byly učiněny kroky, aby se co nejdříve mohlo začít se stavbou nové tratě, k čemuž došlo 30. srpna 1899. Během projektování tratě byla již od počátku jasná jedna věc, a to že v Českém Šternberku bude nutné vybudovat nádraží nebo zastávku. Bylo to logické, jelikož šternberský hrabě byl hlavním investorem celé tratě. Při upřesňování konečného trasování tratě však bylo zřejmé, že vystavět v blízkosti hradu nádraží není právě optimální řešení. Proto bylo rozhodnuto vybudovat zde železniční zastávku a nádraží odsunout přibližně jeden kilometr po proudu řeky Sázavy směrem na Rataje. Provoz na dokončené trati byl zahájen oficiálním vlakem dne 6. srpna 1901. Název šternberské zastávky i nádraží tehdy zněl Šternberk nad Sázavou, v případě zastávky doplněný samozřejmě o dovětek zastávka. Tento název se udržel až do 1. ledna 1924, kdy byl změněn do současné podoby, tedy na Český Šternberk. Jistě není bez zajímavosti, že ve výnosu z 31. prosince 1923 v němž jsou změny názvů uvedeny, je v kolonce nového českého názvu u stanice uvedena v názvu koncovka „k“, přičemž u zastávky je německé „g“. Lze předpokládát, že šlo o pouhou úřednickou chybu, jelikož v jízdních řádech je i zastávka uvedená s koncovkou „k“.

Historie zastávky

Během stavby tratě z Ratají do Kácova byla vystavěna železniční zastávka v Českém Šternberku, která byla situována přibližně uprostřed zámeckého parku. Na zastávce byl postaven dřevěný přístřešek pro cestující, jenž se zachoval v původní podobě do dnešních dnů. Čekárna byla postavena podle normálií Zemského výboru království Českého (respektive c.k. státních drah) s označením 531/H. Na snímku z 24. dubna 2008 je tato budova zachycena ze strany od Kácova.

Během stavby tratě z Ratají do Kácova byla vystavěna železniční zastávka v Českém Šternberku, která byla situována přibližně uprostřed zámeckého parku. Na zastávce byl postaven dřevěný přístřešek pro cestující, jenž se zachoval v původní podobě do dnešních dnů. Čekárna byla postavena podle normálií Zemského výboru království Českého (respektive c.k. státních drah) s označením 531/H. Na snímku z 24. dubna 2008 je tato budova zachycena ze strany od Kácova.

Pro umístění železniční zastávky bylo vybráno místo přímo proti šternberskému hradu, avšak na opačném břehu řeky Sázavy. Na tomto místě se přibližně od roku 1725 rozkládala rozsáhlá zámecká zahrada, jež byla koncem 18. století přeměněna na francouzský park. Jeho koncepci stavba železnice silně narušila, jelikož ho rozdělila na dvě poloviny. Horní polovina, jejíž součástí byl i panský letohrádek, si i nadále zachovala podobu parku. Spodní část se postupně změnila na pouhou louku se stromy.

Otevřením železniční zastávky se otevřela cesta do Posázaví turistům a letním hostům. Jejich množství výrazně překračovalo možnosti ubytování v podhradí. Pro letní hosty bylo jedinou možností ubytování v soukromí u místních obyvatel. Aby došlo k nápravě tohoto stavu, rozhodl se šternberský hrabě přebudovat původní panský letohrádek na hotel. Ten se brzy po otevření stal jedním z nejvyhledávanějších ubytovacích zařízení v podhradí. Tomu napomáhala jeho poloha naproti hradu, francouzský park, ale i roku 1928 otevřené koupaliště s pláží u řeky Sázavy, hřiště, letní restaurace atd. Tuto honosnou pozici si hotel udržel až do roku 1948, kdy ho převzala do užívání Jednota. Od října roku 1966 se hotel stal ubytovnou pro raziče vodovodní štoly z vodní nádrže na řece Želivce. Tato vodárenská nádrž je z hlediska objemu vody v zásobním prostoru i z pohledu odebíraného množství největší vodárenskou nádrží nejen v České republice, ale i ve střední Evropě. Nádrž byla budovaná v průběhu let 1965 až 1975 (zkušební provoz od roku 1972), přičemž dálkovým přivaděčem zásobuje pitnou vodou Prahu, ale i další města ve Středočeském kraji a na Vysočině. Dálkový štolový přivaděč pro Prahu vede do vodojemu v Jesenici a má délku přibližně 52 km a průměr 2,64 metrů. Z Jesenice pak dále pokračují vodovodní řady, které rozvádějí vodu po Praze a okolí (Berounsko, Kladensko, Roztoky u Prahy a další). Po dokončení stavby vodní nádrže převzaly od roku 1979 ubytovnu Stavby silnic a sloužila dělníkům během výstavby dálnice D1 z Prahy do Brna. Následně byl zdevastovaný hotel převeden na MNV Český Šternberk (Místní národní výbor), jež však něměl na jeho opravu peníze. Proto byl předán do užívání ÚVOS (Ústřední výbor odborového svazu) pracovníků místního hospodářství, které zde zřídilo rekreační středisko Hvězda. V roce 1992 byl hotel vrácen rodině Šternberků, kteří ho o čtyři roky později nechali celý zrekonstruovat a nyní slouží opět jako hotel pro výletníky.

Již dříve bylo poznamenáno, že železniční zastávka stála na opačném břehu řeky Sázavy, než šternberský hrad. Spojení obou břehů zajišťovala dřevěná lávka a přívoz. V roce 1896 byl přívoz nahrazen ocelovým mostem o třech polích. Všechna pole mostu měla dolní mostovku. Dvě krajní pole měla jak horní, tak dolní pasy rovné, střední pole mělo vrchní pas obloukový. V 50. letech 20. století bylo rozhodnuto starý ocelový most nahradit novým betonovým mostem. To bylo realizováno v letech 1959 až 1961, kdy byl nový most vybudován na provizorních dřevěných pilířích. Starý most byl pak přesunut na další provizorní pilíře a na staré upravené kamenné pilíře byl přesunut most nový. Ocelová konstrukce starého mostu byla poté zlikvidována.

Historie železniční stanice

Pohled na část železniční stanici Český Šternberk ve své původní podobě. Jak je vidět, kolejiště stanice má ještě pouhé dvě koleje. Jistě zaujme i slušná řada malých dvounápravových vozů, které stojí odstavené na manipulační koleji.

Pohled na část železniční stanici Český Šternberk ve své původní podobě. Jak je vidět, kolejiště stanice má ještě pouhé dvě koleje. Jistě zaujme i slušná řada malých dvounápravových vozů, které stojí odstavené na manipulační koleji.

Železniční stanice v Českém Šternberku byla vybudována jako malé dvojkolejné nádraží s unifikovanou nádražní budovou, situovanou blíže ke kácovskému zhlaví stanice. Na této straně stanice byly též umístěné kůlny. Opačným směrem od nádražní budovy byly dřevěněné záchody a skladiště s kamennou boční rampou. Možnost nakládky na nádraží pozvedla místní hospodářství, což v okolí Šternberka byla hlavně polnohospodářská produkce, těžba dřeva a místní lom. To mělo zpětnou vazbu v množství přepravovaného zboží. Proto bylo časem rozhodnuto rozšířit kolejiště stanice o další kolej.

Jedním z významných okamžiků v životě stanice byl rok 1974, kdy zde byla vybudována další kolej, rozsáhlé skladovací plochy a další zařízení. Účelem všech těchto úprav bylo využití nádraží pro dopravu a skladování materiálu na výstavbu dálnice z Prahy do Brna. Při zmínce o dálnici je jistě vhodné připomenout, že její stavba byla schválena již 4. listopadu 1938. Tehdy se počítalo s dálničním propojením Prahy a Podkarpatské Rusi, načež samotná stavba započala 2. května 1939. Výstavba však byla pro nedostatek pracovních sil narušena 2. světovou válkou, přičemž od května 1942 ustávají práce úplně (až na vyjímky v podobě trojice velkých mostů - Šmejkalka u Senohrab, Borovsko a Píšť). Ačkoli výstavba v omezeném rozsahu pokračovala i po válce, došlo roku 1950 opět k jejímu definitivnímu zastavení. V roce 1963 byla schválena páteřní síť českých dálnic a počítalo se samozřejmě i se stavbou D1. Oproti původním plánům z roku 1939 se však trasa i parametry změnily. Proto dnes můžeme nalézt řadu opuštěných a nepoužívaných mostů v původní trase, jež se nikdy nedočkaly svého využití (například u vodní nádrže Švihov). Se stavbou dálnice D1 dle nového projektu se začalo v roce 1967 a již 12. července 1971 byl otevřen úsek mezi Prahou a Mirošovicemi. Celý úsek z Prahy do Brna byl dokončen 8. listopadu 1980, přičemž jako poslední se stavěla část u Humpolce. Díky stavbě dálnice se tak kolejiště šternberské stanice rozrostlo na čtyři koleje, z nichž dvě byly využívány jako dopravní a dvě byly manipulační. Toto období bylo zřejmě vrcholem pro místní nádraží, jelikož od té doby mělo množství přeprav hlavně klesající tendenci.

Čejkovická zastávka

Díky vybudování hotelu se Čejkovice staly oblíbenou výletní destinací pro řadu letních hostů. Na reprodukci staré pohlednice je vidět jak tento hotel a přilehlé budovy, tak starý hrad v Českém Šternberku. Dobrý pozorovatel nalezne v polích i železniční trať, na níž byla pro snažší přístup k hotelu vybudována zastávka Čejkovice dvůr. Spojení zastávky a hotelu zajišťoval přívoz přes řeku Sázavu.

Díky vybudování hotelu se Čejkovice staly oblíbenou výletní destinací pro řadu letních hostů. Na reprodukci staré pohlednice je vidět jak tento hotel a přilehlé budovy, tak starý hrad v Českém Šternberku. Dobrý pozorovatel nalezne v polích i železniční trať, na níž byla pro snažší přístup k hotelu vybudována zastávka Čejkovice dvůr. Spojení zastávky a hotelu zajišťoval přívoz přes řeku Sázavu.

Díky věhlasu krajiny v okolí šternberka mířilo do zapomenutého kraje v údolí řeky Sázavy stále větší množství letních hostů a výletníků. Proto se šternberský hrabě rozhodl vybudovat v katastru obce další hotel, kde se mohli movitější výletníci ubytovat. Pro jeho stavbu bylo zvoleno klidné místo nedaleko soutoku řeky Sázavy a Blanice, známé jako Čejkovice. Jednalo se o místo vzdálené přibližně 1,5 kilometrů od samotného Šternberka. V Čejkovicích původně stával pouze starý dvůr a pivovar hraběte Šternberka (další byl i přímo na hradě). Pivovar v roce 1899 vyhořel a následně byl znovu obnoven. Roku 1902 však došlo k jeho definitivnímu zrušení, načež areál poté sloužil jako sklad piva holešovického pivovaru. Na základech pivovaru pak byl roku 1933 vybudován zmiňovaný hotel. Díky svému umístění se stal oblíbenou výletní destinací, což vedlo k jeho postupnému rozšiřování o další budovy. Zároveň byl u hotelu zřízen krásný park, který dotvářel pohodovou atmosféru.

Pro snadný přístup k novému hotelu bylo rozhodnuto u něj též vybudovat železniční zastávku. K jejímu otevření došlo 15. září 1934 a nesla název Čejkovice dvůr. Pro její umístění byla zvolena rovinka (km 8,4) vzdálená přibližně jeden kilometr od samotné šternberské zastávky směrem na Kácov. Vzhledem k tomu, že trať a tudíž i zastávka ležela na levém břehu řeky Sázavy, byl přes ní zřízen přívoz. K němu byla od hotelu vybudována cesta s alejí. Využití zastávky bylo různé, takže počet zastavujících vlaků se měnil téměř každým rokem. Z počátku zde zastavovala přibližně polovina všech vlaků. To se změnilo v průběhu 2. světové války, kdy jich zde stála většina. Důvodem zřejmě bylo využití hotelu pro rekreace německých přisluhovačů. Po ukončení války počet zastavujících vlaků razantně klesá. Zajímavé je, že například v jízdním řádu z roku 1949 zde zastavují na znamení pouze tři ranní vlaky směrem na Čerčany. Opačným směrem všechny vlaky projíždí. V jízdním řádu z roku 1951 zde opět zastavuje téměř polovina vlaků, načež v následujících letech je zastávka definitivně zrušena (na turistické mapě z roku 1957 je zastávka ještě zakreslena).

Snímek ze 13. října 2008 zachycuje současný stav bývalého hotelu v Čejkovicích, jenž byl známou výletní destinací v Posázaví.

Snímek ze 13. října 2008 zachycuje současný stav bývalého hotelu v Čejkovicích, jenž byl známou výletní destinací v Posázaví.

Jelikož se jednalo o malou zastávku, nenalezneme po ní dnes již téměř žádné stopy. Její umístění nám naznačuje hlavně cesta od bývalého hotelu k řece. Pokud se touto cestou vydáte, naleznete na louce u řeky mohutný dvacetimetrový dub nazvaný jako Čejkovický troják. Pojmenování tohoto památného stromu pramení z tvaru jeho kmene, který se přibližně v půlmetrové výšce dělí na tři větve. Nedaleko u tohoto stromu se nacházel zmiňovaný přívoz (na některých starých mapách lze nalézt dokonce lávku, ale její existence není jinak potvrzena). Na opačném břehu řeky pak vedla od přístaviště přívozu k nástupišti zastávky cesta. Jelikož je zde trať vedena přibližně čtyři metry nad hladinou řeky, překonávala tato cesta na několika metrech uvedený výškový rozdíl. Tato krátká cesta je dnes silně zarostlá, ale díky tomu, že má kamennou opěrnou zeď, jí lze snadno nalézt. Přes koleje byl pak postaven přechod a samotné nástupiště leželo na levé straně koleje (při pohledu směrem na Kácov), mezi tratí a skalnatým svahem.

Současný stav zastávky a nádraží

Nádražní budovy ve stanici Český Šternberk. Napravo je patrné levé křídlo nádražní budovy. Za ní je vidět dřevěná budova záchodů a nakonec skladiště s kamennou boční rampou. Snímek z 31. května 2008.

Nádražní budovy ve stanici Český Šternberk. Napravo je patrné levé křídlo nádražní budovy. Za ní je vidět dřevěná budova záchodů a nakonec skladiště s kamennou boční rampou. Snímek z 31. května 2008.

Vzhledem ke klesajícím přepravám bylo začátkem 21. století rozhodnuto výhledově zrušit železniční stanici Český Šternberk a ponechat zde do budoucna pouze nákladiště se zastávkou. K realizaci této myšlenky došlo na přelomu roku 2002/2003. Tehdy byla zrušena služba výpravčího a na přelomu září a října 2002 došlo ke snesení mechanických vjezdových návěstidel, včetně předvěstí. Náhradou za ně byla dosazena světelná krycí návěstidla staršího typu. Dále proběhla redukce kolejiště stanice, při níž byla úplně odstraněna jedna z původních dopravních kolejí (č. 3) a zároveň byly zrušeny výhybky na ratajském zhlaví stanice (mimo poslední výhybky). Vytrhání kolejí stanice se jistou chvíli snažilo zabránit Občanské sdružení Posázavský Pacifik, a to tím, že si část kolejiště vzalo do pronájmu pro deponování svých vozidel. Časem však byl pronájem ukončen, což vedlo k úpravám kolejiště do současného stavu. Nyní má tedy šternberské nákladiště se zastávkou dvojici průběžných kolejí, z čehož jedna je traťová (č. 1) a druhá manipulační (č. 2). Dále se zde nachází jedna kusá manipulační kolej (č. 3) s odvratem (č. 3a). Na bývalém ratajském zhlaví se nachází jedna výhybka. Bývalé kácovské zhlaví má dnes výhybky tři. Smysl zachování nákladiště ve Šternberku se ukázal hlavně po katastrofální vichřici v roce 2008, kdy vítr v okolních lesích napáchal obrovské škody. Během odstraňování následků větru se vytěžené dřevo sváželo k nejbližším železničním stanicím a nákladištím. Tehdy nebylo nic divného se na lokálce setkat s dvojicí motorových lokomotiv řady 742 v čele 20 vozového nákladního vlaku. Vlak vozy postupně zanechával v místech nakládky, přičemž třeba do Českého Šternberka směřovalo někdy i 10 vozů.

Železniční zastávka Český Šternberk fotografovaná dne 24. dubna 2008 ze šternberského hradu. Ze zastávky právě odjíždí osobní vlak směrem na Kácov. Okolo zastávky je krásně patrná část původního zámeckého parku a samozřejmě bývalý panský letohrádek, jež dnes slouží jako hotel.

Železniční zastávka Český Šternberk fotografovaná dne 24. dubna 2008 ze šternberského hradu. Ze zastávky právě odjíždí osobní vlak směrem na Kácov. Okolo zastávky je krásně patrná část původního zámeckého parku a samozřejmě bývalý panský letohrádek, jež dnes slouží jako hotel.

Železniční zastávka v Českém Šternberku je dodnes obklopena krásným zámeckým parkem, jež je pravidelně členěný alejemi lip a jírovců a systémem živých plotů a stěn z habru obecného. Nástupiště zastávky se nachází po levé straně koleje (při pohledu na Kácov) a je provedeno jako zvýšené z betonových panelů. Přibližně uprostřed zastávky stojí dřevěný přístřešek, v němž se mohou cestující ukrýt před nepohodou. Na kácovském konci zastávky stojí světelná předvěst krycího návěstidla šternberského nákladiště. Na opačném konci zastávky je situován přejezd, zabezpečený světelnou signalizací. K přejezdu náleží trojice přejezdníků. První je situovaný ze směru od šternberského nákladiště. Zbylé dva jsou umístěné z opačné strany. První z nich stojí ještě před samotnou zastávkou. Druhý stojí na jejím konci a jedná se o opakovací přejezdník. Železniční zastávku v současnosti využívají jak místní, tak výletníci, kteří těží hlavně z její výhodné polohy nedaleko hradu Český Šternberk.

Jak již bylo naznačeno výše, v Čejkovicích již dnes železniční zastávku nenalezneme. Původní dominantu obce, tedy čejkovický hotel známý od roku 1948, kdy do převzalo ROH (Revoluční odborové hnutí), jako Červánky, dnes již původnímu účelu neslouží. Roku 1992 byl hotel v silně zdevastovaném stavu vrácen v restituci a nyní zeje prázdnotou. To však nelze říci o okolních budovách, z nichž některé jsou dokonce nově opravené. To platí i pro budovy starého dvora, které jsou též v soukromém vlastnictví. Při jejich opravě sice nebyl zachován historický ráz budov, ale alespoň nechátrají a mají většinou účelné využití. Pozemek kolem dvora je vždy vzorně upravený, což lahodí oku kolemjdoucího. Kromě hotelu a budov starého dvora lze v Čejkovicích nalézt i několik rodinných domů, chaty (budovány od roku 1938) a ještě jedno rekreační středisko (částečně opuštěné). Uvidíme zda někdy stará čejkovická rekreační střediska naleznou původní slávu, jako tomu bylo v dřívějších dobách.

Aktualizace: 1. února 2009
Text: Jakub Džurný
Autoři fotografií a majitelé archivu starých pohlednic jsou uvedeny vždy pod snímkem.
Jízdenky: Roman Provazník, Jakub Džurný

Použitá literatura:
100 let trati Čerčany - Ledečko - Kácov | Martin Navrátil | 2001
Posázavský pacifik | Miroslav Berka | NADAS 1991
Malý průvodce Posázavím | J. Snížek | 1926
Staré jízdní řády
Jízdenky: Jakub Džurný
Internetové stránky ve sloupci napravo

Komentáře 

K článku je celkem 4 komentářů >>> ZOBRAZIT KOMENTÁŘE

Přidat komentář

Jestliže jste po přečtení článku zjistili, že víte o dané problematice více, velice nás potěšíte tím, že svůj příspěvek vložíte do komentářů pod článek nebo nás rovnou kontaktujete. Můžeme tak postupně články doplňovat a upřesňovat. Za všechny podněty předem děkujeme.

Vaše zpráva – povinný údaj

Jméno – povinný údaj

E-mail

Smažte slovo "SPAM" – jinak se zpráva neodešle
   

Spolupracovníci: Bodlák Vilém, Buchtela Daniel, Dolejší František, Fořt Jan, Hrubeš Martin, Křivánek Tomáš, Kočovský Mirek, Nyklíček František, Mykl Tomáš, Pospíšil Lubor, Procházka Tomáš, Sporer Petr, Šebek Roman, Šmejkal Alexandr, Autorská práva ke všem fotografiím a textům mají jejich autoři. Webmaster: Džurný Jakub. Poděkování: Martin Navrátil
Kontakt na autory webu

 

obec Hradištko Internetová galerie současných a zejména historických fotografií z Povltaví se zvláštním zřetelem na Povltaví střední Odkaz na stránky http://www.podzemi-cma.cz/ Mračský spolek z tvrze v Mrači u Benešova Stanice techniků - Pacifik v měřítku 1 : 87 Zbraslav.Info Internetová galerie Svatojánských proudů Odkaz na stránky http://www.pujcovna-lodi.cz/ WebArchiv - archiv českého webu Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial 3.0 Unported License
Prezentace starých mapových děl z území Čech, Moravy a Slezska | Projekt NIKM