Stará jízdenka

Bylo by prosím možné od Vás získat kopii nebo scan toho plánku? (Kdyžtak mi prosím napiště na mail). Na internetu je dostupná fotografie z nehody vlaku a autobusu společnosti JAS na přejezdu v Dobří ...

fanda

 

Fotografie bohužel nemám, pouze plánek z toho roku. Vjezdová návěstidla v té době byla v Čerčanech, ve Vršovicích, pravděpodobně v Krči, dále v Braníku (distanční), v Modřanech, ve Skochovicích, proč ...

Tomáš Kaňka

 

Tomáš Kaňka: Děkuji. Nemáte k dispozici nějaké fotografie prosím? Nebo kde je to návěstidlo v r. 1937 dokumentováno? Znamenalo by to, že na rozdíl od ostatních stanic na trati měla Dobříš vjezd už pře ...

fanda

 

Vjezdové návěstidlo do Dobříš je dokumentováno již v roce 1937, bylo ale umístěno až na zastávce ve Staré Huti v km 1,200. Mechanické závory v Dobříši byly.

Tomáš Kaňka

 

Dobrý den. Nevěděl by někdo od jakého roku byla stanice Dobříš vybavena mechanickým vjezdovým návěstidlem s předvěstí? Nepodařilo se mi tuto informaci nikde dohledat. Ostatní stanice na této trati byl ...

fanda

 

Hezký den, v rámci nové rubriky magazínu POZOR VLAK, která bude mapovat důležité historické události na železnici, bychom rádi zařadili také zahájení provozu v úseku Čerčany - Prosečnice. A chtěl jsem ...

Jiří Dlabaja

 

K-report

Diskuze o tratích Posázavského pacifiku.

Sledovačka

Sledovačka lokomotiv řady 754/749 depa Praha-Vršovice.
 

Sledovačka

Sledovačka manipulačních vlaků ČD Cargo - PJ Praha.

Rataje nad Sázavou

Turistické Rataje

Reprodukce pohlednice, která byla prošlá poštou v červnu roku 1934 zachycuje celkový pohled na ratajskou obec. Její dominatou je starý hrad Pirkštejn, který je současně hlavním lákadlem obce Rataje nad Sázavou. Nad hradem je pak vidět ještě starý ratajský zámek a řada domů v okolí náměstí.

Reprodukce pohlednice, která byla prošlá poštou v červnu roku 1934 zachycuje celkový pohled na ratajskou obec. Její dominatou je starý hrad Pirkštejn, který je současně hlavním lákadlem obce Rataje nad Sázavou. Nad hradem je pak vidět ještě starý ratajský zámek a řada domů v okolí náměstí.

Pokud otevřeme protektorátní jízdní řád z roku 1940, můžeme si na straně 46 přečíst tuto zajímavou upoutávku:

„Rataje nad Sázavou „Perla Posázaví“, historicky památné městečko na středním toku Sázavy v romantické krajině, se svým hradem Pirkštejnem z XIV. století na vysokém skalním ostrohu s renesančním kostelem a zámkem ze XVII. stolení , opravdu zaslouží si svého pojmenování. Poslední léta silně se rozvíjející letní ruch vybavil město a připojenou osadu Ledečko moderními podniky hotelovými a restauračními, z nichž zejména zaslouží zmínky lesní penzion Ivaň s vlastní železniční zastávkou, dále hotel Lutryn, restaurace Břečkova přímo u nádraží s vlastním říčním koupalištěm, restaurace „Na radnici“ a Kolářova. V Ledečku pak je rovněž pět podniků požadavků doby plně vyhovujících. Všechny jmenované hotely a restaurace postačí uspokojit normální nároky letních hostů, čehož stále stoupající obliba Rataj je nejlepším důkazem. V místě jsou čtyři ideální říční koupaliště, v okolí spousta lesů s možností mnoha zajímavých vycházek a výletů. K poznání toho všeho je třeba Rataje jen navštíviti, k čemuž všechny cestující zve Komitét pro letní ruch, který také podá potřebné informace.“

Ve své podstatě k tomu není moc co dodávat. Ale přece jen zmiňme, že Rataje nad Sázavou je městys ležící nad řekou Sázavou. Obec se pyšní bohatou historií, kterou nám připomíná množství památek, jež zde můžeme nalézt. Nejvíce jistě zaujme místní hrad zvaný Pirkštejn. Pozornosti neunikne ani ratajský zámek z roku 1675, jenž byl vybudován na místě původního gotického hradu ze 14. století, případně farní kostel svatého Matouše.

Historie železnice v Ratajích

Pohlednice z roku 1935 zachycuje nádraží Rataje (dnešní zastávka Rataje nad Sázavou). Patrná je jak budova nádraží, tak část jejího kolejiště. Jasně je vidět, že nádraží mělo dvě koleje, přičemž krásně patrné jsou obě výhybky kolejiště. Na kolejišti u nádraží budovy na druhé koleji navíc stojí nákladní vůz. V pozadí jsou pak vidět mechanická návěstidla ratajské odbočky. Nad nádražím na kopci pak stojí budova výletní restaurace "Na Břečkárně".

Pohlednice z roku 1935 zachycuje nádraží Rataje (dnešní zastávka Rataje nad Sázavou). Patrná je jak budova nádraží, tak část jejího kolejiště. Jasně je vidět, že nádraží mělo dvě koleje, přičemž krásně patrné jsou obě výhybky kolejiště. Na kolejišti u nádraží budovy na druhé koleji navíc stojí nákladní vůz. V pozadí jsou pak vidět mechanická návěstidla ratajské odbočky. Nad nádražím na kopci pak stojí budova výletní restaurace "Na Břečkárně".

Rozruch do poklidné obce přinesl koncem 19. století plán na stavbu železnice. V okolí Ratají se měla budovat železniční trať z Kolína do Čerčan s odbočkou do Kácova. Plánů kudy trať trasovat bylo několik. Trasování tratě směrem na Kácov bylo celkem jednoznačné, tedy z Čerčan do Ratají po levém břehu řeky Sázavy. Od Ratají dále na Kácov, pak po břehu pravém. Rozdílné názory však panovaly v tom, kde bude odbočka směrem na Kolín. Některé plány počítaly s tím, že bude umístěna například už v samotné Sázavě. Nakonec však bylo rozhodnuto vybudovat odbočku právě v Ratajích. Hlavním rozhodnutím zřejmě byla nižší finanční náročnost takového řešení. Přesto nebylo budování tratě v Ratajích právě jednoduché. Mezi nejnáročnější stavby patří jistě ocelový most přes řeku Sázavu a dva tunely. První z nich (Ratajský II) leží na dnešní trati 212, druhý (Ratajský I) na kolínské trati 014. Další překážkou byl výškový rozdíl, který bylo nutné překonat od kácovské tratě směrem na Kolín. Jedná se o výškový skok přibližně 100 metrů, jenž trať překonává několika oblouky, nebo lépe řečeno smyčkami se sklonem od 18 do 23 promile.

Stavba tratě začala 30. srpna 1899, kdy byla zadána k realizaci firmě Osvalda Životského. Firma měla tehdy mnohaleté zkušenosti s obdobnými projekty, takže již po necelých 16 měsících mohl být zahájen pravidelný provoz z Kolína až do dnešní zastávky Rataje nad Sázavou předměstí. K tomu došlo 15. prosince 1900. K dokončení celé tratě došlo v červenci roku 1901, přičemž veřejný provoz byl zahájen 6. srpna 1901, tady 24 měsíců od zahájení stavby. Na kolínské i kácovské trati bylo vybudováno několik nádraží a zastávek, která se v průběhu let honosila názvem Rataje. Jelikož v ratajských nádražích je mírně řečeno zmatek, pojďme si je rozdělit podle dnešního dělení tratí. Částečně mimo dění necháme budovu stavědla ratajské odbočky, jenž leží v klínu mezi kolínskou a kácovskou tratí. Čistě pro zajímavost je dobré uvést, že dle staré ratajské kroniky se roku 1937 do Ratají přistěhovali tři inženýři, několik kresličů a pomahačů, aby vyměřili a připravili stavbu druhé traťové koleje v úseku Čerčany – Světlá.

Rataje na trati 014

Staré dřevěné záchody a bývalá nádražní budova na malém nádraží Rataje nad Sázavou předměstí, které leží na trati 014 z Ledečka do Kolína. Snímek z 10. května 2008.

Staré dřevěné záchody a bývalá nádražní budova na malém nádraží Rataje nad Sázavou předměstí, které leží na trati 014 z Ledečka do Kolína. Snímek z 10. května 2008.

Na dnešní trati číslo 014 z Kolína do Ledečka můžeme nalézt jedno nádraží a jednu zastávku honosící se názvem Rataje. Při jízdě od Kolína narazíme nejdříve na nádraží Rataje nad Sázavou předměstí, které se nachází ještě před náročným klesáním tratě směrem k toku řeky Sázavy. Právě toto nádraží bylo několik měsíců koncovou stanicí tratě z Kolína do Ratají, jenž byla uvedena do provozu 15. prosince 1900. Nádraží v té době neslo pojmenování Nový Dvůr nad Sázavou, přičemž do roku 1918 byl nedílnou součástí názvu i německý Neuhof a. d. S. K přejmenování na dnešní název došlo v pozdějších letech. Jelikož zde v prvních měsících provozu, než vlaky mohly jezdit až do Ratají-Přívlak (dnešního Ledečka), vlaky obracely a lokomotiva tu nocovala, byla pro ni zřízena krátká kusá kolej a provizorní dřevěná remíza. Malé dvojkolejné nádražíčko, formálně správně nákladiště a zastávka, je v dnešní době využíváno pouze jako zastávka, avšak dosud je zachována většina vybavení stanice. To tvoří původní nádražní budova (využívána k soukromým účelům), dřevěné záchody i dřevěné skladiště s kamennou rampou. Díky tomu nádraží vyvolává řadu vzpomínek na dobu minulou.

Další malé nádraží bylo na kolínské trati vystavěno ještě v blízkosti pravého břehu řeky Sázavy, tedy přibližně o 100 metrů níže než předchozí nádraží. Svou polohou se nacházelo pouze několik desítek metrů od samotné ratajské odbočky. Jednalo se o malé dvojkolejné nádraží s dvojicí výhybek. Za kolínským zhlaví nádraží byl přejezd, kterým vedla cesta k Břečkově hospodě. Další přejezd se nacházel a opačné straně nádraží a přes něj vedla pěšina k železniční zastávce na dnešní trati 212 a stavědlu zdejší odbočky. Na nádraží stála typizovaná nádraží budova s přistavěným malým dřevěným skladištěm. Samozřejmostí též byla malá dřevěná budova záchodů. Zajímavostí bylo, že na nádraží zřejmě nikdy nestála žádná kamenná rampa pro vykládání a nakládání zboží. Do provozu bylo nádraží uvedeno dne 6. srpna 1901 a v době otevření neslo prostý název Rataje. Ten si ponechalo až do roku 1924, kdy byl mírně upraven, nebo spíše doplněn na současný název Rataje nad Sázavou. V jízdních řádech můžeme nalézt i německé označení Rattay a Ratais. V pozdějších letech byla zrušena výhybka blíže k odbočce, takže manipulační kolej byla následně ukončena valem. Na nádraží tak zůstala pouze jedna výhybka (směrem na Kolín), která se ovládala dálkově ze stavědla zdejší odbočky. Pro přiblížení života na zdejším nádraží můžeme nechat prostor slovům pana Luďka Melichara, jehož prarodiče na nádraží sloužili:

Budova zastávky Rataje nad Sázavou (na trati 014 z Ledečka do Kolína). Snímek z 25. května 2008.

Budova zastávky Rataje nad Sázavou (na trati 014 z Ledečka do Kolína). Snímek z 25. května 2008.

„… Výhybka se ovládala z hradla. Vedly tam takový ty dráty na ovládání výhybky, a když jí přehazovali tak jak ty se dráty pohybem rozhýbaly tak zvláštně zvonily. Jinak na výhybce byla taková páka a pamatuji si, že když jim to nešlo přehodit volali a děda to přehodil ručně … Co si tak vzpomínám na odstavné koleji nikdy nestálo nic dlouhodobě, spíš se to využívalo na krátkodobý akce, ale na to si už bohužel nevzpomenu, bylo to opravdu málokdy. Dokonce si nějak matně vzpomínám že jednou tam odstavili vagón kde byl sud se zrním, které pak děda překládal do skladiště na nádraží a měli ho pro slepice … Co já vím tak oficiální zaměstnanec drah byla babička a ta prodávala na nádraží jízdenky. Vstoupilo se do čekárny a napravo bylo okýnko kde byl ten stroj na razítkování jízdenek. Na zdi měla zásobník jízdenek a tam jí vzala, orazila a prodala. Dále potom s dědovou pomocí vykládala lodě, kola pro turisty. To bylo dříve běžné si je poslat a pak vyzvednout na nádraží. K řece to bylo kousek a kdo jel Sázavu z Rataj, poslal si to sem. Na zastávce u odbočky se totiž lodě nevykládaly, tak je tam nešlo poslat. Stejně tak sem chodily balíky. Dále, stejně tak jako přijímali, tak se odesílaly balíky, lodě.... takže agenda kolem …“

Dnes je ze zmiňovaného nádraží opravdu již jen zastávka. Časem zmizela manipulační kolej i zbývající výhybka. Na zastávce dnes stojí relativně zachovalá původní nádražní budova, jenž však nemá žádné využití. Pro potřeby cestujících slouží pouze část pod střechou, kde je možné se ukrýt před deštěm. Nádražní budova se nachází na pravé straně od kolejí při pohledu směrem na Ledečko. Na stejné straně se nachází 80 metrů dlouhé zvýšené panelové nástupiště zastávky s elektrickým osvětlením. Zastávka je dnes využívána hlavně výletníky, kteří přijíždějí za turistikou do Posázaví a do místních kempů. Samozřejmě je možné jí využívat i jako přestupní bod na trať 212 a opačně, a to díky nedaleko ležícímu ratajské zastávce na trati 212. Výhoda oproti přestupu v Ledečku je v tom, že než vlak, kterým jste přijeli dojede do Ledečka a zároveň než se přijede vlak, na který čekáte, můžete si dám v některé místní „nálevně“ malé občerstvení.

Rataje na trati 212

Budova ratajského stavědla. V pozadí je vidět jak rozvětvení tratí do Kácova (212 - vlevo) a Kolína (014 - vpravo), ale i ocelový ratajský most přes řeku Sázavu a tunel. Snímek z 25. května 2008.

Budova ratajského stavědla. V pozadí je vidět jak rozvětvení tratí do Kácova (212 - vlevo) a Kolína (014 - vpravo), ale i ocelový ratajský most přes řeku Sázavu a tunel. Snímek z 25. května 2008.

Pro mnohé bude asi překvapením, že největší stanicí s tímto pojmenováním byla dnešní stanice Ledečko. Ta se po dostavbě tratě jmenovala Rataje-Přívlaky, přičemž tento název stanice nesla až do roku 1910, kdy byl změněn do současné podoby.

Na dnešní trati číslo 212 z Čerčan do Světlé nad Sázavou pak nalezneme dvě ratajské zastávky. První je umístěna hned za ratajskou odbočkou, jen několik metrů od výhybky kolínské tratě. Pokud si představíte ratajskou odbočku při pohledu z železničního ocelového mostu, tak napravo odbočuje kácovská trať a hned za výhybkou dnes začíná nástupiště zastávky s názvem Rataje nad Sázavou zastávka. Při pohledu nalevo je možné vidět kolínskou trať a po pár desítkách metrů zastávku Rataje nad Sázavou o níž je psáno výše. Ratajská zastávka na trati 212 byla otevřena 6. srpna 1901 a její tehdejší název zněl Rataje zastávka. Roku 1924 byl upraven do současné podoby. Opět připomeňme i její německé názvy, jenž bylo možné nalézt v jízdních řádech – Rattay Haltestelle a Ratais Haltestelle. Zastávka byla původně tvořena pouze krátkým nástupištěm. V roce 1923 byla nákladem obce 3000 Kč na zastávce postavena dřevěná čekárna. Současnou podobu zastávky tvoří panelové nástupiště umístěné po levé straně koleje při pohledu směrem na Kácov, plechový přístřešek pro cestující a několik laviček.

Nástupiště zastávky Rataje nad Sázavou-Ivaň. Snímek z 25. května 2008.

Nástupiště zastávky Rataje nad Sázavou-Ivaň. Snímek z 25. května 2008.

Úplně poslední ratajská zastávka leží na trati 212 a jedná se o dnešní zastávku Rataje nad Sázavou-Ivaň. Zastávka leží necelý kilometr od předchozí zastávky směrem na Kácov. K jejímu otevření došlo 15. května 1933, v souvislosti se zvyšujícím se turistickým ruchem v této části Posázaví. Nedaleko nové zastávky ležel totiž nově otevřený penzión, který na sebe poutal pozornost svou reklamou v protektorátním jízdním řádu z roku 1940. Inzerát upozorňuje na kvality penziónu, mezi něž patřila zastávka dráhy, možnost koupání a rybolovu, tenisový kurt a dokonce i telefon. Samotný penzion postavil spolek Budoucnost (spolek pro péči a pracující lid) v roce 1930. Ve stejném roce zřídil v Ratajích zdejší okrašlovací spolek pohodlnou cestu pro turisty a výletní hosty s krásným výhledem na řeku Sázavu. Název zastávky se změnil přibližně roku 1965, kdy byl upraven na Rataje nad Sázavou-Ivaň. Zajímavostí je zmatek s dlouhým nebo krátkým písmenem „a“ v názvu. To platí jak ve starých jízdních řádech, tak dnes, kdy je v jízdním řádu uveden název s krátkým „a“, ale přímo na zastávce je pojmenování s dlouhým „á“. Samozřejmě jen pro doplnění uvádím, že za doby německé okupace se zastávka honosila podivným označením „km 2,1“ a německým názvem Iwan. V současnosti není zastávka příliš využívána. Bývalý penzión byl změněn na ústav sociální péče a do místních chat jezdí rekreanti převážně autem.

Aktualizace: 17. září 2009
Text: Jakub Džurný
Poděkování: Luděk Melichar

Použitá literatura:
100 let trati Čerčany - Ledečko - Kácov | Martin Navrátil | 2001
Posázavský pacifik | Miroslav Berka | NADAS 1991
Kniha o Ratajích | J. Lutrýn | 1948
Sázavsko - sborník 9 | kolektiv autorů | listopad 2002
Staré jízdní řády
Internetové stránky ve sloupci napravo

Komentáře 

K článku je celkem 4 komentářů >>> ZOBRAZIT KOMENTÁŘE

Přidat komentář

Jestliže jste po přečtení článku zjistili, že víte o dané problematice více, velice nás potěšíte tím, že svůj příspěvek vložíte do komentářů pod článek nebo nás rovnou kontaktujete. Můžeme tak postupně články doplňovat a upřesňovat. Za všechny podněty předem děkujeme.

Vaše zpráva – povinný údaj

Jméno – povinný údaj

E-mail

Smažte slovo "SPAM" – jinak se zpráva neodešle
   

Spolupracovníci: Bodlák Vilém, Buchtela Daniel, Dolejší František, Fořt Jan, Hrubeš Martin, Křivánek Tomáš, Kočovský Mirek, Nyklíček František, Mykl Tomáš, Pospíšil Lubor, Procházka Tomáš, Sporer Petr, Šebek Roman, Šmejkal Alexandr, Autorská práva ke všem fotografiím a textům mají jejich autoři. Webmaster: Džurný Jakub. Poděkování: Martin Navrátil
Kontakt na autory webu

 

obec Hradištko Internetová galerie současných a zejména historických fotografií z Povltaví se zvláštním zřetelem na Povltaví střední Odkaz na stránky http://www.podzemi-cma.cz/ Mračský spolek z tvrze v Mrači u Benešova Stanice techniků - Pacifik v měřítku 1 : 87 Zbraslav.Info Internetová galerie Svatojánských proudů Odkaz na stránky http://www.pujcovna-lodi.cz/ WebArchiv - archiv českého webu Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial 3.0 Unported License
Prezentace starých mapových děl z území Čech, Moravy a Slezska | Projekt NIKM