Fotografie bohužel nemám, pouze plánek z toho roku. Vjezdová návěstidla v té době byla v Čerčanech, ve Vršovicích, pravděpodobně v Krči, dále v Braníku (distanční), v Modřanech, ve Skochovicích, proč ...

Tomáš Kaňka

 

Tomáš Kaňka: Děkuji. Nemáte k dispozici nějaké fotografie prosím? Nebo kde je to návěstidlo v r. 1937 dokumentováno? Znamenalo by to, že na rozdíl od ostatních stanic na trati měla Dobříš vjezd už pře ...

fanda

 

Vjezdové návěstidlo do Dobříš je dokumentováno již v roce 1937, bylo ale umístěno až na zastávce ve Staré Huti v km 1,200. Mechanické závory v Dobříši byly.

Tomáš Kaňka

 

Dobrý den. Nevěděl by někdo od jakého roku byla stanice Dobříš vybavena mechanickým vjezdovým návěstidlem s předvěstí? Nepodařilo se mi tuto informaci nikde dohledat. Ostatní stanice na této trati byl ...

fanda

 

Hezký den, v rámci nové rubriky magazínu POZOR VLAK, která bude mapovat důležité historické události na železnici, bychom rádi zařadili také zahájení provozu v úseku Čerčany - Prosečnice. A chtěl jsem ...

Jiří Dlabaja

 

Ta zastávka pro mě vždy hodně znamenala. Tolik jmen a příběhů s sebou nesla a toliv vzpomínek vyprávěla. Vše co jsme tam kdy napsali nebo vypálili, mělo svůj důvod a mnohdy i hlubší význam.

Pajkinc

 

K-report

Diskuze o tratích Posázavského pacifiku.

Sledovačka

Sledovačka lokomotiv řady 754/749 depa Praha-Vršovice.
 

Sledovačka

Sledovačka manipulačních vlaků ČD Cargo - PJ Praha.

Popis mostů na trati 212

Teorie do začátku

Trošku teorie do začátku. Podle normy ČSN 73 6200 – Mostní názvosloví je mostem mostní objekt s kolmou světlostí alespoň jednoho mostního otvoru nejméně 2,01 metrů. Propustek je mostní objekt s kolmou světlostí největšího mostního otvoru do 2,00 m včetně. Dále můžeme dělit mosty z hlediska konstrukčních prvků na mosty obloukové, trámové (deskové, rámové), kombinované, příhradové, atd. Více viz uvedná technická norma.

Ratajský most

Celkový pohled na ratajský ocelový most z levého břehu řeky Sázavy. Snímek je fotografován po proudu řeky, což znamená, že levé straně snímku se nachází tunel Ratajský II a na oravé straně je ratajská odbočka. Snímek pochází z 25. května 2008.

Celkový pohled na ratajský ocelový most z levého břehu řeky Sázavy. Snímek je fotografován po proudu řeky, což znamená, že levé straně snímku se nachází tunel Ratajský II a na oravé straně je ratajská odbočka. Snímek pochází z 25. května 2008.

Ratajský ocelový most leží mezi stanicí Ledečko a odbočkou Rataje, kde se z dnešní trati číslo 212, vedoucí do Kácova a dále do Světlé nad Sázavou, odděluje trať číslo 014 směrem na Kolín. Most je zajímavý jak svými rozměry, tak svým umístěním. Při jízdě od Ledečka totiž trať nejdříve projede 196 metrů dlouhým tunelem (Ratajský II), na jehož konci trať téměř ihned přechází na ocelový most, po němž překonává řeku Sázavu. Za mostem je pak umístěna výhybka, kde se kolínská a kácovská trať rozděluje. Most překračuje řeku Sázavu jediným polem o celkové délce 72,6 metru, přičemž světlé rozpětí mezi krajními opěrami činí přesně 70 metrů. Díky svému rozpětí se tak řadí mezi železniční mosty s vůbec největším rozpětím na území Česka. Krajní opěry mají kamenné kvádrové obklady. Mostní pole je tvořeno dvěma nýtovanými příhradovými nosníky s obloukovou vrchní pásnicí a s dolní mostovkou. Ocelovou konstrukci mostu dodala v roce 1900 mostárna První Českomoravská továrna na stroje v Libni. Opěry a dokončení mostu na místě provedla firma Ing. Osvalda Životského, jež byla pověřena stavbou celé tratě. Nutno podotknout, že firmy na dodávky mostů byly vybírány veřejnou soutěží (obálkovou metodou). Hotový most prodělal zatěžkávací zkoušku dne 29. července 1901.

Kamenný most přes údolí Chotouchovského potoka ležící na dnešní trati číslo 014 stanicemi Červené Pečky a Ratboř. Snímek ze 14. června 2008.

Kamenný most přes údolí Chotouchovského potoka ležící na dnešní trati číslo 014 stanicemi Červené Pečky a Ratboř. Snímek ze 14. června 2008.

Při stavbě trati z Čerčan do Kolína však nebyl ratajský most jedinou velkou stavbou. Kromě náspů a tunelů, byl vybudován ještě jeden veliký most. Jedná se o kamenný most ležící mezi stanicemi Červené Pečky a Ratboř, dnešní trati číslo 014. Ačkoli neleží na trati Posázavského pacifiku, tak jak ho známe dnes, ale na „sesterské“ trati, byla by škoda se mu alespoň částečně nevěnovat. Most byl vystavěn v roce 1900 a překlenuje hluboké údolí Chotouchovského potoka. Jeho nejvyšší výška nad úrovní dna údolí činí 31 metrů a celková délka je 109 metrů. Most je půdorysně dvakrát mírně zakřiven. Má sedm půlkruhových oblouků o rozpětí 12 metrů, vyklenutých z pískovcových kvádrů. Pilíře jsou mírně kónické, s kvádrovým obkladem na nárožích. Přibližně uprostřed výšky jsou zpevněné kvádrovým věncem. V úrovni patek oblouků vystupují z pilířů kamenné konzoly, sloužící k osazení ramenátů pro bednění kleneb. Krajní opěry a konce náspu jsou obložené kyklopským zdivem.

U dvojice zmiňovaných velkých mostů je též dobré podotknout, že vůbec nemusely existovat. Když se totiž řešily možné varianty trasy dráhy Kolín – Čerčany, obě partie s výše jmenovanými mosty, byly navrhovány alternativně tak, aby se tyto nákladné mostní stavby nemusely stavět. Kdyby se místo později realizovaného trasování vybrala trasa z Kolína do Ratboře mimo Červené Pečky a úsek Nový Dvůr – Sázava přes Budín a mimo Ledečko i Rataje, mostní stavitelství by zřejmě bylo o dva technické unikáty chudší, i když zase by vznikly mosty jiné.

Vlastějovické mosty

Ocelový most přes řeku Sázavu, jenž se nachází mezi Vlastějovickým tunelem a zručským zhlavím žst. Vlastějovice. Snímek z 28. července 2005.

Ocelový most přes řeku Sázavu, jenž se nachází mezi Vlastějovickým tunelem a zručským zhlavím žst. Vlastějovice. Snímek z 28. července 2005.

Při stavbě trati ze Světlé nad Sázavou do Kácova bylo potřeba nedaleko stanice Vlastějovice překonat jeden z mnoha meandrů řeky Sázavy. Za tímto účelem zde byly postaveny dva ocelové mosty a proražen 88 metrů dlouhý Vlastějovický tunel. První most se nachází mezi dnešní zastávkou Laziště a Vlastějovickým tunelem. Tvoří ho dvojice ocelových nýtovaných polí s horní mostovkou. Dolní hlavní pasy obou mostních polí jsou obloukové, vrchní pasy rovné. Druhý most leží v sevření Vlastějovického tunelu a zručského zhlaví vlastějovické stanice. Most je tvořen dvojicí polí s ocelovou s nýtovanou konstrukcí. Mostovka je provedena jako horní se spodním zavětrováním s rovnými pasy. Ocelovou konstrukci obou mostů dodaly Škodovy závody v Plzni.

 

Aktualizace: 4. září 2010
Text: Jakub Džurný; Mirek Kočovský

Komentáře 

K článku je celkem 0 komentářů >>> ZOBRAZIT KOMENTÁŘE

Přidat komentář

Jestliže jste po přečtení článku zjistili, že víte o dané problematice více, velice nás potěšíte tím, že svůj příspěvek vložíte do komentářů pod článek nebo nás rovnou kontaktujete. Můžeme tak postupně články doplňovat a upřesňovat. Za všechny podněty předem děkujeme.

Vaše zpráva – povinný údaj

Jméno – povinný údaj

E-mail

Smažte slovo "SPAM" – jinak se zpráva neodešle
   

Spolupracovníci: Bodlák Vilém, Buchtela Daniel, Dolejší František, Fořt Jan, Hrubeš Martin, Křivánek Tomáš, Kočovský Mirek, Nyklíček František, Mykl Tomáš, Pospíšil Lubor, Procházka Tomáš, Sporer Petr, Šebek Roman, Šmejkal Alexandr, Autorská práva ke všem fotografiím a textům mají jejich autoři. Webmaster: Džurný Jakub. Poděkování: Martin Navrátil
Kontakt na autory webu

 

obec Hradištko Internetová galerie současných a zejména historických fotografií z Povltaví se zvláštním zřetelem na Povltaví střední Odkaz na stránky http://www.podzemi-cma.cz/ Mračský spolek z tvrze v Mrači u Benešova Stanice techniků - Pacifik v měřítku 1 : 87 Zbraslav.Info Internetová galerie Svatojánských proudů Odkaz na stránky http://www.pujcovna-lodi.cz/ WebArchiv - archiv českého webu Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial 3.0 Unported License
Prezentace starých mapových děl z území Čech, Moravy a Slezska | Projekt NIKM