Budova hlásky zmizela už loni při té velké výluce, pokud si to dobře pamatuji. Torzo návěstidla zmizelo taky, dnes tam zůstává už jen torzo předvěsti.

Ondra

 

Aha, tak to je zajímavá informace. Nevíte přesně kdy byla zbourána? Připravuji aktualizaci webu, tak bych to do toho zahrnul.

Jakub D.

 

Zdravím, jen tak pro info, hláska Jezero je již pár měsíců zbourána a není po ní téměř ani stopy; torzo návěstidla však ještě zůstalo.

Venca

 

In many of the old postcards there is a large yellow house to the right of the bridge as it crosses into the town of Zbraslav. In the late 1920's, early 1930's, it was owned by Frantisek Theiner who - ...

zuzana

 

Bylo by prosím možné od Vás získat kopii nebo scan toho plánku? (Kdyžtak mi prosím napiště na mail). Na internetu je dostupná fotografie z nehody vlaku a autobusu společnosti JAS na přejezdu v Dobří ...

fanda

 

Fotografie bohužel nemám, pouze plánek z toho roku. Vjezdová návěstidla v té době byla v Čerčanech, ve Vršovicích, pravděpodobně v Krči, dále v Braníku (distanční), v Modřanech, ve Skochovicích, proč ...

Tomáš Kaňka

 

K-report

Diskuze o tratích Posázavského pacifiku.

Sledovačka

Sledovačka lokomotiv řady 754/749 depa Praha-Vršovice.
 

Sledovačka

Sledovačka manipulačních vlaků ČD Cargo - PJ Praha.

Pecerady

Historie peceradského nákladiště

Reprodukce snímku z knihy Rychta Peceradská z roku 1946 nám zachycuje podobu peceradského nákladiště v době fungování. Na obrázku jsou patrné drtiče na zpracování odpadového kamene, které se využívaly pro přípravu materiálu Degrit. V levé části snímku je patrné kolejiště nákladiště, včetně několika nákladních vozů pod násypkou.

Reprodukce snímku z knihy Rychta Peceradská z roku 1946 nám zachycuje podobu peceradského nákladiště v době fungování. Na obrázku jsou patrné drtiče na zpracování odpadového kamene, které se využívaly pro přípravu materiálu Degrit. V levé části snímku je patrné kolejiště nákladiště, včetně několika nákladních vozů pod násypkou.

Jestliže se zahledíme trošku do historie, tak dle původních plánů projektantů posázavské železnice, neměla trať přes Pecerady vůbec vést. Původně se totiž počítalo s tím, že trať v úseku Čerčany – Týnec nad Sázavou povede nenáročným terénem po pravém břehu řeky Sázavy přes Nespeky (tehdejší Dnespeky). Proti tomu se však ohradilo konopišťské panství, které chtělo trať nasměrovat blíže ke svým kamenolomům a lesům. Proto byl projekt upraven, což znamenalo odklonit trať z vlídného prostředí sázavského toku a překonat kopec u Svárova. Stavba železnice přes peceradskou lokalitu se uskutečnila v rámci výstavby 16 kilometrového úseku z Čerčan do Prosečnice (tehdejší Požáry). K samotnému zahájení stavby došlo v červenci roku 1895. Slavnostní zahájení provozu se pak uskutečnilo 18. leden 1897.

Při stavbě železnice bylo u Pecerad vybudováno nákladiště, jehož účelem byla nakládka kamene z místního lomu. Dalo by se říci, že kámen byl jednou z hlavních přepravních komodit celého úseku z Čerčan do Požár (dnešní Prosečnice). Vždyť první lom se nacházel hned v Poříčí nad Sázavou, další na Svárově, Peceradech, Krhanicích, Požárech a též v nedalekém Kamenném Přívozu. Doprava kamene tak jistě byla jedním z největších přepravních artiklů nové dráhy. A nebyl to vždy stejný kámen. Samozřejmě nejčetnější byla sázavská žula, která se těžila ve většině výše uvedených lomech, případně i v nedaleké Mrači (používaný například na pražské dlažební kostky). V oblasti sázavské žuly se u Pecerad vyskytuje i malý ostrov gabbrodioritu. Ten je považován za jeden z nejkrásnějších kamenů na světě a jeho krása vynikne zvláště po jemném vyleštění. O samotném kamenu a jeho využití máme krásný záznam v knize Jaroslava Šobíška – Rychta Peceradská z roku 1946:

Velice unikátní snímek staré peceradské zastávky. Krásně je patrné nástupiště a informační sloupek s názvem zastávky. Za pozornost jistě stojí i dobře patrný nákladní vůz, který je vidět vlevo vedle výhybky nákladiště. Z toho je zřejmé, že na nákladišti byly v jedné době dokonce dvě výhybky a kusá kolej vedoucí k dnešnímu přejezdu. Zajímavé by bylo existenci této koleje lépe datovat, jelikož na snímcích z knihy Rychta Peceradská tato kolej ještě není. Naopak v původních plánech nákladiště se s ní již tehdy počítalo.

Velice unikátní snímek staré peceradské zastávky. Krásně je patrné nástupiště a informační sloupek s názvem zastávky. Za pozornost jistě stojí i dobře patrný nákladní vůz, který je vidět vlevo vedle výhybky nákladiště. Z toho je zřejmé, že na nákladišti byly v jedné době dokonce dvě výhybky a kusá kolej vedoucí k dnešnímu přejezdu. Zajímavé by bylo existenci této koleje lépe datovat, jelikož na snímcích z knihy Rychta Peceradská tato kolej ještě není. Naopak v původních plánech nákladiště se s ní již tehdy počítalo.

„… Peceradský gabbrodiorit jest kámen zajímavě krásný, houževnatý a tvrdý zrovna tak, jako lid, který tento kámen dobývá v blízkém lomě u železniční zastávky Pecerady. Svou krásou předčí i švédskou žulu … O vyjímečné kráse a dobré jakosti tohoto kamene mluví jak jeho použití co obklad u fasády přízemí na budově Poštovní spořitelny v Praze na Václavském náměstí a na hotelu „Praha“ v Mariánských Lázních … Svou jakostí patří peceradský kámen k nejkrásnějšímu kameni na světě, na opracování je však příliš tvrdý. Jeho opracování jak na pomníky tak pro účely stavební provádějí výhradně Státní lomy v Požárech, v jejichž dílnách se opracovává od roku 1880. Opracovává se výhradně jen leštěním. Pro práce neleštěné se nepoužívá proto, že nevynikly by jeho skvělé vlastnosti, lesk a barva. V lomě se vyrábí bloky na kamenické práce leštěné, lomový kámen, hranolový kámen, alpinový kámen. Štěrky, drtě apod. … Z drceného peceradského kamene zvaného Degrit, což značí zkratku: Dehtovaný gabbrodiorit, staví Pražská obec všecky své vozovky od roku 1933. Z toho všeho je vidno, že ani prach z peceradského gabbrodioritu nezůstává nevyužit…“

Peceradské nákladiště se nacházelo necelých 200 metrů jižně od samotného kamenolomu. Rampa i vlečková kolej nákladiště se nacházela na pravé straně traťové koleje (při pohledu směrem na Týnec). Na stejné straně se pak nacházela i nakládací rampa. V původních plánech bylo dokonce vystavět rozsáhlejší kolejiště, které mělo vést obloukem blíže směrem do kamenolomu. Od tohoto plánu však bylo nakonec upuštěno. Kamenolom byl s nákladištěm spojen úzkorozchodnou drážkou. Ty se využívaly ve většině kamenolomů pro převoz vytěženého kamene, přičemž například v prosečnických lomech tvořily drážky, včetně svážnic poměrně úctyhodnou síť. Samotné nákladiště se díky přepravě oblíbeného ozdobného gabra i mírně rozrůstalo. Zároveň bylo na počátku 19. století přeměněno na zastávku s nákladištěm. Do té doby zde totiž byla oficiálně přeprava cestujících vyloučena. Vzhledem k tomu, že se zastávka nacházela přibližně na půli cesty z obce Pecerady do Bukovan, nesla nová zastávka pojmenování Pecerady-Bukovany (Pecerad-Bukowan). Nástupiště zastávky bylo prosté sypané a nacházelo se na levé straně kolejiště (při pohledu na Týnec).

Fotografie z 2. května 2003 zachycuje dřevěnou čekárnu pro cestující na železniční zastávce v Peceradech. Jak je patrné, budova čekárny byla poměrně zdevastovaná. V obdobném stavu bylo i zarostlé kolejiště zastávky a nákladiště.

Fotografie z 2. května 2003 zachycuje dřevěnou čekárnu pro cestující na železniční zastávce v Peceradech. Jak je patrné, budova čekárny byla poměrně zdevastovaná. V obdobném stavu bylo i zarostlé kolejiště zastávky a nákladiště.

Významnou změnou v životě nákladiště byl rok 1932, kdy zde byl firmou Pražská Plynárenská vybudován drtič odpadového kamene, který se stal dominantou celého nákladiště. Jeho výstavbou se výrazně zvýšila produktivita lomu, jelikož nyní šlo velice výhodně využívat dříve nepoužitelný odpad. Jeho zpracováním byl získáván Degrit, jenž se využíval při stavbě silnic. O oblíbenosti tohoto materiálu svědčí například tehdy zveřejňované reklamy:

„… SILNIČNÍ VOZOVKY z dehtového makadamu zn. DEGRIT pro těžký a střední provoz, povrchové úpravy pro lehký provoz, dehtové nátěry cest a prostranství provádí PRAŽSKÁ OBECNÍ PLYNÁRNA. Používá se vysoce kvalitní gabbrodioritový štěrk z lomu v Peceradech. V obvodu Velké Prahy zřízeno již přes 300.000 m2 trvanlivých, bezprašných a nehlučných vozovek…“

Dalším zlomem v životě zastávky byl rok 1937, kdy se zastávka přejmenovala na Pecerady. Během 2. světové války byla těžba v místním lomu zastavena, takže nákladiště pozbylo na významu. Následně bylo zlikvidováno veškeré vybavení lomu, který postupně pohltila okolní příroda. Dnes již není na první pohled vůbec patrné, kde se lom nacházel. Jen díky radám místních, kteří sem vyrážejí na trnky, je možné opuštěný kamenolom nalézt. Stejně jako památka na starý kamenolom se vytrácí i povědomost o nazelenalém černém peceradském gabru, který zdejší lokalitu proslavil.

Současnost zastávky s nákladištěm

Na podzim roku 2009 se v okolí Pecerad uskutečnila rozsáhlá výluka. Při ní byla kompletně opravována traťová kolej, přejezdy i propustky. Samotné zastávky se výluka dotkla tím, že bylo úplně opraveno kolejiště zastávky i nákladiště. Zároveň bylo opraveno panelové nástupiště zastávky. Samotná čekárna byla opravena a natřena již koncem roku 2007.

Na podzim roku 2009 se v okolí Pecerad uskutečnila rozsáhlá výluka. Při ní byla kompletně opravována traťová kolej, přejezdy i propustky. Samotné zastávky se výluka dotkla tím, že bylo úplně opraveno kolejiště zastávky i nákladiště. Zároveň bylo opraveno panelové nástupiště zastávky. Samotná čekárna byla opravena a natřena již koncem roku 2007.

Po opuštění nákladiště a zdejšího lomu, bylo nalezeno jeho nové využití pro nakládku dřeva z místních lesů. Přímo na rampě nákladiště byla dokonce později vybudována pila, která prošla v 90. letech minulého století modernizací. Pila přibližně do roku 2014 poměrně hojně využívala služeb, jež lokálka nabízí. Téměř každý nákladní manipulační vlak do Týnce přivážel prázdné vozy na pilu, nebo z ní naopak odvážel vozy ložené. To však definitivně skončilo rokem 2015, kdy byl provoz pily ukončen a areál opuštěn. Nákladiště tak opět zeje prázdnotou.

Celá zastávka s nákladištěm prošla významnou opravou při výluce na podzim roku 2009 (dle ROV 03112). Při ní proběhly ve dvou etapách opravné práce v traťovém úseku Čerčany – Týnec nad Sázavou – Jílové u Prahy. Během výluky byla v několika úsecích provedena výměna kolejového roštu, strojní čištění štěrkového lože včetně pročištění příkopů, banketů a propustků, svaření koleje a zřízení bezstykové kolejnice a oprava několika přejezdů. V Peceradech byla provedena kompletní výměna kolejového roštu traťové koleje i celé kusé koleje, oprava zvýšeného panelového nástupiště, oprava výhybky nákladiště, přejezdu a okolní tratě.

Současnou tvář železniční zastávky tvoří zvýšené nástupiště z betonových panelů dlouhé 97 metrů, které je situované na levé straně kolejiště (při pohledu na Týnec). Na nástupišti se dříve nacházela poměrně nevábná dřevěná čekárna pro cestující, jež byla situována blíže k čerčanskému konci zastávky. Za posledních několik let byla čekárna opakovaně natírána, což vždy dočasně zakrylo její celkovou zchátralost. Nakonec byla dřevěná čekárna v roce 2013 zbořena a nahradil jí modernější přístřešek. Navíc byla na nástupiště doplněna velká tabule s názvem zastávky a směrová tabulek na Prahu a Čerčany. Zastávka není a nikdy nebyla osvětlena, cestující jsou odbavováni ve vlaku.

Takto vypadala v zimě roku 2010 stará dřevěná čekárna pro cestující na zastávce Pecerady. V počasí, jaké panovalo při pořízení této fotografie byl člověk vděčný i za takovýto prostý přístřešek.

Takto vypadala v zimě roku 2010 stará dřevěná čekárna pro cestující na zastávce Pecerady. V počasí, jaké panovalo při pořízení této fotografie byl člověk vděčný i za takovýto prostý přístřešek.

Vzhledem ke svému historicky nevhodnému umístění však dnes zastávka není příliš využívána cestujícími. Docházková zastávka jak z Bukovan, tak Pecerad je na dnešní poměry dost velká. Proto je jistě zajímavá úvaha vybudovat novou zastávku přímo v obci Pecerady na rovince u přejezdu v km 8,621. Myšlenka výstavby zastávky v této lokalitě se již objevila i na různých jednáních dopravních expertů zdejšího kraje, pod pracovním názvem Brodce. Zastávka by měla sloužit právě pro obsluhu východní části Týnce nad Sázavou a navazujících Pecerad. Bohužel zatím nemá stavba této zastávky velkou prioritu, jelikož jsou v kraji důležitější projekty.

Pokud by však k výstavbě zastávky v nové poloze došlo, je na střízlivé úvaze, zda celou původní zastávku pro osobní dopravu nezrušit. Vzhledem k její poloze, by to pro Pecerady nebyla zase taková ztráta (nová zastávka by totiž byla v každém případě blíž). Zkrátka by přišla jen obec Bukovany, jejíž jméno bylo dříve též v názvu zastávky. Faktem totiž je, že jestliže z této vesnice vlakem vůbec někdo jede, tak je to světlá vyjímka. Navíc Bukovany leží na silně frekventované autobusové trase Týnec – Benešov, takže ztráta 2 kilometry vzdálené železniční zastávky by je jistě nepoznamenala. Otázkou je co s nákladištěm. Jelikož se jedná o celkem pěknou a zachovalou plochu, byla by škoda jí definitivně odepsat. Lze jen doufat, že najde časem nějaké nové využití.

Aktualizace: 2. listopadu 2015
Text: Džurný Jakub
Autoři fotografií a majitelé archivu starých pohlednic jsou uvedeny vždy pod snímkem.

Použitá literatura:
Posázavský pacifik | Miroslav Berka | NADAS 1991
Rychta Peceradská | Jaroslav Šobíšek | 1946
Staré jízdní řády
Internetové stránky ve sloupci napravo

Komentáře 

K článku je celkem 9 komentářů >>> ZOBRAZIT KOMENTÁŘE

Přidat komentář

Jestliže jste po přečtení článku zjistili, že víte o dané problematice více, velice nás potěšíte tím, že svůj příspěvek vložíte do komentářů pod článek nebo nás rovnou kontaktujete. Můžeme tak postupně články doplňovat a upřesňovat. Za všechny podněty předem děkujeme.

Vaše zpráva – povinný údaj

Jméno – povinný údaj

E-mail

Smažte slovo "SPAM" – jinak se zpráva neodešle
   

Spolupracovníci: Bodlák Vilém, Buchtela Daniel, Dolejší František, Fořt Jan, Hrubeš Martin, Křivánek Tomáš, Kočovský Mirek, Nyklíček František, Mykl Tomáš, Pospíšil Lubor, Procházka Tomáš, Sporer Petr, Šebek Roman, Šmejkal Alexandr, Autorská práva ke všem fotografiím a textům mají jejich autoři. Webmaster: Džurný Jakub. Poděkování: Martin Navrátil
Kontakt na autory webu

 

obec Hradištko Internetová galerie současných a zejména historických fotografií z Povltaví se zvláštním zřetelem na Povltaví střední Odkaz na stránky http://www.podzemi-cma.cz/ Mračský spolek z tvrze v Mrači u Benešova Stanice techniků - Pacifik v měřítku 1 : 87 Zbraslav.Info Internetová galerie Svatojánských proudů Odkaz na stránky http://www.pujcovna-lodi.cz/ WebArchiv - archiv českého webu Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial 3.0 Unported License
Prezentace starých mapových děl z území Čech, Moravy a Slezska | Projekt NIKM