Stará jízdenka

Dobry den, jak se dozvim ktery ze spoju mezi Cercanami a Ceskym Sternberkem jsou s historickou lokomotivou? Dekuji Jan Komarek

Jan Komarek

 

Dobrý den, zdravím vás z Mníšku pod Brdy, kde jsem kronikářkou. Ve vašem článku mě zaujala jistá fakta. Ráda bych na vás získala kontakt. Děkuji a zdravím. Věra Havlišová

Věra Havlišová

 

Chci potvrdit to na co vzpomíná Zděnek Neuman. Dobře jsme se znali a užívali jsme si volné chvíle na návsi s místními kamarády, kde se hrál fotbálek (okínka, na schovávanou, na řemesla apod.) V 60 l ...

Jan Krutský

 

Všiml jsem si, že je zde uvedený i popis původního nádraží. Což je super a bylo by to skvělé u všech stanic. Dovolil bych si tyto údaje upřesnit. Výpravní budova nebyla typu 56/H -takovou normálii ani ...

Ondřej R.

 

Dobrý den, chtěl bych se podílet na moji vzpomínku jménem Samopše, jak železniční zastávkou tak samotnou obcí a okolí mlýna. Do Samopše jsem začal jezdit cca v roce 1954, kdy jsem spatřil svět ale ni ...

Zdenek Neuman

 

Shromažďuji informace týkající se zde uváděného území, především v souvislosti s trampingem. Jedná se o součást projektu NAKI (národní a kulturní identita). Chcete-li přispět nějakou informací, prosím ...

Tomáš Veith

 

K-report

Diskuze o tratích Posázavského pacifiku.

Chrást nad Sázavou

Historie zastávky

Unikátní snímek z roku 1895 zachycuje budování železnice v Chrástu nad Sázavou. Konkrétně fotografie ukazuje postup budování kamenného mostu a náspu.

Unikátní snímek z roku 1895 zachycuje budování železnice v Chrástu nad Sázavou. Konkrétně fotografie ukazuje postup budování kamenného mostu a náspu.

Když před více než 100 lety probíhalo plánování trasy posázavské železnice, nevěnoval nikdo pozornost malé vesnici nad řekou Sázavou ležící mezi Týncem a Krhanicemi. Je to celkem logické, jelikož tato vesnice s kostelem, mlýnem a několika domky neměla pro železnici žádný významný potenciál. Nebyl zde žádný průmysl a ani pro přepravu osob nebyla vesnice zajímavá. Při realizaci železnice nová trať Chrást protnula zářezem, vysokým náspem s jedním kamenným mostem (přes místní cestu) a propustkem (přes místní potok) a několika přejezdy. Jelikož význam vesnice byl pro železnici zanedbatelný, nebyla zde vystavěna stanice, zastávka ani nákladiště. Když pak došlo 18. ledna 1897 k slavnostnímu předání úseku Čerčany – Požáry (dnešní Prosečnice) do provozu, přes Chrást vlak jen projel. To se ostatně dělo i řadu dalších let. Jestliže měl někdo zdejší potřebu se vlakem přepravit, musel vyrazit do nedalekého Týnce nad Sázavou nebo na opačnou stranu do Krhanic.

Sehnat historické pohlednice nebo fotografie z Chrástu nad Sázavou je nadlidský úkol. Je to až překvapivé, že zdejší lokalita se na pohlednice příliš významně nedostala. Zde zveřejněný snímek nám alespoň zachycuje celkový pohled na vesnici od řeky Sázavy. Někde uprostřed pohlednice za domy vede železniční trať.

Sehnat historické pohlednice nebo fotografie z Chrástu nad Sázavou je nadlidský úkol. Je to až překvapivé, že zdejší lokalita se na pohlednice příliš významně nedostala. Zde zveřejněný snímek nám alespoň zachycuje celkový pohled na vesnici od řeky Sázavy. Někde uprostřed pohlednice za domy vede železniční trať.

Stavba železnice měla významný vliv na rozvoj obcí a průmyslu ležícím v jejím okolí. To platí i pro samotný Chrást, ačkoli jím železnice stále jen projížděla. Rozrůstající se průmysl v Týnci totiž lákal stále nové pracovníky, pro něž byl nedaleký Chrást výhodnou volbou pro jejich nové bydlení. Jak význam Chrástu rostl, začalo se uvažovat o vybudování železniční zastávky. Dokončena byla roku 1930 a první vlak na ní zastavil 1. července 1930, tedy 33 let od uvedení tratě do provozu. Zmínku o otevření zastávky můžeme nalézt v kronice týnecké stanice. Tehdejší přednosta stanice pan Václav Pumpr totiž v zápisu z 20. ledna 1931 poznamenal:

„… 1. července 1930 byla mezi zdejší stanicí a Krhanicemi v km 11,1 – 11,3 otevřena nová osobní zastávka Chrást nad Sázavou. Roční příjem za prodané jízdenky činí okrouhle 50 tisíc Kčs. O tento roční příjem je menší příjem zdejší stanice a stanice Krhanice za přepravu osob…“

Pro pohodlí cestujících byla na zastávce vybudována zděná čekárna s výdejnou jízdenek a záchody (oddělené na pánské a dámské). Na zastávce bylo u koleje zřízeno pouze nízké sypané nástupiště, které bylo později nahrazeno zvýšeným panelovým nástupištěm. Kromě výstavby nástupiště neprodělala zastávka v během provozu žádnou větší významnou změnu.

Současnost zastávky

Na fotografii z roku 2015 je zachycena výstavba nového nástupiště na zastávce Chrást nad Sázavou. Oproti starému nástupišti má nové nástupiště vyšší hranu, která usnadní nastupování jak věkově starším cestujícím, tak cyklistům nebo například cestujícím s kočárkem.

Na fotografii z roku 2015 je zachycena výstavba nového nástupiště na zastávce Chrást nad Sázavou. Oproti starému nástupišti má nové nástupiště vyšší hranu, která usnadní nastupování jak věkově starším cestujícím, tak cyklistům nebo například cestujícím s kočárkem.

Kolem roku 1996 byla v čekárně zrušena výdejna jízdenek i záchody. Budova čekárny tak byla opuštěna a sloužila pouze jako přístřešek pro cestující. Nehlídaný objekt začal postupně chátrat pod opakovanými nájezdy vandalů. Z toho důvodu bylo zazděno i okénko původní výdejny jízdenek. Zároveň se výrazně zredukovalo vnitřní vybavení čekárny, které se postupně omezilo pouze na pár laviček. O nějakém kulturním čekání na vlak v temné a zatuchlé čekárně se zde vůbec nedalo mluvit.

Trošku oživit zanedbaný vzhled zastávky se podařilo v září roku 2007 během výluky úseku Týnec – Jílové. Účelem výluky byla obnova několika kilometrů traťové koleje, opravě několika propustků a přejezdů. Samotné zastávky se výluka netýkala, ale byla alespoň využita k natření fasády budovy čekárny. Bohužel již několik dní po provedení obnovy se na nové fasádě objevila další čmáranice.

Ve výše popsaném stavu zastávka vydržela až do podzimu roku 2015. Tehdy totiž započala první z řady poměrně zásadních modernizací, které mají postupně uvést zdejší trať do stavu odpovídající 21. století. Během jednotlivých etap dochází ke kompletní obnově traťové koleje, přejezdů a přilehlých staveb. V případě Chrástu nad Sázavou navíc proběhla i kompletní rekonstrukce celé zastávky. U budovy čekárny byla opět opravena fasáda, ale i interiér. Kompletně nově bylo postaveno i zvýšené nástupiště pro cestující, včetně přístupové cesty a zábradlí u nástupiště. Věřme, že v této podobě zastávka včetně čekárny vydrží co nejdéle a bude reprezentovat moderní tvář železniční dopravy v Posázaví.

Aktualizace: 30. listopadu 2015
Text: Džurný Jakub
Autoři fotografií a majitelé archivu starých pohlednic jsou uvedeny vždy pod snímkem.
Jízdenky: Jan Beneš

Použitá literatura:
Posázavský pacifik | Miroslav Berka | NADAS 1991
95 let Čerčany - Krhanice - Požáry | Michael Mareš | 1992

Komentáře 

K článku je celkem 6 komentářů >>> ZOBRAZIT KOMENTÁŘE

Přidat komentář

Jestliže jste po přečtení článku zjistili, že víte o dané problematice více, velice nás potěšíte tím, že svůj příspěvek vložíte do komentářů pod článek nebo nás rovnou kontaktujete. Můžeme tak postupně články doplňovat a upřesňovat. Za všechny podněty předem děkujeme.

Vaše zpráva – povinný údaj

Jméno – povinný údaj

Email

Smažte slovo "SPAM" – jinak se zpráva neodešle
   

Spolupracovníci: Bodlák Vilém, Buchtela Daniel, Dolejší František, Fořt Jan, Hrubeš Martin, Křivánek Tomáš, Kočovský Mirek, Nyklíček František, Mykl Tomáš, Pospíšil Lubor, Procházka Tomáš, Sporer Petr, Šebek Roman, Šmejkal Alexandr, Autorská práva ke všem fotografiím a textům mají jejich autoři. Webmaster: Džurný Jakub. Poděkování: Martin Navrátil
Kontakt na autory webu
Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial 3.0 Unported License
Prezentace starých mapových děl z území Čech, Moravy a Slezska | Projekt NIKM