Samopše

Trať Sázava-Černé Budy – Ledečko

Mezi nejzajímavější části tratě 212 z Čerčan do Světlé nad Sázavou patří bezesporu traťový úsek mezi stanicemi Sázava-Černé Budy a Ledečko. Tento úsek se začal budovat koncem 19. století (konkrétně 30. srpna 1899), jako součást nové železniční tratě z Kolína do Čerčan s odbočkou do Kácova. Stavba zmiňovaného úseku byla velice náročná, jelikož trať zde vede místy poměrně vysoko nad řekou Sázavou. Zároveň zde bylo nutné vybudovat trojici železničních tunelů (Samopšecký, Ledečský II, Ledečský I) v celkové délce necelých 220 me ... odkaz na celý text.

Staré fotografie a pohlednice

Pohlednice - Mlýn u Bylinů
1937 | archiv Jakub Džurný
Pionýrský tábor V. Těreškovové
1969 | archiv Jakub Džurný
Letní tábor v Samopších
archiv Jakub Džurný
Vápenka Sedliště a parní vlak
1905 | archiv Jakub Džurný
Vápěnka Sedliště a nákladiště
archiv Jakub Džurný
Pohled přes řeky k vápence
archiv Jan Krutský
Tábornická lávka přes řeku Sázavu
archiv Jakub Džurný

---

Komentáře 

Neuman Zdenek / 9.3.2020 - 11:03

Ahoj Honzo, ježiš úplně jsem zapomněl na Tvoji maličkost a omlouvám se. Strašně rád vzpomínám na tuto dobu, která neměla konců a hry na návsi v Samopších byli neskutečné a né jenom tam, třeba nohejbalové zápasy u Bylinů za plotem, kde exceloval Zdenek B.(Bači) Vzpomínám na kluky, Pepu a Jirku Petákových a Petra a Jirku Žákových a kluky od mlýna, pak tam byli nějaké místní děvčata ale jména si už nevybavuji, však je to už tak nějak 50-55 let. Když jsme si přestali hrát na návsi a začali jsme tak nějak dospívat tak nás začali zajímat jiné objekty. Dovolte tedy, abych ještě zavzpomínal. Musím se zmínit o jedné mé lásce kterou jsem prožíval v Samopších v mích cca 16-18? letech. Měli chatu naproti táboru V. Těreškovové, výhoda byla, že ta slečna byla z Prahy, já z Vinohrad, ona z Malešic, tak že, kousek. Vídávali jsme se i v Praze a to skoro denně. Snad se nebude na mě Květa zlobit, že jsem zde uvedl její jméno. Jednou o víkendu, jak jsem se již zmínil v předchozím článku, jsme chodívávali do Ledečka i k mostu na pivko. Jelikož Květa měla docela přísné rodiče a měli obavu, že po půlnoci bych jí mohl ublížit, tak musela být vždy do půlnoci doma, samo sebou jsem jí bohužel tenkrát nikterak neublížil ani před půlnocí a že těch příležitostí bylo, viď Květo. Prostě to tak bylo. No abych pokračoval ve vyprávění, jelikož naše celá partička (Alena K. Ružena F. Víťa. CH. Láďa S. Dana K. já s Květou a moje sestra) chodila z Ledečka od mostu a pokračovala směr Rataje nad Sázavou do sokolovny, kde k tanci hrálo oblíbené studio Kolín, tak já jsem doprovázel Květu domů (do chaty)na tu půlnoc, snad aby někdo jiný jí neublížil, bylo to bratru nějakých 3 km. Po doprovodu Květy jsem mazal za kamarády do Rataj, abych ještě nad ránem stihnul nějaký ten taneček s kamarády, bylo to cca 5km. Pomalu když už svítalo jsme vyrazili směr Samopše, potom jsme celé dopoledne vyspávali (pokud si tatínek nevymyslel nějakou práci kolen chaty) po tanečku, aby jsme v odpoledních hodinách zase seděli u řeky Sázavy. To byli strávené časy o prázdninách a později dovolených. Bylo to super. Po vojně jsme se oženili,(já né s Květou) holky povdávali a nastali úplně jiné starosti. Po nějaké době díky starostem a povinnostem vůči rodinám, se naše radovánky rozpustili. Strašně rád na to všechno vzpomínám a děkuji všem které jsem zde vyjmenoval, že jsem Vás poznal a znal. Díky Zdenek

Jakub D. / 16.1.2020 - 19:01

Nemáte někdo starší fotky hlavní budovy táboru V. Těreškovové? Nejlépe ještě z boku nebo částečně zezadu? Chci postavit model a nevím jak postupně byly na budovu dolepovány ty přístavky. Díky

Jan Krutský / 20.7.2019 - 15:07

Zastávka Samopše už 2 nebo3 roky je jiná. Snad najdu fotku pošlu HONZA

Jan Krutský / 11.3.2018 - 19:03

Chci potvrdit to na co vzpomíná Zděnek Neuman. Dobře jsme se znali a užívali jsme si volné chvíle na návsi s místními kamarády, kde se hrál fotbálek (okínka, na schovávanou, na řemesla apod.) V 60 letech se hodně "kultůry" odehrávalo právě v Tatře Teď se tam nachází Dům sociální péče pro seniory. Obchod už taky není, jednou týdně dojíždí pojízdná prodejna (pátek) Ale je tam stejně krásně a často si za vzpomínáme když nám bylo o hodně méně let. Na to se nedá zapomenout!!!! Vzpomínal Honza Krutský 11.3 2018

Zdenek Neuman / 13.2.2018 - 12:02

Dobrý den, chtěl bych se podílet na moji vzpomínku jménem Samopše, jak železniční zastávkou tak samotnou obcí a okolí mlýna. Do Samopše jsem začal jezdit cca v roce 1954, kdy jsem spatřil svět ale nic si z té doby samo sebou nepamatuji. Co vím a co si pamatuji, moje rodiče si tam postavili chatu kterou jsme velice hojně využívali k rekreaci a k strávení dovolené. Jak to začalo. Protože otec byl vášnivý rybář tak vše začalo tím, že parta rybářů jezdila pod širák a tak se jim tam zalíbilo, že si na jedné stráni s výhledem na řeku postavili pár chatiček. Co se týká obce, pamatuji si jako kluk starou hospodu v obci která se nalézala spíš ke konci obce, tuším že soused byl pan Kalaš, dále prodejnu smíšeného zboží u pana Šestáka, která byla pod kovárnou no a samotného kováře pana Mercla který vlastnil kravičku a já každou sobotu po příjezdu na chajdu jsem mazal pro mléko. Statkáře pana Čiháka, to byl dobrosrdečný člověk který měl na protější straně naší chaty pole, které obhospodařoval svými koníky. Byli tam fajnový domorodci kteří měli těžký život a občas se uměli i pobavit ve staré hospůdce a po sléze ve staré škole, kde se již nevyučovalo a tudíž byla využita třída jako společenský sál ke konání zdejších zábav, byla to sranda protože jsem se učil tancovat polku a valčík na starém školním záchodě. Tuším že tenkrát hrál na buben pan Ježek, na housle tuším pan Mercl(bratr kováře)a na harmoniku pan Nepraš. Zbytek školy byl využit jako tehdejší MNV a později i část na prodejnu, kde prodávala pani Bálková. To už jsem ale dorůstal do dospělosti a začal mít jiné starosti o holky a také se chodívávalo pěšky na pivo do Ledečka na nádraží a potom k mostu, protože v Samopších to začalo umírat a nebyli jsme hlavně tolik na očích svých rodičů. Z Ledečka se dál chodilo pokračovat do sokolovny v Ratajích nad Sázavou, kde jsme se svíjeli na živou hudbu tehdejší kapely "Studio Kolín" .To byl náš skoro pravidelný víkendový rituál, který byl zakončen cestou pěšky domů a samo sebou nad ránem. Co se týká zastávky tak ta je podle fotek stále stejná, vlečku pro mlýn si nepamatuji i když jsme tehdy jezdili na chatu výhradně vlakem. Řeka se překonávala na pramici kterou otec vlastnil pro potřeby rybářské a hlavně tedy pro přepravu přes řeku. Lávka se stavěla tuším někdy na přelomu 60/70 let a stavěli jí vojáci. V zimních měsících se pramička vytahovala na břeh aby mráz nevykonal své. Nedej bože, když si tatínek usmyslil jet na chatu v zimě a řeka nebyla dostatečně zamrzlá, tak se právě chodívalo až k táboru SONP Kladno na lávku a potom zpět přes vesnici do chaty, to byl očistec, to jsem neměl otce rád, i maminku to štvalo. Na druhou stranu, když byla řeka dobře zamrzlá a to bylo častěji, tak se bruslilo kam až to šlo, nejčastěji právě až k lávce SONP Kladno. To byla zima super. V létě to bylo jiné a hlavně koupání, velice dobře si vzpomínám na pramici která patřila k mlýnu a sloužila na přepravu obilí, byla poměrně velká a jako kluci jsme z ní skákali do vody, byla ukotvena nad jezem. Co se týká vápenky tak tam si nevybavuji vlečku ale za to si velice dobře pamatuji na komín. Mlýn? to byla kapitola sama pro sebe. Tatra z něj udělala rekreační zařízení, na mlýně bylo velice zajímavý to, že když se šlo na ostrůvek pod jezem přes lávku, tak byla k vidění vodní turbína, která vyráběla proud pro rekreační zařízení. Velice dobře jsem znal starého pána Bylinu, který pravidelně chodíval pást kozy na meze pod jezem který jim kdysi patřili, co nespásali kozy tak starý pán chodil dokosit, jeho syna jsem znal také, ten také potom pokračoval v tom co dělal starý pán a navíc si sedával u otce na kus řeči, když byl na rybách, a vnuka, s kterým jsme na tehdejším jezu doslova ovládali veškerou zábavu co nám voda a peřeje Sázavy nabízeli. Byla to zábava, na kterou se nedá jen tak zapomenout a protože jsme byli pěkně opálený tak holky s okolních táborů byli naše, viz SONP KLADNO který byl mezinárodní a tehdejší Bulharky? no co budu povídat. Dále tam byl tábor Valentiny Těreškovové, ten patřil Kolínu. Co se týká pohostinství a zábavy u řeky? Časem byla zrekonstruovaná stodola která patřila ke mlýnu a bylo z ní vybudováno občerstvení/restaurace pro rekreanty Tatry Kolín, kam chodili jak domorodci tak chataři, obsluhoval tam tehdy pan Kos který dříve působil v areálu Tatry, kde bylo velice malé občerstvení. Do této restaurace samo sebou chodil na pivko i můj otec a protože se tam čas od času pořádali taneční zábavy tak i maminka, bylo to fajn. Chatu směrem pod jezem měl i herec pan Josef Grůss a pod SONP Kladno měl chatu herec pan Ota Sklenčka, oba vášnivý rybáři. Pan Grůss chodil dost často do hospůdky k jezu, kde si dopřával dobrého točeného moku jako můj otec a všichni rybáři. Samopše mám tak vryté pod kůži až mrazí, byla to doba krásně prožitého dětství a mládí, které se v dnešní době nenajde.

Malý Petr / 26.8.2016 - 13:08

VZAZ Pro Lenku Neužilovou.Zasílám svů e-mail,rád poradim,včetně dopravy.tento úsek až ke klášteru v Sázavě je opravdu nejkrásnější na celém toku,jezdím tam už 50 let! cagoma@seznam.cz ahoj Petr

Lenka Neužilová / 14.7.2016 - 12:07

Zdravím všechny příznivce bývalého tábora POLDI - Samopše nad Sázavou. Chtěla bych vědět jestli je tento objekt využíván třebas, jako kemp? Jako holka jsem tam ráda jezdila, ráda bych se tam znovu podívala, ale nevím, jak to tam vypadá?! Bylo tam krásně!!! A eventuálně, jak se tam z Kladna dostat! Ahoj Lenka

Milada / 12.7.2016 - 13:07

Na pionýrský tábor od Poldi Kladno jsem také jezdila.Vozil nás tam vlak,a na tu lávku se také pamatuji.Jezdili jsme tam většinou stejné děti. Byl to ale také mezinárodní tábor, byli tam němci, poláci a rusové.Navazovali jsme "družbu" a pak jsme si chvíli dopisovali.Vedoucí s námi chodili hodně na výlety do okolí. Bylo to v 70 letech a velice ráda na to vzpomínám.

kubisek / 3.4.2016 - 12:04

Poldovka vyžívala často vlakovou dopravu dětí na tábory. Já jsem byl někdy cca v roce 1985 na poldováckém táboře v Novém Městě pod Smrkem a jeli jsme tehdy zvláštním vlakem, složeným ze 7 nebo 8 šukafonů :-)

Jan Krutský / 29.10.2015 - 14:10

Od mala jezdím do Samopeš a Rataj(roč.),tak si pamatuji na onu vlečku "Bílina".V padesátých letech sloužila k nakládání dřeva a dokonce jednou jsme se tam křižovali s proti jedoucím vlaken

Rudolf Čepička / 16.10.2015 - 15:10

Samopše je jednotné číslo rodu ženského, původní název byl dokonce Samopeš. Takže jedeme do Samopše, ne do Samopší. To jen na okraj.

Hýlek Karel / 24.5.2012 - 10:05

Na ten pionýrský tábor si dobře pamatuji,byl to tábor POLDI KLADNO a tento podnik měl ještě rekreační středisko v Přívlakách,kde jsem co by dítě s rodiči také byl.Pamatuji si i na tu železniční zastávku a lávku.Když dorazil zvláštní vlak z Kladna,mimochodem ještě s parní lokomotivou a vagony 3.tř.s dřevěnými sedadly a plošinami na obou koncích,tak pro poklidnou zastávku,po tom co se z vlaku vyhrnulo okolo 150 dětí,to byl pěkný mumraj.Mám i nějaké fotky z té doby,bylo to v 60.tých letech min.století.

Přidat komentář

!!!POZOR!!! - KOMENTÁŘE JSOU DOČASNĚ ZABLOKOVÁNY - !!!POZOR!!!

Spolupracovníci: Bodlák Vilém, Buchtela Daniel, Dolejší František, Fořt Jan, Hrubeš Martin, Křivánek Tomáš, Kočovský Mirek, Nyklíček František, Mykl Tomáš, Pospíšil Lubor, Procházka Tomáš, Sporer Petr, Šebek Roman, Šmejkal Alexandr, Autorská práva ke všem fotografiím a textům mají jejich autoři. Webmaster: Džurný Jakub. Poděkování: Martin Navrátil


This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial 3.0 Unported License
Prezentace starých mapových děl z území Čech, Moravy a Slezska | Projekt NIKM