Na tom přejezdu pak dali novou 71čku s podstavcem a boční 71čkou a nyní tam jsou plasty Peca Vlaky
Dobrý večer, měl bych zájem o DVD Posázavského pacifiku, které z nich by se dalo koupit. Děkuji za odpověď. Jaroslav Hais
chodil jsem do školy v podzamčí jak se nekdopta je mi 79 let ale hodne pamatuji s PC neumim pracovat spise telefonem 607172382 stehlik jan
chodil jsem do školy v podzamčí jak se nekdopta je mi 79 let ale hodne pamatuji s PC neumim pracovat spise telefonem 607172382 stehlik jan
Takže přátelé na Dobříši bude v říjnu 2020 zprovozněno RZZ ESA s JOP, stařičké ústřední mechanické stavědlo uvedené do provozu v roce 1976 půjde na věčný odpočinek a nahradí ho moderní počítač. Luboš
Dneska jsem ve svých 46+ letech zjistil, co je to "odvratná výhybka", u vás jsem na fotce viděl i jak vypadá. Díky. Egi
Diskuze o tratích Posázavského pacifiku. Sázava + zastávka
Stavba dráhyHistorii dnešního města Sázavy lze rozdělit na dvě hlavní epochy. Starší epocha je spjata se starodávným Sázavským klášterem, poustevníkem Prokopem a knížetem Oldřichem. Novější epocha je spojena se slavnou sklářskou tradicí. Z našeho pohledu je pro nás druhá epocha podstatně zajímavější, přičemž na jejím počátku stojí mladý František Kavalír. Ten byl původně řadovým zaměstnancem skláren v Těchobuzi. Roku 1830 se však osamostatnil a v pronajaté sklářské huti v Ostředku započal s výrobou laboratorního a technického skla. Výroba měla úspěch a tak 5. června 1837 otevírá František Kavalír u mlýna „Na Kácku“ v blíz ... odkaz na celý text. Staré fotografie a pohledniceVýpravní budova a okolí 1914 | Jakub Džurný Sázavské nádraží a sklárny 1944 | archiv Jakub Džurný Stará sázavská sklárna 1899 | archiv Jakub Džurný Stará sázavská sklárna 1907 | archiv Jakub Džurný Sklárny a okolí nádraží 1923 | archiv Jakub Džurný Sázavské sklárny 1927 | archiv Jakub Džurný Sázavská železniční zastávka 1927 | archiv Jakub Džurný Sázavská železniční zastávka archiv Jakub Džurný Sázava od jihozápadu archiv Jakub Džurný Sázava od jihozápadu archiv Jakub Džurný Sázavská železniční zastávka archiv Jakub Džurný Sklárny n. p. Kavalier archiv Jakub Džurný Mapka plánovaného trasování tratě 1900 | archiv Jakub Džurný Partie se sázavskými tunely u Budína 1905 | archiv Jakub Džurný Řeka Sázava a železniční trať 1922 | archiv Jakub Džurný Sázavské tunely - v pozadí parní vlak 1922 | archiv Jakub Džurný Partie u Budínského mlýna 1923 | archiv Jakub Džurný Sázavské tunely z jižní strany 1938 | archiv Jakub Džurný Dvojice sázavských tunelů archiv Jakub Džurný Sázavské tunely archiv Jakub Džurný Sázavské tunely archiv Jakub Džurný Samopšecký tunel a Budín 1938 | archiv Jakub Džurný Samopšecký tunel a obec Sázava 1949 | archiv Jakub Džurný Samopšecký - samopšecký portál archiv Jakub Džurný KomentářeIvan Ropek / 18.8.2013 - 09:08 Vážení, díky za vaše nádherné stránky. Probudily ve mně spoustu krásných vzpomínek na bezstarostné mládí prožité na chatě v osadě Budín. Koupání v zátočině proti dvojici tunelů (Ledečský II. a Samopšký) a první fotky projíždějící páry, pořízené fotoaparátem Ljubitěl na svitkový film patří k mým nezapomenutelným zážitkům :-) ivan / 29.3.2012 - 13:03 Remíza skláren znovu ožívá.Tentokrát v ní ale nebude parkovat mašinka ale hasičská Tatra sklárenských hasičů.Tím se snad alespoň zachrání budova jako taková.Třeba se sem někdy mašina vrátí. Jakub D. / 7.11.2009 - 19:11 Vážení, nemá náhodou někdo plánek remízy pro mašinku skláren v Sázavě? martin / 8.10.2009 - 17:10 Vážený pane Džurný!O Vaší problematice nevím vůbec nic,jen Vám chci vyjádřit svůj obdiv a poděkování za úžasný zážitek při čtení a prohlížení Vašich stránek.Je to nádhera a smekám před Vašim úsilím zpřístupnit historii i současnost tak často opomíjenou.DÍKY Martin Jakub D. / 29.9.2009 - 19:09 Podle mě to je ta vedle skladu skláren. Při pohledu od skladiště směrem na ledečské zhlaví, tak napravo je ta vlečka do skladů a vedle ní podle mě byla kolej do Teplotechny. Je tam široký přejezd ještě na jednu kolej. I vrata tomu trošku napovídají. Myslíš, že je to jen zdání? Lubor Pospíšil / 29.9.2009 - 19:09 Ona je nějaká vlečka v Sázavě vytrhaná? Já jen, že ze tří vleček se používají dvě. O té vytrhané do Teplotechny nevím. Kudy vedla? Jinak o historii vleček je ledascos napsáno v knize od M. Navrátila o historii trati vydané k jejímu výročí. Jakub D. / 28.9.2009 - 20:09 Aha, tak teď jsem pochopil, že na ledečském zhlaví v Sázavě byly vlastně tři vlečky. První existuje dodnes a vede obloukem do areálu skláren. Druhá vede ke skladům a leží na opačné straně skladiště (kousek od skladiště). A u ní byla i vlečka do teplotechny, která je vytrhaná. Vzpomene si někdo na to jak byly vlečky budovány a likvidovány? Díky Lubor Pospíšil / 28.9.2009 - 08:09 Remíza byla původně pro Rosničku. Nějakou dobu se na vlečce vyskytovala i řada T211, jakého provedení ovšem nevím. Nejspíš to byla krátkodobá zápůjčka, když Rosnička byla na nějaké plánované opravě. Tu T211 jsem spatřil jednou, stála s dvěmi vozy (patrně Gbgs) na dnes neprovozované větvi sklářské vlečky. Jakub D. / 17.9.2009 - 19:09 Neví někdo k čemu je ta vlečka vedle budovy dřevěného skladiště? Někde je napsáno, že patří sklárně, někde že Teplotechně. Tak nějak nevím. Jo a netuší někdo jak to bylo s lokomotivami v sázavských sklárnách? Původně tam byla 710.878, kterou později nahradila 704.519. Předpokládám, že obě byly dodány přímo z výroby. Rosnička se pak někam ztratila a lego bylo prodáno Viamontu. Nevím však kdy to přesně bylo. Zároveň by mě zajímalo, pro jakou z těchto lokomotiv byla v Sázavě vybudována remíza. Bylo to již pro 710 nebo až později pro 704 a 710 do té doby stála na dešti. Díky Přidat komentář!!!POZOR!!! - KOMENTÁŘE JSOU DOČASNĚ ZABLOKOVÁNY - !!!POZOR!!!
Spolupracovníci: Bodlák Vilém, Buchtela Daniel, Dolejší František, Fořt Jan, Hrubeš Martin, Křivánek Tomáš, Kočovský Mirek, Nyklíček František, Mykl Tomáš, Pospíšil Lubor, Procházka Tomáš, Sporer Petr, Šebek Roman, Šmejkal Alexandr, Autorská práva ke všem fotografiím a textům mají jejich autoři. Webmaster: Džurný Jakub. Poděkování: Martin Navrátil
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial 3.0 Unported License Prezentace starých mapových děl z území Čech, Moravy a Slezska | Projekt NIKM |