Dobrý den, můžete mi, prosím, sdělit, které nádraží bylo užíváno v roce 1919? A ještě smělejší prosba - nemohl byste mi poskytnout dobovou fotografii tohoto nádraží? Chystáme výstavu o kresbách hudeb ...

Monika Holá

 

Dobrý den, stačí jít po žluté značce mezi Prosečnicemi a myslivnou Horní Požáry. Pod Vlčí roklí je rybníček,po jeho hrázi vede lesní cesta, opár desítkách metrů je deponie odpadu z lomu(kamenů) tamved ...

Pavel Borský

 

Pocházím z Kamenného Přívozu a můj děda v okolních lomech pracoval. Po velkém hledání se mi podařilo najít lom Doubí, avšak dosud nevím, kde je lom Borovíčko. Můžete mi napsat, jak se k němu dostanu. ...

Antonín Stára

 

https://www.trampsky-magazin.cz/blog/legendarni-hospoda-u-starce-uz-neni-zavrena-748.html

Marty

 

Chtěla bych vám moc poděkovat, jelikož vaše fotografie udělaly velkou radost mé 96ti leté pratetě, která v tomto sanatoriu byla ve službě od roku 1938 a stále na to vzpomíná a díky vašim fotografiím s ...

Hana Krůčková

 

Dobry den, jak se dozvim ktery ze spoju mezi Cercanami a Ceskym Sternberkem jsou s historickou lokomotivou? Dekuji Jan Komarek

Jan Komarek

 

Stará jízdenka Stará jízdenka Stará jízdenka
Stará jízdenka Stará jízdenka Stará jízdenka K-report

Diskuze o tratích Posázavského pacifiku.

Samopše

Trať Sázava-Černé Budy – Ledečko

Mezi nejzajímavější části tratě 212 z Čerčan do Světlé nad Sázavou patří bezesporu traťový úsek mezi stanicemi Sázava-Černé Budy a Ledečko. Tento úsek se začal budovat koncem 19. století (konkrétně 30. srpna 1899), jako součást nové železniční tratě z Kolína do Čerčan s odbočkou do Kácova. Stavba zmiňovaného úseku byla velice náročná, jelikož trať zde vede místy poměrně vysoko nad řekou Sázavou. Zároveň zde bylo nutné vybudovat trojici železničních tunelů (Samopšecký, Ledečský II, Ledečský I) v celkové délce necelých 220 me ... odkaz na celý text.

Staré fotografie a pohlednice

Komentáře 

Jan Krutský / 11.3.2018 - 19:03

Chci potvrdit to na co vzpomíná Zděnek Neuman. Dobře jsme se znali a užívali jsme si volné chvíle na návsi s místními kamarády, kde se hrál fotbálek (okínka, na schovávanou, na řemesla apod.) V 60 letech se hodně "kultůry" odehrávalo právě v Tatře Teď se tam nachází Dům sociální péče pro seniory. Obchod už taky není, jednou týdně dojíždí pojízdná prodejna (pátek) Ale je tam stejně krásně a často si za vzpomínáme když nám bylo o hodně méně let. Na to se nedá zapomenout!!!! Vzpomínal Honza Krutský 11.3 2018

Zdenek Neuman / 13.2.2018 - 12:02

Dobrý den, chtěl bych se podílet na moji vzpomínku jménem Samopše, jak železniční zastávkou tak samotnou obcí a okolí mlýna. Do Samopše jsem začal jezdit cca v roce 1954, kdy jsem spatřil svět ale nic si z té doby samo sebou nepamatuji. Co vím a co si pamatuji, moje rodiče si tam postavili chatu kterou jsme velice hojně využívali k rekreaci a k strávení dovolené. Jak to začalo. Protože otec byl vášnivý rybář tak vše začalo tím, že parta rybářů jezdila pod širák a tak se jim tam zalíbilo, že si na jedné stráni s výhledem na řeku postavili pár chatiček. Co se týká obce, pamatuji si jako kluk starou hospodu v obci která se nalézala spíš ke konci obce, tuším že soused byl pan Kalaš, dále prodejnu smíšeného zboží u pana Šestáka, která byla pod kovárnou no a samotného kováře pana Mercla který vlastnil kravičku a já každou sobotu po příjezdu na chajdu jsem mazal pro mléko. Statkáře pana Čiháka, to byl dobrosrdečný člověk který měl na protější straně naší chaty pole, které obhospodařoval svými koníky. Byli tam fajnový domorodci kteří měli těžký život a občas se uměli i pobavit ve staré hospůdce a po sléze ve staré škole, kde se již nevyučovalo a tudíž byla využita třída jako společenský sál ke konání zdejších zábav, byla to sranda protože jsem se učil tancovat polku a valčík na starém školním záchodě. Tuším že tenkrát hrál na buben pan Ježek, na housle tuším pan Mercl(bratr kováře)a na harmoniku pan Nepraš. Zbytek školy byl využit jako tehdejší MNV a později i část na prodejnu, kde prodávala pani Bálková. To už jsem ale dorůstal do dospělosti a začal mít jiné starosti o holky a také se chodívávalo pěšky na pivo do Ledečka na nádraží a potom k mostu, protože v Samopších to začalo umírat a nebyli jsme hlavně tolik na očích svých rodičů. Z Ledečka se dál chodilo pokračovat do sokolovny v Ratajích nad Sázavou, kde jsme se svíjeli na živou hudbu tehdejší kapely "Studio Kolín" .To byl náš skoro pravidelný víkendový rituál, který byl zakončen cestou pěšky domů a samo sebou nad ránem. Co se týká zastávky tak ta je podle fotek stále stejná, vlečku pro mlýn si nepamatuji i když jsme tehdy jezdili na chatu výhradně vlakem. Řeka se překonávala na pramici kterou otec vlastnil pro potřeby rybářské a hlavně tedy pro přepravu přes řeku. Lávka se stavěla tuším někdy na přelomu 60/70 let a stavěli jí vojáci. V zimních měsících se pramička vytahovala na břeh aby mráz nevykonal své. Nedej bože, když si tatínek usmyslil jet na chatu v zimě a řeka nebyla dostatečně zamrzlá, tak se právě chodívalo až k táboru SONP Kladno na lávku a potom zpět přes vesnici do chaty, to byl očistec, to jsem neměl otce rád, i maminku to štvalo. Na druhou stranu, když byla řeka dobře zamrzlá a to bylo častěji, tak se bruslilo kam až to šlo, nejčastěji právě až k lávce SONP Kladno. To byla zima super. V létě to bylo jiné a hlavně koupání, velice dobře si vzpomínám na pramici která patřila k mlýnu a sloužila na přepravu obilí, byla poměrně velká a jako kluci jsme z ní skákali do vody, byla ukotvena nad jezem. Co se týká vápenky tak tam si nevybavuji vlečku ale za to si velice dobře pamatuji na komín. Mlýn? to byla kapitola sama pro sebe. Tatra z něj udělala rekreační zařízení, na mlýně bylo velice zajímavý to, že když se šlo na ostrůvek pod jezem přes lávku, tak byla k vidění vodní turbína, která vyráběla proud pro rekreační zařízení. Velice dobře jsem znal starého pána Bylinu, který pravidelně chodíval pást kozy na meze pod jezem který jim kdysi patřili, co nespásali kozy tak starý pán chodil dokosit, jeho syna jsem znal také, ten také potom pokračoval v tom co dělal starý pán a navíc si sedával u otce na kus řeči, když byl na rybách, a vnuka, s kterým jsme na tehdejším jezu doslova ovládali veškerou zábavu co nám voda a peřeje Sázavy nabízeli. Byla to zábava, na kterou se nedá jen tak zapomenout a protože jsme byli pěkně opálený tak holky s okolních táborů byli naše, viz SONP KLADNO který byl mezinárodní a tehdejší Bulharky? no co budu povídat. Dále tam byl tábor Valentiny Těreškovové, ten patřil Kolínu. Co se týká pohostinství a zábavy u řeky? Časem byla zrekonstruovaná stodola která patřila ke mlýnu a bylo z ní vybudováno občerstvení/restaurace pro rekreanty Tatry Kolín, kam chodili jak domorodci tak chataři, obsluhoval tam tehdy pan Kos který dříve působil v areálu Tatry, kde bylo velice malé občerstvení. Do této restaurace samo sebou chodil na pivko i můj otec a protože se tam čas od času pořádali taneční zábavy tak i maminka, bylo to fajn. Chatu směrem pod jezem měl i herec pan Josef Grůss a pod SONP Kladno měl chatu herec pan Ota Sklenčka, oba vášnivý rybáři. Pan Grůss chodil dost často do hospůdky k jezu, kde si dopřával dobrého točeného moku jako můj otec a všichni rybáři. Samopše mám tak vryté pod kůži až mrazí, byla to doba krásně prožitého dětství a mládí, které se v dnešní době nenajde.

Malý Petr / 26.8.2016 - 13:08

VZAZ Pro Lenku Neužilovou.Zasílám svů e-mail,rád poradim,včetně dopravy.tento úsek až ke klášteru v Sázavě je opravdu nejkrásnější na celém toku,jezdím tam už 50 let! cagoma@seznam.cz ahoj Petr

Lenka Neužilová / 14.7.2016 - 12:07

Zdravím všechny příznivce bývalého tábora POLDI - Samopše nad Sázavou. Chtěla bych vědět jestli je tento objekt využíván třebas, jako kemp? Jako holka jsem tam ráda jezdila, ráda bych se tam znovu podívala, ale nevím, jak to tam vypadá?! Bylo tam krásně!!! A eventuálně, jak se tam z Kladna dostat! Ahoj Lenka

Milada / 12.7.2016 - 13:07

Na pionýrský tábor od Poldi Kladno jsem také jezdila.Vozil nás tam vlak,a na tu lávku se také pamatuji.Jezdili jsme tam většinou stejné děti. Byl to ale také mezinárodní tábor, byli tam němci, poláci a rusové.Navazovali jsme "družbu" a pak jsme si chvíli dopisovali.Vedoucí s námi chodili hodně na výlety do okolí. Bylo to v 70 letech a velice ráda na to vzpomínám.

kubisek / 3.4.2016 - 12:04

Poldovka vyžívala často vlakovou dopravu dětí na tábory. Já jsem byl někdy cca v roce 1985 na poldováckém táboře v Novém Městě pod Smrkem a jeli jsme tehdy zvláštním vlakem, složeným ze 7 nebo 8 šukafonů :-)

Jan Krutský / 29.10.2015 - 14:10

Od mala jezdím do Samopeš a Rataj(roč.),tak si pamatuji na onu vlečku "Bílina".V padesátých letech sloužila k nakládání dřeva a dokonce jednou jsme se tam křižovali s proti jedoucím vlaken

Rudolf Čepička / 16.10.2015 - 15:10

Samopše je jednotné číslo rodu ženského, původní název byl dokonce Samopeš. Takže jedeme do Samopše, ne do Samopší. To jen na okraj.

Hýlek Karel / 24.5.2012 - 10:05

Na ten pionýrský tábor si dobře pamatuji,byl to tábor POLDI KLADNO a tento podnik měl ještě rekreační středisko v Přívlakách,kde jsem co by dítě s rodiči také byl.Pamatuji si i na tu železniční zastávku a lávku.Když dorazil zvláštní vlak z Kladna,mimochodem ještě s parní lokomotivou a vagony 3.tř.s dřevěnými sedadly a plošinami na obou koncích,tak pro poklidnou zastávku,po tom co se z vlaku vyhrnulo okolo 150 dětí,to byl pěkný mumraj.Mám i nějaké fotky z té doby,bylo to v 60.tých letech min.století.

Přidat komentář

Jestliže jste po přečtení článku zjistili, že víte o dané problematice více, velice nás potěšíte tím, že svůj příspěvek vložíte do komentářů pod článek nebo nás rovnou kontaktujete. Můžeme tak postupně články doplňovat a upřesňovat. Za všechny podněty předem děkujeme.

Vaše zpráva – povinný údaj

Jméno – povinný údaj

Email

Smažte slovo "SPAM" – jinak se zpráva neodešle
   

Spolupracovníci: Bodlák Vilém, Buchtela Daniel, Dolejší František, Fořt Jan, Hrubeš Martin, Křivánek Tomáš, Kočovský Mirek, Nyklíček František, Mykl Tomáš, Pospíšil Lubor, Procházka Tomáš, Sporer Petr, Šebek Roman, Šmejkal Alexandr, Autorská práva ke všem fotografiím a textům mají jejich autoři. Webmaster: Džurný Jakub. Poděkování: Martin Navrátil
Kontakt na autory webu
Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial 3.0 Unported License
Prezentace starých mapových děl z území Čech, Moravy a Slezska | Projekt NIKM