Stará jízdenkaStará jízdenkaStará jízdenka
Stará jízdenkaStará jízdenkaStará jízdenkaStará jízdenka

Budova hlásky zmizela už loni při té velké výluce, pokud si to dobře pamatuji. Torzo návěstidla zmizelo taky, dnes tam zůstává už jen torzo předvěsti.

Ondra

 

Aha, tak to je zajímavá informace. Nevíte přesně kdy byla zbourána? Připravuji aktualizaci webu, tak bych to do toho zahrnul.

Jakub D.

 

Zdravím, jen tak pro info, hláska Jezero je již pár měsíců zbourána a není po ní téměř ani stopy; torzo návěstidla však ještě zůstalo.

Venca

 

In many of the old postcards there is a large yellow house to the right of the bridge as it crosses into the town of Zbraslav. In the late 1920's, early 1930's, it was owned by Frantisek Theiner who - ...

zuzana

 

Bylo by prosím možné od Vás získat kopii nebo scan toho plánku? (Kdyžtak mi prosím napiště na mail). Na internetu je dostupná fotografie z nehody vlaku a autobusu společnosti JAS na přejezdu v Dobří ...

fanda

 

Fotografie bohužel nemám, pouze plánek z toho roku. Vjezdová návěstidla v té době byla v Čerčanech, ve Vršovicích, pravděpodobně v Krči, dále v Braníku (distanční), v Modřanech, ve Skochovicích, proč ...

Tomáš Kaňka

 

K-report

Diskuze o tratích Posázavského pacifiku.

Sledovačka

Sledovačka lokomotiv řady 754/749 depa Praha-Vršovice.
 

Sledovačka

Sledovačka manipulačních vlaků ČD Cargo - PJ Praha.

Davle

Historie obce Davle

Pohlednice zachycující obci Davle. Snímek je fotografován ze svahu nad Libřickým tunelem. V pozadí za mostem, spojujícím obci s nádražím, je vidět soutok Vltavy se Sázavou (přitéká z leva).

Pohlednice zachycující obci Davle. Snímek je fotografován ze svahu nad Libřickým tunelem. V pozadí za mostem, spojujícím obci s nádražím, je vidět soutok Vltavy se Sázavou (přitéká z leva).

Davle je malá obec o níž první prokázanou zmínku objevujeme roku 999, v souvislosti se založením kláštera na ostrově při soutoku řeky Sázavy a Vltavy. Samotná obec je zřejmě staršího data a její důležitost plyne hlavně z polohy na soutoku dvou významných vodních cest. Díky tomu je též celá obec nerozlučně spjata s vodní dopravou. Po mnoho staletí byly obě řeky zdrojem obživy pro obyvatele Davle i okolních obcí. Občas však byla i zdrojem velkých nepříjemností, zejména při prudkém odchodu ledů při jarním tání nebo při povodních. Dodnes nám těžkou práci okolo řeky připomíná spolek Vltavan, jenž vznikl roku 1897. Spolek sdružoval všechny profese, které řeka živila. Vltavané ze společné pokladny podporovali nemocné nebo práce neschopné druhy, vdovy a sirotky, pořádali plesy a za dlouhou dobu své činnosti byli u všeho, co se v obci dělo. Spolek měl dokonce i svoji hudbu, která nechyběla při žádné taneční zábavě nebo slavnosti. Zajímavý je též rázovitý kroj Vltavanů, jenž připomíná uniformu francouzských námořníků.

Samotná plavba na řece měla dlouholetou tradici, v jejíž počátcích se plavilo nesvázané volné dříví. To se u Davle zachycovalo a nakládalo na lodě, jenž je přepravovaly dále do Prahy. Volná plavba přešla později ve voroplavbu. Ovšem vory byly využívány k levné dopravě i jiných nákladů, zejména soli. Běžně vory proplouvaly po Vltavě ještě před 2. světovou válkou, poslední pak bylo možné vidět v roce 1947. Lodní doprava na Vltavě měla od počátku problémy hlavně s těžce splavnými úseky řeky například v okolí Štěchovic. K lodnímu provozu patřila i řada povozníků, kteří se zabývali vlekem lodí proti vodě. Tahání lodí vyžadovalo velmi zkušené kočí a množství silných koní. Zpětný vlek s koňmi trval z Prahy do Štěchovic jeden den a do Budějovic 5 až 10 dnů podle stavu vody. Úpadek lodní dopravy na Vltavě nastal zejména po spojení Prahy a Českých Budějovic železnicí v roce 1874. Plavba prakticky skončila v padesátých letech postavením Slapské přehrady.

Stavba železnice

Reprodukce pohlednice zachycující levobřežní část davelské obce a část železniční stanice Davle. Spojnicí obce s nádražím byl v té době pouze ocelový most přes řeku stojící v pozadí. Most je znám především tím, že posloužil při natáčení válečného filmu Most u Remagenu.

Reprodukce pohlednice zachycující levobřežní část davelské obce a část železniční stanice Davle. Spojnicí obce s nádražím byl v té době pouze ocelový most přes řeku stojící v pozadí. Most je znám především tím, že posloužil při natáčení válečného filmu Most u Remagenu.

Jistě důležitým okamžikem pro obci Davle bylo rozhodnutí vést tudy novou železniční trať z Prahy přes Vrané do Čerčan. S kouřícími parními mašinkami se však mohli místní lidé setkávat již dříve při cestách do Prahy, když míjeli tehdy novou železniční trať z Modřan do Dobříše, která byla otevřena 22. září 1897. Ve stejný termín se železnice přiblížila k Davli i z druhé strany, tedy od Čerčan. Ta však dočasně končila v Jílovém. Proto si davelští musely na svůj první vlak ještě nějaký čas počkat. Od ledna 1898 však již mohli pozorovat probíhající práce na stavbě nové železnice, která byla slavnostně uvedena do provozu 1. května 1900. Pro celou trať to bylo jistě významné datum, protože se konečně propojil celý úsek z Čerčan do Prahy, čímž bylo završeno pět let budování tratě.

V Davli bylo nádraží postaveno na pravém břehu řeky Vltavy, nedaleko jejího soutoku se Sázavou. Nádraží bylo vystavěno jako tříkolejné, s typizovanou nádražní budovou, dřevěným skladištěm s boční 18 metrovou rampou a vodárenským zařízením. Velkou nevýhodou nádraží byla její poloha na opačném břehu řeky než ležela davelská obec. Stanici s obcí tedy zřejmě spojoval pouze přívoz. Proto bylo rozhodnuto tuto situaci změnit a vystavět mezi stanicí a obcí ocelový most přes řeku Vltavu. Stavba mostu byla zahájena 28. dubna 1904, po šestiletém jednání a shromažďování finančních prostředků. Most byl stavebně dokončen v prvních srpnových dnech roku 1905. Slavnostní svěcení mostu pak proběhlo v neděli 3. září 1905. Most byl vyprojektován stavebním odborem království českého za dozoru vrchního inženýra pana Schuhmana. Výroba železné konstrukce byla zadána Českomoravské továrně na stroje v Praze. Náklady na stavbu dosáhly výše 230.035 rakouských korun. Teprve dokončením tohoto mostu mohly být plně využívány možnosti místní stanice. Tu pak využívaly například místní kamenolomy a řemeslníci k odvozu své produkce.

Starý davelský ocelový most přes řeku Vltavu, který si zahrál i ve filmu Most u Remagenu. Snímek z 30. dubna 2006.

Starý davelský ocelový most přes řeku Vltavu, který si zahrál i ve filmu Most u Remagenu. Snímek z 30. dubna 2006.

Jen pro doplnění je dobré uvést, že ocelový davelský most se v únoru až srpnu roku 1968 proslavil svým účinkováním v americkém válečném velkofilmu „Most u Remagenu“. Při této příležitosti byl za pomoci kulis a jiných filmařských pomůcek poněkud poupraven, aby se podobal své předloze, jenž se nacházela v německém městě Remagen. V pravobřežní stráni, přímo u mostu, byl filmaři dokonce vyražen přibližně 30 metrů dlouhý železniční tunel, který byl posléze opět zavezen vytěženým materiálem a zlikvidován. Zbytky portálu tunelu lze ve stráni najít dodnes. Bohužel dokončení celého filmu muselo být později přesunuto. Důvodem byla srpnová politická situace v naší republice.

S postupujícím časem začala ve stanici převládat osobní doprava nad nákladní. Díky železnici se totiž krajina kolem obou řek stala dostupnější a se zvyšující se životní úrovní přibylo výletníků. Davle se tak stala důležitým centrem hlavně při cestě do Povltaví, jelikož odtud jezdil výletní parník do Štěchovic. Obec tak lákala mnoho obyčejných i slavných lidí. Z pohledu „mašinkářů“ je asi nejzajímavější osobnost světově uznávaného konstruktéra parních lokomotiv Ing. Vojtěcha Kryšpína (27. dubna 1897 – 5. října 1959). Ten se usadil v Davli roku 1928, když si nechal nedaleko davelského nádraží vystavět vilu.

Současnost stanice

Nádražní budova železniční stanice Davle patřila vždy k těm nejlépe udržovaným na trati 210. Snímek ze 17. srpna 2003.

Nádražní budova železniční stanice Davle patřila vždy k těm nejlépe udržovaným na trati 210. Snímek ze 17. srpna 2003.

Dnešní stanice Davle se od doby svého vzniku příliš nezměnila. Snad hlavním rozdílem je jen to, že z kolejí zmizely odpopelňovací jámy pro parní lokomotivy a i samotné vodní jeřáby jsou již minulostí. Využití stanice je již delší dobu hlavně pro osobní dopravu, přičemž převažuje doprava rekreační. Výhodná pozice stanice stále neztratila nic ze svého kouzla a tak hlavně o víkendech sem míří řada výletníků. Občas do Davle zamíří i nákladní vlak, který sem přiveze většinou jeden malý uhlák pro místní prodejnu paliv.

Zajímavostí davelské stanice je jistě i to, že dlouhodobě patří mezi nejhezčí nádraží na celé trati. Je to jistě dáno péčí místních zaměstnanců, kteří se o nádraží starají. Nemalou měrou k tomu přispívá i občasné využití nádraží pro účely filmařů. Z pohledu poslední doby to jistě bylo filmování komedie Eurotrip o neskutečném výletu Scottyho Thomase a jeho přátel do Evropy. Davelská stanice se tak po dobu natáčení oblékla do francouzského kabátu. Dosazeny byly okenice a nové nápisy. V okolí stanice se proháněla „francouzská“ lokomotiva 749.180 s několika rychlíkovými vozy, což při sledování snímku působí opravdu legračně. Po skončení natáčení byly odstraněny francouzské nápisy a stanice se vrátila k normálnímu životu.

Parní lokomotiva 310.037, která byla řadu let umístěna v davelské stanici jako pomník. Snímek z dubna 1999.

Parní lokomotiva 310.037, která byla řadu let umístěna v davelské stanici jako pomník. Snímek z dubna 1999.

Další zajímavostí nádraží byl pomník s parní lokomotivou 310.037, jenž se nacházel na jílovském zhlaví stanice. Lokomotiva byla vyrobena roku 1896 firmou StEG a zrušena 27. května 1964. Následně byla 29. prosince 1964 prodána firmě Chema Horní Počernice jako stabilní vytápěcí kotel, kde sloužila přibližně do roku 1968. V roce 1981 jí odkoupil do soukromého majetku davelský pan výpravčí Skořepa a umístil jí na pomník ve stanici Davle. Zde stála až do roku 2000, kdy majitel lokomotivu prodal Klubu historie kolejové dopravy Praha (KHKD), jež byl založen roku 1981. Hlavním zaměřením spolku je záchrana, renovace a provoz historických kolejových vozidel, což se mu velice úspěšně daří. Spolek lokomotivu odvezl a částečně opravil. Nyní je možné jí spatřit v železničním muzeu v Lužné u Rakovníka, společně s řadou dalších vzácných exponátů ze sbírek řady organizací.

Davelské železniční zastávky

Budova libřické zastávky se dodnes zachovala. V podstatě je to jediný objekt, který nám dnes zrušenou železniční zastávku připomíná. Snímek ze 14. května 2005.

Budova libřické zastávky se dodnes zachovala. V podstatě je to jediný objekt, který nám dnes zrušenou železniční zastávku připomíná. Snímek ze 14. května 2005.

Rostoucí zájem o železniční dopravu přiměl provozovatele dráhy k otevření nové železniční zastávky mezi Skochovicemi a samotnou Davlí. K tomu došlo již 1. září 1900, tedy pouhé čtyři měsíce od otevření úseku Skochovice - Jílové, který byl slavnostně zprovozněn 1. květen 1900. Zastávka se rozprostírala mezi dvěmi z trojice davelských tunelů, konkrétně mezi tunel Libřický a Davelský. Ve své podstatě byla vlastně vtěsnána mezi přiléhající portály těchto dvou tunelů. Nová zastávka nesla pojmenování Libřice, ale často bylo možné slyšet slangové označení Librajda. Zastávka sloužila svému účelu až do roku 1975, kdy byla zavřena v souvislosti s rekonstrukcí davelských tunelů.

Zajímavou kapitolou v historii Davle byl plán na postavení zastávky mezi Davlí a Skochovicemi. Prvotní spekulace hovořily o tom, že se bude obnovovat stará libřická zastávka. To však vzalo brzy za své, jelikož kilometricky byla nová zastávka umístěna ještě před Skochovický tunel směrem ke Skochovicím. Měla tedy ležet někde mezi bývalou hláskou Jezero a Skochovickým tunelem. Zastávka měla nést název Davle přírodní park a v jízdních řádech se objevovala kolem roku 2004 s poznámkou, že bude otevřena ode dne vyhlášení. Zastávka měla sloužit uvažovanému přírodnímu parku, který zde měl vyrůst. Plány na jeho stavbu však údajně zhatila povodeň v roce 2002. V jízdním řádu z let 2005/06 pak mizí i zmínka o plánované zastávce.

Zdevastovaná budova bývalé hlásky Jezero mezi Davlí a Skochovicemi, která tento dlouhý traťový úsek rozdělovala na dvě poloviny. Rozdělením úseku bylo umožněno, že se mezi Skochovicemi a Davlí, mohly jedním směrem místo jednoho vlaku, pohybovat vlaky dva, jedoucí v těsném sledu po sobě. Snímek z 2. září 2005.

Zdevastovaná budova bývalé hlásky Jezero mezi Davlí a Skochovicemi, která tento dlouhý traťový úsek rozdělovala na dvě poloviny. Rozdělením úseku bylo umožněno, že se mezi Skochovicemi a Davlí, mohly jedním směrem místo jednoho vlaku, pohybovat vlaky dva, jedoucí v těsném sledu po sobě. Snímek z 2. září 2005.

Pokud již jsme se zmínily o hlásce Jezero, uveďme si o ní nějaká fakta. Účelem hlásky bylo zvýšení propustnosti trati, jelikož hláska rozdělila dlouhý mezistaniční oddíl na dva kratší úseky. V našem případě byla hláska umístěna v traťovém úseku mezi odbočkou Skochovice a stanicí Davle. Hláska byla vybavena oddílovým návěstidlem a předvěstí pouze ve směru ku Praze. O tom se lze dodnes přesvědčit, protože budova hlásky, i torza návěstidel se dodnes zachovala. Kromě toho jsou zde ještě i drátovody a další příslušenství. Při jízdě z Davle na Prahu se návěstidla nachází po pravé straně ukrytá v houští. Budova hlásky se nachází na levé straně tratě, a to přímo proti oddílovému návěstidlu. Osud hlásky mi není přesně znám, jelikož z různých zdrojů se mi dostává odlišných informací. Dle některých pamětníků byla hláska zrušena ve druhé polovině šedesátých let minulého století a k aktivaci hlásky docházelo pouze v době, kdy byla zvýšená frekvence vlaků, tedy pouze v neděli v létě. Jako směrodatný v tomto případě beru fakt, že v Dodatku z roku 1962 již tato hláska uvedena není a tudíž byla zrušena. Její pozdější opětovné uvedení do provozu nepředpokládám, ačkoli někdo udává, že ke zrušení došlo až v sedmdesátých letech. Po zrušení byla budova hlásky využívána pro soukromé účely. V současné době je obklopena odpadky a postupně chátrá.

Nerealizovaná trať z Davle na Slapy

Článek z časopisu Vltavské proudy z roku 1930 týkající se plánované stavby tratě z Davle na Slapy.

Článek z časopisu Vltavské proudy z roku 1930 týkající se plánované stavby tratě z Davle na Slapy.

V časopise Vltavské proudy z roku 1930 vyšel článek o projektu železnice, která měla být vybudována v souvislosti se stavbou vltavských přehrad. Projekt z konce 20. let 20. století počítal s železniční vlečkou ze stanice Davle do obce Přestavlky. Na trati měly být dvě odbočky ke staveništím přehrad ve Štěchovicích a na Slapech. V červnu a červenci roku 1930 byly dokonce firmou Köhler a Hervert započaty polní práce pro trasování trati. Trať měla odbočovat ze stanice Davle, a mostem překonat Sázavu směrem k Sekance, kterou měla protnout 55 metrů dlouhým tunelem. Trať měla končit v obci Přestavlky kde byla vyprojektována koncová stanice. Po dobudování přehrad bylo počítáno s přeměnou trati na trať rekreační, sloužící ke snadnému přístupu široké veřejnosti do středovltaví. Přesný opis článku si můžete přečíst níže. Počtení je to pěkné již jen kvůli jazyku té doby. Pokud máte zájem můžete si kopii originálního článku stáhnout [400 kB pdf]. Doprovodný obrázek u článku se týká plánované trasy tratě.

Mapka související s článkem z časopisu Vltavské proudy z roku 1930 týkající se plánované stavby tratě z Davle na Slapy.

Mapka související s článkem z časopisu Vltavské proudy z roku 1930 týkající se plánované stavby tratě z Davle na Slapy.

Ředitelství pro stavbu vodních cest při ministerstvu veřejných prací připravilo projekt železnice při stavbě vltavských přehrad zatím jako vlečné dráhy z Davle do Štěchovic a Slap-Přestavlk. Zemský úřad v Praze ediktem ze dne 5. června 1931, č. 312759 nařídil ve dnech 23, až 26. června politickou pochůzku, která za velmi obezřetného vedení vrch. st. r. inž. Šedivého vykonána s kladným úspěchem. Vlečná tato dráha dle technické zprávy ministerstva železnic ze dne 19. února 1930, č. 36879-IV, měří 11 km, vychází z davelské stanice, přechází násypem zahrady sázavské, překračuje Sázavu mostem 4x 28 m k sekance, kterouž protíná tunelem 55 m dlouhým, pak ještě v km 0 7/8 tunelem 12 m, dostihuje 2. km za hostinec Mandát (kdež farnost kiliánská žádala zastávku), přichází v 3. km k Štětínu, ve 4. km Broušovem a přemosťuje Vltavu (kdež Vltavským komité a zástupci okresu Praha-Venkov žádal kombinovaný most silniční pro spojení se Štěchovicemi), v km 5. zachází za kostel štěchovický, v 6 km na dolní Buk, aby pod Kolnou a Červenou Horou vcházela do tunelu přes 1200 m dlouhého (7 a 8 km). Před Rovinkou nad Záhořím dostihuje 9 a 10 km vprostřed Lahozu, když pak v km 11 stanice Přestavlkách má 260 m dlouhé nádraží. Proponovaný náklad činí 20 miliónů Kč, při čemž se stavbou této dráhy ušetří ještě 10 miliónů Kč na stavbě přehrad, ku kterým by se potřebné hmoty a zařízení ze značných vzdáleností musily voziti po nápravě. Od této dráhy vystaví se též dvě odbočky: k elektrárně štěchovické a k elektrárně slapské. Celá trať na počátku prochází skalním útvarem algonkickým a posléze porfýrem. Větší zátěž stanice davelské umenší se rychlou dopravou do stanice brunšovské s délkou kolejí 260 m. Jednotliví zástupci úřadů: ministerstvo železnic, silniční a technický odbor Zemského úřadu, ministerstvo Národní obrany, ministerstvo školství, ministerstvo obchodu, ředitelství pro stavbu vodních cest, Obchodní komora, Zemědělská rada, státní poříční správa a plavební úřad, též báňský úřad i poštovní ředitelství, okres Praha-Venkov a Turistický klub a veškeří zájemci vyslovili se vesměs příznivě pro blízkou výstavbu trati tak, že projekt dráhy nejen má přispěti ke zmírnění nezaměstnanosti v příští zimě, způsobiti i snadnější a rychlejší přístup do krásné soutěsky vltavské, ale i zvýšit hospodářský rozvoj povltavského kraje. Tato trať po stavbě přehrad stane se turistickou železnicí na prospěch Středovltaví a umožní i další postup na Kamýk a k jihu Čech.

Davelská kuriozita - auto na kolejích

Davelská kuriozita ze soboty 9. září 2006. Do davelské stanice přijel po kolejích osobní automobil. Napadá někoho jediný logický důvod takového jednání?

Davelská kuriozita ze soboty 9. září 2006. Do davelské stanice přijel po kolejích osobní automobil. Napadá někoho jediný logický důvod takového jednání?

Dne 9. září 2006 došlo v žst. Davle k vjetí silničního vozidla TOYOTA Handcruiser (registrační značka 5A3 - 0004) do prostoru kolejiště. Silniční vozidlo vjelo na pozemek ČD a.s. přes násep u výhybky č. 4 a dále po výhybce č. 4 pokračovalo do prostoru nádraží, kde zastavilo mezi kolejí č. 3 a 1 za vlakem Os 9009. K případu byla zaměstnanci ČD požádána o zásah Policie ČR. Uvedeným jednání řidiče silničního vozidla byla ČD a.s. způsobena následující škody. Zpoždění vlaku Os 9010 + 8 minut v žst. Davle z důvodů prvotní prohlídky tělesa výhybky č. 4 zaměstnancem žst. Davle pro umožnění jízd vlaků maximální rychlostí 10 km/h. Finanční vyjádření dle předpisu ČD - TR 10 (náhrada za zpoždění osobního vlaku za každou i jen započatou minutu zdržení 200 Kč) = 1.600 Kč. Pro posouzení celkového stavu výhybky č. 4 a umožnění pojíždění výhybky č. 4 nezmenšenou rychlostí byla do žst. Davle povolána pohotovost SDC - ST Praha západ. Při prohlídce výhybky odbornou složkou ČD - SDC (ST) nebylo zjištěno poškození výhybky a následně byl umožněn průjezd vlaků nezmenšenou stanovenou rychlostí dle jízdního řádu. Za výjezd pohotovosti SDC - ST je účtováno 6.513 Kč. Celkem vznikla ČD a.s. škoda ve výši: 8.113 Kč.

Aktualizace: 6. června 2008
Text: Džurný Jakub
Fotografie: Jakub Džurný, Bohumil Skála, Petr Sporer, Daniel Buchtela, Mirek Kočovský, Vališ, Marvin, Šárka Hanousková
Archiv starých pohlednic: Jakub Džurný, Vojtěch Pavelčík, www.stara-vltava.cz
Jízdenky: Roman Provazník, Jan Beneš
Za poskytnutí článku děkuji Vojtěchu Pavelčíkovi http://vltava.logout.cz.

Komentáře 

Ondra

20.10.2017 - 18:10

Budova hlásky zmizela už loni při té velké výluce, pokud si to dobře pamatuji. Torzo návěstidla zmizelo taky, dnes tam zůstává už jen torzo předvěsti.

Jakub D.

10.9.2017 - 21:09

Aha, tak to je zajímavá informace. Nevíte přesně kdy byla zbourána? Připravuji aktualizaci webu, tak bych to do toho zahrnul.

Venca

10.9.2017 - 10:09

Zdravím, jen tak pro info, hláska Jezero je již pár měsíců zbourána a není po ní téměř ani stopy; torzo návěstidla však ještě zůstalo.

Libor

14.6.2016 - 21:06

To nádraží už není, narazíte tam na zbytky a velkej betonovej pomník. To co tam udělaly nemá s Posázavským pacifikem nic společného. Jen črkám kdy se tam objeví cedule: LIDEM VSTUP ZAKÁZÁN JE TO TU JEN PRO ROBOTY. Čekárna nebo záchody tu už nejsou, a jízdenky jen ve vlaku, pamatuju,že jsem tam mohl koupit jízdenko kamkoliv.

Vladimír

28.8.2014 - 17:08

Sakra...škeble byly...Pěšina okolo libřického tunelu nahoru na Oleško stále existuje.Vedle libřického tunelu směrem k nádraží Davle byl u paty svahu muniční skládek pro rekonstrukci tunelů, jestli jsou tam zbytky i dneska to nevím.Budovy pro satvební personál byly na území osady Orlík.Dnes z toho zbyl jen panely vyložený brod na Záhořanském potoce.

Vladimír

28.8.2014 - 17:08

Dobrý den! Se zájmem jsem si přečetl zdejší komentáře.Ke věci zavážky mám pár - nezaručených - poznámek.Oficiální název zavážky ("Oplotiště") byl Měchenické louky a katastrálně to snad bylo i území Měchenic.Po vzdutí tady, kromě těch ryb byli i říční škeble. Zavážka byla prováděna v několika fázích.Nejprve byl vytvořen bazén - pole - z kameniva a pak do něj umístěn polotekutý materiál vybagrovaný ze dna řeky.Část kameniva pochází i ze staveb tunelů.Při pečlivé prohlídce se tam daly najít vrty pro odstřel a byly tam i kusy drátů k odpalu.Jestli materiál pocházel i ze stavby radotínského přístavu nevím, ale já osobně viděl říční korečkový bagr pracující na Sázavě a odkud šel materál do zavážky.Nezavezeny zústaly dvě pole, občas se tam chodila mládež z Oleška koupat, hnízdí tam vodní ptáci a usadily se tu nutrie. Podle toho co vím, mělo být účelem akce urychlení toku vody, dnes (po povodních) se k tomu nikdo nehlásí aspoň, co vím. Obdobná akce proběhla v menším na pravém břehu před Mandátem (pod Hradištkem) a naplno v Jarově, opět pravém břehu.Prakticky šlo o celý prostor od silnice až po stávající břeh.Teď (2014) se tam staví cyklostezka.To zmiňuji proto, že ta vede prakticky do Vraného a jsem zvědavý, jestli bude akce pokračovat nějak i dál.Po cestě by to přez Skochovice až k vodácké základně šlo...ale dál? Buď přez měchenický železniční most, který ale nemá potřebnou lávku (jo, choděj´ tam cyklisti, my jsme tam taky lezli, ale oficiálně?).Nebo po břehu směrem k vodácké základně, kde by to pomocí náspu šlo právě až k tomu závozu, ale jak jste psali, dál jsou tunely...Mimochodem: z hlásky už je zřícenina :-(.

P.H.

18.9.2013 - 10:09

Dobrý den, byla tu řeč o kozlíku z hlásky Jezero. Mohu se zeptat, co to bylo za kozlík? Popř. je-li ještě k mání? Děkuji za odpověď.

M.S.

28.3.2013 - 15:03

Bývalou hlásku Jezero nějakým způsobem levně odkoupil bývalý kotelní inspektor Pospíšil,který dle zápisů mj. rušil parní lokomotivy / např. ř.477 v Nymburce / Bývalou hlásku Jezero měl jako chatu a jezdil tam s manželkou většinou pomocí lodičky z druhé strany Vltavy. To se mu stalo osudné při návratu z hospody, z lodičky zřejmě vypadl a našel se až po několika dnech u Vraného.Jeho paní tam posléze několik let jezdila sama,ale poté,co objekt několikrát vyrabovali nezvaní nájezdníci a pobertové, snad pronajala či odprodala domek nějakému Pražákovi.Ten se několik let snažil,ale dopadl stejně, protože v okolí trati se začali obohacovat drobní prodejci mědi z telefonních kabelů.takže nám v Davli většinou v pátek po vlaku ve 12 hodin nešly traťové telefony. Jinak stavěcí !kozlík! s pákami Př.L a NL je kanzervován a zachován ve vlastnictví davelského výpravčího M.S. Pokud by byl oň zájem,je možno se dohodnout. Ahoj M.S.

Tom Kaňka

25.3.2013 - 22:03

Tak budeme citovat pana Berku, resp. pana Kufnera (Posázavský Pacifik, str.50: "Všechen potřebný materiál se dopravoval z Jílového nebo z Davle motorovými kolejovými vozíky, případně i auty. Těsně po válce shořel u jílovského tunelu vagón elektronu. Žárem z hořícího kovu se roztavily i nápravy vagónu."

Kurt

23.3.2013 - 10:03

Jedná se o radio Jerevan.Neshořel vagón elektronu v Davli,ale seník na Libřici.Nehledě na to,že ve Skochovicích byly vyjmuty jazyky výměny č.2,takže se vagón ani do Davle nemohl dostat(navíc kudy,když v tunelech byly na kolejnicích stroje?).Veškeré dodávky pro fabriku v tunelech,byly prováděny nákladáky OPEL Blitz ze skladiště(?) v Prokopském údolí.

sosna

6.3.2013 - 20:03

v r.1945 shořel u tunelů vagon naložený materiálem zvaný ,,ELEKTRON,, žár to byl prý takový,že to tavilo koleje.

V. Dvořák

28.9.2012 - 13:09

RE:Martin Benda – Tam, kde je teď navážka, se to místo skutečně jmenovalo Oplotiště. Před vzdutím přehrady tam byla říční niva, na které měli Daveláci zahrádky. A aby jim je nepustošila zvěř, byly oplocené. Takhle mi to vysvětlovala máma, když jsem byl kluk.

Ondřej R.

5.2.2011 - 13:02

No mě napadla ta třetí možnost, když vidím jak je to dnes s rychlostníky po celé trati (někde je 50 přemalovaná na 30 a kousek dál 30 přemalovaná na 50 atd :D). Spíš mě zajimalo, jestli to třeba nemá jiný důvod :-)

Tonda Č.

5.2.2011 - 12:02

Napadají mě tři věci: 1) Buď v době (60. léta), kdy hláska skončila, platilo jednotné označení "X" pro předvěsti jak vjezdů (odjezdů) tak i oddílovek a krycích; 2) Mohla ta oddílovka nahradit během zvyšování měchenického mostu při stavbě přehrady vjezdovku odbočky Skochovice (ta mohla při stavbě provizoria překážet, tak se dočasně zrušila); 3) Traťovka neměla "+"... :D

Ondřej R.

1.2.2011 - 15:02

Tak koukám na fotku torza předvěsti bývalé hlásky Jezero. Přijde mi to nebo je tam obravdu na označovací tabuli vidět kříž do "x"? Zdálo se mi to tak už z vlaku. To by ale odpovídalo předvěsti vjezdového (odjezdoveho) návěstidla. A ne návěstidla oddílového, jehož předvěst by měla mít na označovací tabuli s křížem do "+". Zajímalo by mě, jak se tam ta "nesprávna" deska ocitla :)

Václav Hora

7.8.2010 - 16:08

Dovolil jsem si v libřickém údolí nedaleko bývalé zastávky /a je mi líto zejména četných chatařů-důchodců, že musí vléci své věci kilometry z nádraží Davle na chaty daleko za údolím/najmout restituovaný Maškův mlýn za komunistů dost poničený a zřídit v něm kromě antikvariátu /původní knihkupectví DIALOG vzniklo ve Frankfurtu v roce 1976/ i v letním období zatím podle domluvy předem miničítárnu regionální a jiné turistické literatury. Ve druhém patře vzniká studovna k dějinám včetně filmu s video a DVD archivem. Dobrý člověk je vítán.

Jakub D.

5.7.2010 - 09:07

Tak už ho mám vyfocenej. Brzy sem hodím fotku. Je to opravdu dost ujetý. Jsem zvědav, jestli v tom budou pokračovat a jestli někdo přizná, kdo to byl :-)

Marvn

30.6.2010 - 00:06

Jo,už takhle ten tunel vypadá dosti teplounce... :-)))

Jakub D.

29.6.2010 - 19:06

Kdopak tam skočí a pošle foto :-) Určitě by se to hodilo. Dal bych ho sem na web. Co udělat každý jinou barvou. To by bylo ještě ujetější.

Marvin

29.6.2010 - 04:06

Někdo ne-úplně při smyslech, natřel portál skochovického tunelu na růžovo!!!!"Úžasně" to zapadá do okolní krajiny. Doporučuju foto,než to někdo normální napraví...

Jakub D.

3.3.2009 - 16:03

Všiml si někdo toho, že vodárna na nádraží v Davli několikrát změnila podobu? Na starých pohledech vypadá obdoně jako vodárna v Měchenicích, tedy s dřevěnou horní partií, kde byla vodní nádrž. Na pohlednicích kolem roku 1920 již tato část vodárny neexistuje a tam rovná střecha. Dnes však vodárna horní část opět má, avšak zřejmě zděnou. Napoví někdo jak to bylo?

Martin Benda

4.5.2008 - 23:05

Misto v Davli, o kterem hovorite jako o navazce pred prvnim davelskym tunelem se za meho detstvi nazyvalo Oplotiste nebo V oplotistich. Vyznam nazvu nevim. Pred tim, nez se tam objevila navazka, ktera nepochazi z tunelu, ale snad ze Sazavy blizko usti(pamatuji si na to, kdyz zeminu privazely sify), tam byla krasna zatoka, kam jsme jako deti jezdili na lodich a zily tam obrovske ryby o jakych se lidem vetsinou jen zda.. Bydlel jsem v dome naproti pres reku a zvlastni bylo, ze zhruba v 10 ti letech mi rodice zakazovali kolo, ale ze jezdim sam na lodi na vode misty 15m hluboke, nikomu nevadilo :-) Tunely asi 20 let rekonstruovala parta delniku pry za ucelem elektrifikace trate, ale nestalo se tak. Na zastavku Librice si tez dobre pamatuji, jakoz i na hospodu zvanou Kourovka, ktera stavala pobliz, smerem k vode. Nekdy v 70 letech ale byla zbourana a dnes tam stoji jen stanek s obcerstvenim. Omlouvam se, ze text, je bez diakritiky, ziji v zahranici a nemam k dispozici pc s cestinou. M. Benda

ing. Jiří Štefan

31.5.2005 - 11:05

Zastávka Libřice byla zrušena k 1. 5. 1975. Nad okénkem bývalé výdejny jízdenek se skvěl od roku 1970 ručně vyrobený nápis "Pakostnice" (byl viditelný ještě v roce 1984, kdy jsem tam byl naposledy). Jinak tunely se opravdu rekonstruovaly pro elektrifikaci, která měla být dokončena v roce 1988 soustavou 3 kV a měly zde jezdit soupravy EM 475 (podle starého označení).

Tom Kaňka

15.3.2005 - 14:03

Ještě k Michalovi Thumovi. Sňatky z rozumu jsem viděl, místo jsem samozřejmě poznal ale předvěsti jsem si nevšiml. Byla tam ještě mechanická? Žil jsem v doměnce, že světelná předvěst od Skochovic byla zbudována právě kvůli rekonstrukci tunelů, ale na videokazetě Posázavský Pacifik, je na záběru údajně z roku 1973 již předvěst světelná. Jinak nádherný záběr Libřice je uveden v publikaci pana Navrátila 120 trati Nusle - Modřany na str. 7, i když mylně uvedená jako Jarov.

Tom Kaňka

15.3.2005 - 14:03

Zastávka Davle - Libřice byla opravdu zrušena současně se zahájením rekonstrukce tunelů. Současně byly zrušeny Mn vlaky v úseku Davle - Vrané. Do Davle byl sice trasován pár Mn z Čerčan ale tyto vlaky jezdily velice sporadicky, pokud vím tak jen když přišel sypák písku pro tuneláře. V Davli byl zákaz nakládky a vykládky, manipulační kolej složila k odstavení vozidel Železničního stavitelsví Brno, které opravu tunelů provádělo. Jednalo se o Motorový vozík Tatra, se kterým jezdil pan Berka - autor knihy Posázavský pacifik, MUV 69 (p.Oros) a přívěsných vozíků s lešením, jeřábem apod. Dále zde byla T 211.0 s plošinovým vozem - s tou jezdil důchodce pan Taufman z Krhanic, který za své aktivní služby jezdil s párou na Pacifiku. Tatra a traktor vyjížděly zřídka, muvka pokaždé. Výluka probíhala od pondělka do čtvrtka od 7,30 do zhruba 12,00. Vlaky od Čerčan točily v Davli, cestující přešli přes most (nový most ještě nestál a starý byl pouze pro osobní auta) a nastoupili do autobusů ČSAD Kolín, které je dopravily do Měchenic. Odtud pak pokračovali do Prahy opět vlakem a opačným směrem naopak. Pokud v Měchenicích zrovna nejel vhodný "dobříšák", v úseku Měchenice - Vrané byly zaváděny zvláštní vlaky 39200,39201 a 39203. Ve Vraném se pak napojili (pochopitelně se zpožděním) na svou kmenovou trasu. Úzkokolejka na odvoz suti byla napojena na splítku sundavacími můstky, před splítkou byly zamykatelné kolejové zábrany. Suť se odvážela právě do zastávky Libřice, kde bylo na bývalém nástupišti zřízeno dvoukolejné nádražíčko (dvě výhybky) a pomocí točny do dřevěné výsypky, která stála kolmo k trati vedle bývalé hospody "Kouřovka", zároveň zde byly konceláře, ubytovna a dílna stavitelsví. Později se suť vyvážela podle trati za skochovický tunel, dokonce mám pocit, že až za bývalou Hlásku Jezero, ale tím si nejsem už stoprocentně jistý. Navážka v řece nemá s tunely nic společného, pochází z budování radotínského přístavu, kdy byla hloubena a rozšiřována Berounka. Doměnka, že tunely byly rekonstruovány kvůli elektrizaci, je však mylná. I když její plány byly a tunely jsou pro její eventuelní realizaci připraveny, hlavním důvodem byl jejich katastrofální stav. Z zmínku též jistě stojí smrtelný úraz při střelbě v davelském tunelu, který připomíná pamětní deska na klenbě nedaleko od davelského portálu.

Michal Thuma

21.2.2005 - 10:02

Pokud jste se dívali 20.2. na Sňatky z rozumu, jistě jste zaregistrovali, že Nedobyl jel do Vídně. A jako trať byla vybrána právě trať posázavského pacifiku. Tak jste mohli vidět tunel u zastávky Libřice (ten směrem ku Praze) v celé své kráse, včetně nástupiště a původní předzvěsti za tunelem. Jen tak mimochodem, když v devadesátých letech natáčeli cizinci akční film, ve kterém jel ten hlavní bouchač do Vídně, tak jel taky Posázavským pacifikem a navíc skákal po krabičkách :-)

RomOn

28.9.2004 - 15:09

Co já vím, tak Libřická zastávka byla zrušená v roce 1975, když začala rekonstrukce Davelských tunelů. O tom odkloněném německém vlaku, o kterém jsem zde četl moc nevím, ale ke konci války prostřílel hloubkový letec lokomotivu 423.0154 na Svárově, v těch dnech byla zastávka Prosečnice určena za nástupní místo při odsunu Němců. Možná to má s tím něco společného.

Jirka M.

26.9.2004 - 17:09

Zastávka Libřice údajně měla být zrušena se začátkem staveb.prací na davelských tunelech (1975),jak jsem vyčetl v někt.článcích. V r.2001 jsem ještě na boku té bývalé výdejny jízdenek viděl zbytky JŘ z let 1973/74,možná tam budou ještě dnes.

Jakub Džurný

26.9.2004 - 10:09

Ono zajistit přístupnost jenom vlakem by bylo dost obtížné. Když by tam už někdo nechtěl čekat a radši by se vydal čekat na nádraží do hospody, nevím jak bych mu v tom zabránil. A zákonitě by šel po kolejích. Druhá věc je, co když někdo přijede autem. Nechá ho v Davli na nádraží a bude čekat na vlak nebo půjde po kolejích? Myslíte, že tohle bylo nějak dořešené, nebo zda to někdo vůbec řešil? Kde by se to asi tak dalo najít? Pamatuje někdo ty dva malé remorkéry (nebo co to bylo), co stály dlouho kousek od bývalého hradla? Jo a ještě došel mi mail, kde mi autor píše, že v jízdním řádu ČSD pro roky 1973/74 je ještě zastávka Libřice uvedena, ale v jízdním řádě na rok 1976/77, kde již není. Kdy tedy byla přesně zrušena? Bylo to s novým jízdním řádem nebo někdy v průběhu. No a na úzkokolejka měla u výsypky zřízenou točnu.

Filip Bouška

24.9.2004 - 22:09

Myslím, že do Davle-přírodní park měl být přístup výhradně jenom vlakem. Jak již napsal někdo předemnou, povodně tomu udělaly přítrž.

Jakub Džurný

24.9.2004 - 20:09

Co já vím, tak Davle přírodní park měla být opravdu někde před tunely. Asi někde mezi Skochovickým tunelem a zrušeným hradlem Jezero. Taky jsem slyšel něco ohledně toho parku. Snad nějaký park vodních sportů, či co. Nakonec se nic neděje, ale zastávka čučí v jízdním řádu pořád. Stejně by mě zajímal jiný druh přístupu k tomu parku než vlakem, nebo přes tunely po kolejích. O tom něco nevíte? Jinak to, že se vyvážela suť z tunelů do těch míst u tratě je asi již jasné. Nevím to přesně, ale nebylo na libřické zastávce malé nákladiště s odstavnou úzkorozchodnou kolejí? Já myslím, že jo a že tak před deseti lety tam stály ještě vozíky. Skoro až tam na konci u Libřického tunelu. Bylo to na pravé straně trati při směru jízdy od Prahy. Jak bylo udělané odbočení z trati mi není opět jasné, to si nepamatuju.

Michal Thuma

24.9.2004 - 14:09

Jen mám dojem, že to není navážka z přehrady, ale ona suť z tunelů, o které autor neví, kam se vyvážela...

Roman Šebek

19.9.2004 - 22:09

Zastávka Davle-Přírodní park byla dle mých informací plánovaná cca 200m před 1 Davelským tunelem, kde je navážka z bagrování dna Vltavy nad vranskou přehradou. Měl zde vyrůst přírodní park, ale povodeň 2002 vše ukončila.

Michal Thuma

18.9.2004 - 22:09

V jízdním řádu je již několik let uvedena zastávka Davle-Přírodní park - otevřena ode dne vyhlášení. Podle kilometráže by měla být situována daleko před davelské tunely, ale patrně se jedná o znovuotevření zastávky Libřice (kde mimochodem dodnes stojí původní výdejna lístků). Co se týče splítky, tak nájezd na ní se odehrával přes dvojici žlutých "můstků", pomocí kterých okolky úzkorozchodky překonaly v době výluky vlakové koleje. V době provozu byly sundány a uschovány. Kdy byla zastávka zrušena by patrně bylo možné zjistit z jízdních řádů, ale v roce 1975 ještě byla v provozu, a na Oleško se chodilo po okraji starého tunelu, z čehož jsem měl jako dítě veliký strach.

Přidat komentář

Jestliže jste po přečtení článku zjistili, že víte o dané problematice více, velice nás potěšíte tím, že svůj příspěvek vložíte do komentářů pod článek nebo nás rovnou kontaktujete. Můžeme tak postupně články doplňovat a upřesňovat. Za všechny podněty předem děkujeme.

Vaše zpráva – povinný údaj

Jméno – povinný údaj

E-mail

Smažte slovo "SPAM" – jinak se zpráva neodešle
   

Spolupracovníci: Bodlák Vilém, Buchtela Daniel, Dolejší František, Fořt Jan, Hrubeš Martin, Křivánek Tomáš, Kočovský Mirek, Nyklíček František, Mykl Tomáš, Pospíšil Lubor, Procházka Tomáš, Sporer Petr, Šebek Roman, Šmejkal Alexandr, Autorská práva ke všem fotografiím a textům mají jejich autoři. Webmaster: Džurný Jakub. Poděkování: Martin Navrátil
Kontakt na autory webu

 

obec Hradištko Internetová galerie současných a zejména historických fotografií z Povltaví se zvláštním zřetelem na Povltaví střední Odkaz na stránky http://www.podzemi-cma.cz/ Mračský spolek z tvrze v Mrači u Benešova Stanice techniků - Pacifik v měřítku 1 : 87 Zbraslav.Info Internetová galerie Svatojánských proudů Odkaz na stránky http://www.pujcovna-lodi.cz/ WebArchiv - archiv českého webu Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial 3.0 Unported License
Prezentace starých mapových děl z území Čech, Moravy a Slezska | Projekt NIKM